Region v knihovně – knihovna v regionu

V příspěvku se autor věnuje regionální práci knihoven. Ukazuje působení krajské knihovny v rámci regionu z užšího pohledu (město) a rozložení aktivit na celý region daného území. Geografické hranice znamenají pro kvalitní práci knihovníků především dobrou znalost historie a složení obyvatel a z toho vyplývajících potřeb a zájmů. Pro rozvoj regionální identity je základem knihovní fond, kvalita jeho získávání a zpracování. Z toho se odvíjí možnosti informačních a rešeršních služeb. Autor dokládá rozdíly přístupu k regionální práci v okresních a krajských knihovnách, význam kontinuity této činnosti. Zmiňuje ediční práci, nezbytnost spolupráce se všemi institucemi v kraji, souborný katalog Knihovny Zlín a digitální knihovnu Kramerius.

Region. To je mocný pojem, který knihovnami určitého typu odjakživa rezonoval a pevně doufám, že tomu tak stále je a ještě dlouho bude. A to i přes pokračující globalizaci, bourání prostorových hranic v online sféře a propojování knihoven v centrálních službách. Možná tím více vystoupí do popředí role lokálních knihoven, které jsou typicky v místě svého působení hlavním (a často jediným) subjektem, který má vepsán vztah k regionu nejen ve svých zřizovacích listinách, ale i ve své „čáře života“. V tomto textu se pokusíme ilustrovat regionální práci na příkladu Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně při vědomí, že se níže řečené odehrává v různých varietách v mnoha knihovnách našeho typu nebo jim podobných.

Definujícím prvkem vymezení regionu je většinou lokace knihovny a její typ, resp. zřizovatel, pokud jde tedy o region geografický, což zde předpokládáme. V případě zlínské knihovny je už tento prvotní a základní bod poněkud problematický vzhledem k jejímu historickému vývoji. Původní knihovna čtenářského spolku (založen 1885) se v roce 1921 stává knihovnou městskou, v 50. letech pak na šest let knihovnou krajskou, od roku 1959 knihovnou okresní a konečně, v roce 2002, opět knihovnou krajskou. Podobným vývojem prošly také tři další současné české knihovny, v jejichž sídelních městech absentovaly státní knihovny vědecké, které ve většině případů krajskou roli přijaly. Toto postupné rozšiřování záběru a působnosti s sebou nese i změnu chápání regionu, proměnu role i poslání. Získání krajské role také nutně předpokládá odbornější přístup (nejen) k regionální práci. K této proměně dojde rychleji v rovině administrativní, nežli v rovině mentální a fondové. Geografické hranice se v myslích knihovníků a v regálech s regionálním fondem posouvají spíše postupně, nežli skokem. A co je důležité – tento posun se v knihovnách naší situace musí odehrát integrálně. Okresní knihovna je zároveň městskou knihovnou svého sídelního města a krajská knihovna s městskou funkcí z ní vzniknuvší si s sebou nese péči jak o jádrové území – tedy město – užší region – tedy okres – a širší region – tedy kraj. Není to snadné zadání, ale o to je zajímavější.

Z povahy věci se regionální identita odráží nejsilněji v knihovním fondu a jeho zpracování. Kromě úrovně popisu, která se logicky vyvíjela v čase a odrážela jak vývoj pravidel, tak výše zmíněnou proměnu záběru, jsou důležité i prostorové podmínky uložení fondu. Jakkoli formálně to může vypadat, je rozdíl potýkat se s uložením fondu ve čtyřech přeplněných regálech, anebo mít k dispozici několik stovek metrů polic prostorného pracoviště doplněného o zvláštní depozitář. Tak se mohlo se stěhováním do nové ústřední knihovny v roce 2013 regionální pracoviště nadechnout a shromáždit na jednom místě více regionální literatury, která byla do té doby sice v popisu podchycena, ale uložena různě. Z hlediska kompetenčního spadala v „okresních dobách“ práce s regionální literaturou do Oddělení pro dospělé čtenáře a v něm pak úžeji do tzv. úseku společenských věd. V 90. letech došlo k osamostatnění nového Oddělení bibliografie a informačních služeb, které navenek v knihovním provozu uživatelé vnímají jako Informační a referenční centrum (IRC). Kromě regionu a s ním spjaté bibliografické činnosti pečuje oddělení o rešeršní služby, elektronické zdroje ad.

