Stoletá inspirativní dáma – Masarykova veřejná knihovna Vsetín

Od lidmila

Vytvořeno 2021-05-27 14:23

Autor:

Daniela Divínová

Rubrika:

Veřejné knihovny

Číslo časopisu:

2/2021

Vydáno:

2021-06-10 (All day)

Autoři citace:

DIVÍNOVÁ, Daniela

I vsetínská knihovna se v letošním roce řadí do početného společenství knihoven, které oslavují kulatá výročí svého vzniku. Letošní stoleté narozeniny naší knihovny ve mně přirozeně vyvolávají potřebu bilancovat, přemýšlet nad proměnami knihovny, nad milníky, které tvořily změnovou křižovatku jejího směrování, uklidňuji se její zjevnou životaschopností, kreativitou a schopností zůstávat i v této složité covidové době platnou součástí městského ekosystému a pevným středobodem občanské i odborné komunity.

Z pohledu dějin lidstva je sto let existence skoro jako nic. Ale právě kvůli té pomyslné adolescenci je důležité dobře a vědomě promýšlet cesty a směr, který bude určující pro postavení knihovny v budoucnosti při zachování historické kontinuity, reflektování nových technologických výdobytků přítomnosti a celospolečenských proměn. Letošní rok je pro náš tým také rokem tvorby nové vize a strategie, neboť v loňském roce vypršelo pětileté období původně vytvářené strategie MVK Vsetín. Transformační období zapříčiněné nemocí COVID-19 nám poskytlo dostatečný prostor nejen k revizi všech našich poskytovaných služeb, aktivit, činností, vnitřních i vnějších procesů, ale také k vyhledávání unikátních projektů a inovací ze stovek inspirativních tuzemských i zahraničních knihoven, k prohloubení vzdělávacího systému uvnitř knihovny i ve vztahu k veřejnosti a hlavně k podrobnému prostudování strategických dokumentů pro knihovny, včetně Strategie IFLA, primárně ovšem nové Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2021 – 2027 s výhledem do roku 2030. Stále dokola procházíme 3 pilíře nové koncepce rozvoje, hledáme analogie v naší knihovně a postupně budujeme vizi a strategii Masarykovy veřejné knihovny Vsetín tak, aby ve výhledu ne jen do roku 2030, ale v dalších 100 letech nebyla knihovnou zastaveného času, ale odpovídala pojmu „pilíř“ v každé jeho nuanci, tj. aby byla oporou občanské společnosti, podporou vzdělávání a osvěty a nosným prvkem správy kulturního a znalostního dědictví.

1. pilíř – Knihovna jako pilíř občanské společnosti a přirozené centrum komunit

Vznik naší knihovny sice datujeme na 2. února 1921, ale samotnému založení knihovny předcházela činnost nejrůznějších německých i českých čtenářských spolků a čítárny. Usnesení k jejímu zbudování pochází ze 7. března 1920, kdy v rámci oslav 70. narozenin T. G. Masaryka městské zastupitelstvo rozhodlo „otevříti ihned Masarykovu městskou knihovnu, obsahující přes 800 svazků“. V průběhu doby se několikrát změnil název, ale od roku 1921 se pojmenování knihovny propojuje se jménem poslance za Valašsko (a také pedagoga, filozofa, žurnalisty, českého vědce a politika, zakladatele novodobého česko-slovenského státu, československého prezidenta) T. G. Masaryka. I ve Vsetíně, stejně jako v jiných koutech českých zemí, jsou kořeny veřejné knihovny spojeny se spolkovou činností.

Prvním vsetínským čtenářským německo-českým spolkem byl spolek „Leserverein“ Casino (založen 1860), jehož cílem bylo „získat co nejlevnější přístup k novinám, knihám a časopisům a nalézat v nich duševní povznesení a rozptýlení.“[1] Argumentem pro jeho zřízení byla odlehlost Vsetína a nutnost si opatřovat informace vlastními silami. Pod názvem Slovanský čtenářský spolek (založen 1862) vznikl na Vsetíně první ryze český čtenářský spolek, který byl nakonec zapsán jako Občanská beseda. Nová kapitola v dějinách vsetínského knihovnictví začala založením Vzdělávacího spolku Snaha (založen 1872). U kolébky spolku se sešli vsetínští faráři, lékaři, učitelé, úředníci a také mladší občané všech stavů. Účelem spolku bylo „pěstovat řeč mateřskou, časopisy, zpěv, hudbu, přednášky o vědách, dobrých mravech, řemeslech, hospodářství, dovolené hry a společné zábavy.“[2] Spolek disponoval vlastní čítárnou, do níž odebíral asi 40 českých časopisů, a od roku 1880 i vlastní knihovnou. Knihy si mohli půjčovat i nečlenové spolku, půjčovalo se za poplatek, kromě toho měla knihovna příjmy z členských příspěvků. Knihovna tehdy ve svém vrcholném období čítala úctyhodných 4 050 svazků a k orientaci ve fondu sloužily ručně psané vázané katalogy a seznamy knih. Vzdělávací spolek Snaha je právem označován za kolébku vsetínské kultury.

Vsetínská knihovna začínala 2. února 1921 s 1 615 svazky a zapsalo se do ní 1 014 čtenářů, kteří si v prvním roce dohromady vypůjčili 8 615 knih. Školní děti do ní přístup neměly. Knihovna prošla represemi a totalitními režimy v době fašistické, komunistické i normalizační, ale také přerody a opětovným nalézáním hodnot demokracie, svobody, ducha kultury, vzdělanosti a transformací na platformu pro setkávání, mezigenerační dialog a otevřenost občanským a komunitním aktivitám. Za těch úctyhodných 100 let se naše knihovna proměnila. I v současné transformační době je schopna oživovat Masarykův odkaz přinejmenším tím, že na principech demokracie propojuje lidi bez jakýchkoli rozdílů, vytváří ideální místo pro rozvoj soudržné, nejen valašské společnosti a podporuje partnerství a pluralitu názorů.

Pro více informací nahlédněte do Sborníku 100.

2. pilíř – Knihovna jako vzdělávací a vzdělanost podporující instituce

Vsetínská knihovna se snaží mít stále na paměti vzdělanostní cíl zmiňovaný v prvním knihovním zákoně (zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb.) z roku 1919: „Na doplnění a prohloubení vzdělanosti všech vrstev obyvatelstva zřizovány buďte.“ S přestěhováním knihovny do současných prostor na Dolním náměstí ve Vsetíně se zahájila i systematická práce a snaha vytvořit z naší knihovny vzdělávací kulturní organizaci, která nenásilně propojuje tradiční podporu čtenářství a čtenářskou gramotnost, práci s informacemi a digitálními technologiemi s celoživotně vzdělávajícími aktivitami, které prohlubují znalosti a kompetence široké veřejnosti. V letech 2006 – 2008 realizovala knihovna projekt financovaný z prostředků ESF, MMR, Zlínského kraje a města Vsetín nazvaný „Masarykova veřejná knihovna Vsetín jako instituce komunitních aktivit a celoživotního vzdělávání ve Vsetíně“. Všeobecným cílem projektu byla integrace znevýhodněných skupin obyvatelstva do komunity, jejich pracovní uplatnění a snížení sociální izolace prostřednictvím nabídky vzdělávání v komunitní knihovně ve Vsetíně. Následovaly další dva projekty financované rovněž ze strukturálních evropských fondů: „Rovné příležitosti žen a mužů v komunitní knihovně Vsetín“ (2009 – 2011), který byl zaměřen na podporu rovných příležitostí na trhu práce a vytváření podmínek pro soulad rodinného a pracovního života a „Komunitní knihovna ve Vsetíně jako centrum dalšího vzdělávání“ (2012 -2013), ve kterém knihovna ve spolupráci s partnerskými organizacemi podporovala občanské vzdělávání obyvatel a jejich schopnosti učit se v průběhu celého života.