Důležitým aspektem budování regionálního fondu je příjem povinného výtisku, který s sebou přinesla krajská funkce. Díky němu knihovna již téměř dvacet let získává neperiodickou produkci vydanou na území kraje a celostátní periodickou produkci, která významně rozšířila možnosti excerpční základny regionální článkové bibliografie, o níž bude řeč později. Pro podchycování regionality fondu (ale i báze autorit), byla po přechodu na krajskou úroveň zpracována metodika, která rozlišuje jednak regionální záběr (okres / kraj), jednak hledisko (provenienční / autorské / věcné). V případě personálních autorit pak rozlišujeme hledisko geografické (místo narození, působení či úmrtí v daném regionu) a věcné (zabývala-li se daná osobnost regionem v rámci svého bádání apod.). U ostatních typů autorit je relevantní pouze hledisko geografické. Přetrvávající rozlišování úrovní okresu a kraje má své výše popsané historické důvody. Zatímco pro krajské knihovny vzniklé ze státních vědeckých byl kraj vždy přirozeným a povinným meritem zájmu, pro okresní knihovny jím byly město a okres. Toto ohnisko zájmu si pro zbylé tři okresy Zlínského kraje ponechávají tamní bývalé okresní, dnes tzv. pověřené knihovny: Knihovna Kroměřížska v Kroměříži, Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti a Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně. Zlínsko tak logicky zůstává v péči krajské knihovny.

Vrátíme-li se k popisu a uložení fondu, je jistě zřejmé, že lokačně vymezeným monografickým regionálním fondem v pravém slova smyslu není veškerý neperiodický fond získaný povinným výtiskem a naopak, důležitá součást tohoto fondu vychází mimo kraj a je tedy předmětem (mnohdy náročné) běžné akvizice. Dlužno dodat, že ani povinný výtisk není ctěn všemi regionálními nakladateli a pod svícnem bývá nezřídka tma. Informace o tematicky relevantních publikacích vydaných jinde se také získávají obtížně, často náhodně a namátkově. Dosavadní prostorové možnosti v ústřední knihovně zatím dovolují mít regionální fond a fond neperiodického povinného výtisku uložen na pracovišti IRC přímo v půjčovně, tedy pohotově po ruce, což je velmi výhodné jak pro uživatele, tak pro knihovníky. Literatura související s regionem volněji je podchycena popisem v katalogizačním záznamu a uložena buď v běžném fondu, nebo v depozitáři vzácného fondu v přízemí budovy.

Padla již zmínka o bibliografické činnosti, která je tradičním posláním regionálních pracovišť. V našem případě jde zejména o průběžnou dlouholetou souběžnou analytickou bibliografii (články z periodik, sborníků, kapitoly v knize), kterou od roku 1992 zpracováváme databázově. Do roku 2000 z ní vycházel i tištěný výstup v podobě ročenky. Záběr excerpce se vyvíjí v čase v závislosti na výše popsaných změnách, ale i v závislosti na změnách pravidel popisu. Dlužno podotknout, že značné množství pracovníků, kteří se na excerpci v průběhu let vystřídali, s sebou nutně nese různé úhly pohledu, selekční přístup, úroveň věcného popisu apod. Pravidelným výstupem z databáze je dále ročně zpracovávané kalendárium výročí vybraných osobností města Zlína publikované online. Z pravidelných tištěných publikací nelze nezmínit ZVUK – časopis pro kulturu a společenské dění. Vychází dvakrát ročně a na svých pravidelných 120 stranách přináší nejrůznější články z dění a historie na Zlínsku, Vsetínsku, Uherskohradišťsku a Kroměřížsku. Krajská knihovna je jeho vydavatelem, redakční rada však zahrnuje mnoho spolupracujících institucí z celého etnograficky, historicky a kulturně rozmanitého Zlínského kraje. Digitální obraz regionálního fondu obsahuje zejména digitální knihovna Kramerius a eBadatelna Zlínského kraje, ale také např. web o Františku Bartošovi, který vznikl ze spolupráce knihovny a Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Municipální rozměr má také souborný katalog Knihovny Zlín, ve kterém sdílí fondy knihovna krajská, univerzitní, nemocniční, muzejní, galerijní a archivní.

K regionální práci patří i mnoho neliterárních aktivit jako jsou vzdělávací lekce pro školy a semináře, přednášky a besedy pro veřejnost, kvízy a výstavy, metodická činnost v rámci regionálních funkcí, výměnné soubory ad. Ve všech těchto oblastech se cíleně snažíme posilovat povědomí o regionu a zejména jeho literárním odkazu. A jak to tak většinou bývá, stojí to na konkrétních lidech, osobnostech, jejich vazbách a vztazích. V příštím roce oslaví město Zlín 700. výročí první písemné zmínky, což bude příležitostí k mnoha tradičním i mimořádným počinům – a knihovna bude při tom.

Fotografie: 

IMG_5651.JPG

IMG_4681.JPG

IMG_5944.JPG

IMG_7953.png

IMG_7862.png