Realizace těchto projektů odstartovala stále trvající snahu naší knihovny ovlivňovat nastavení lokální komunity k celoživotnímu vzdělávání, přičemž pracujeme s širokou škálou různých skupin obyvatel bez rozdílu věku či sociálně-ekonomického statusu. Klíčová je také úzká spolupráce se školami a posilování digitálních kompetencí a kritického myšlení. V posledním desetiletí se také významně orientujeme na edukaci vlastních pracovníků knihovny tak, aby sami byli ztotožněni s principy celoživotního vzdělávání z důvodu osobního i profesního růstu a zároveň si cíleně budujeme interní platformu knihovníků-lektorů, kteří jsou schopnými, kreativními, inovátorskými vzdělavateli a vyhledávanými edukátory občanské i odborné veřejnosti.

Další informace naleznete zde.

3. pilíř – Knihovna jako správce kulturního a znalostního bohatství

Knihovnu má zřízenu téměř každá obec v naší zemi, disponujeme nejhustší národní sítí knihoven. Knihovny tak mají nezpochybnitelný potenciál k budování pozitivního regionálního patriotismu. I vsetínská knihovna si je vědoma toho, jak důležitá je spolupráce s komunitou, kultivace regionální identity a uchovávání a zpřístupňování fondu, který systematicky spravuje a rozšiřuje regionální bohatství, v našem případě především literární. Postupné budování naší knihovny jako významné paměťové instituce regionu nás dovedlo na podzim roku 2019 ke tvorbě samostatného plně responzivního webového portálu Osobnosti Valašska.cz. Databáze zveřejňuje životy a někdy i dílo stovek valašských osobností, včetně historie obcí regionu. Dále nabízí kalendárium, mapy a kvízy.

Nezbytnou součástí je uchovávání lokální paměti formou setkávání a besed s pamětníky, poznáváním a mapováním zajímavých míst a místopisem. Vize 2030 nové koncepce rozvoje knihoven představuje knihovny jako inspirativní a podnětná místa. Naše knihovna se zároveň snaží velmi aktivně ovlivňovat a podporovat českou literární scénu např. tím, že poskytujeme prostor knihovny jako autonomní veřejné místo pro propojování autorů a čtenářů, ať již zapojováním se do celorepublikových projektů (Spisovatelé do knihoven, S knížkou do života, Noc s Andersenem atd.) či realizací vlastních počinů, kterým např. je již tradiční projekt Literární Vsetín, podporující povědomí valašské veřejnosti o současné české literatuře a kultuře obecně nebo také provozováním čtenářských klubů pro děti i dospělé, organizací literárních a čtenářských soutěží (O poklad strýca Juráša, O nejlepší čtenářskou třídu…), cílenou propagací apod.

Tři dané pilíře, nesčetné množství cest reflektující individualitu a výjimečnost každé knihovny. Postupně se za 100 let podařilo z původních 800 svazků vybudovat kvalitní knihovní fond, čítající více než 120 tisíc svazků. Nejen tento fakt učinil z naší knihovny vyhledávanou regionální kulturní a vzdělávací instituci, která umí přetvářet nabízené služby podle potřeb své komunity. Za dobu svého působení si vybudovala silnou pozici důvěryhodného partnera nejen pro správu města a další instituce, neziskové organizace, školy a firmy ve městě, ale stala se také knihovnou a informačním a vzdělávacím centrem pro občany i návštěvníky města s atraktivním prostorem, technickým zázemím a profesionálním a vstřícným personálem. Knihovna ve Vsetíně má poměrně jednoduchou a přesto – nebo právě proto – velmi zavazující vizi. A to – zůstat pro valašskou veřejnost středobodem lidskosti a vzájemné komunitní podpory. Naše knihovna zůstává nejen živou kulturní a vzdělávací institucí, ale také moderní organizací, ve které koexistence tradičně poskytovaných služeb a nových digitálních technologií nikdy neohrozí lidskou přirozenost kultivace osobních sociálních kontaktů. V budoucnu určitě dozná dalších proměn, ale nepochybuji o tom, že zůstane fyzicky existujícím objektem, ve kterém se bude valašská komunita i odborná veřejnost ráda setkávat, vzdělávat, spolupracovat nebo jen tak pobývat…

Pokud ještě nejste zahlceni, pak další informace naleznete zde.

[1] BALETKA, Ladislav. Vsetín: město a čas. Vsetín. Masarykova veřejná knihovna, 2008, s. 110. ISBN 978-809-0413-917.

[2] Tamtéž, s. 114.

Fotografie: