Vědecká knihovna v Ostravě vzdělává již sedmdesát let

Od lidmila

Vytvořeno 2021-06-01 10:38

Autor:

Libuše Foberová

Rubrika:

Studie/články

Číslo časopisu:

2/2021

Vydáno:

2021-06-10 (All day)

Autoři citace:

FOBEROVÁ, Libuše

Moravskoslezská vědecká knihovna si v letošním roce připomíná 70. výročí své existence. Při této příležitosti se ohlíží za vývojem vzdělávání knihovníků a popisuje také jeho aktuální podobu. Zmíněny jsou e-learningové kurzy, konference Kniha v 21. století i jednotlivé vzdělávací aktivity pro veřejnost. Novou etapou vzdělávání bude realizace projektu novostavby knihovny, která se má stát centrem digitalizace, vědy a inovací.

Vědecká knihovna byla založena v roce 1951 jako Státní studijní knihovna a Ústřední československá knihovna pro hornictví a hutnictví v souvislosti s Vysokou školou báňskou. Knihovna byla vždy oporou vzdělávacího procesu. Poskytovala odbornou četbu a ve své informační činnosti oživovala půjčovanou literaturu odbornými přednáškami, besedami, vzdělávacími aktivitami a výstavami. V roce 1964 získáním práva povinného výtisku došlo k rozšíření úzkého profilu knihovny na všeobecný, zahrnující všechny vědní obory. Knihovna se od svého počátku věnovala i vzdělávání knihovníků a spolupráci s knihovnami v regionu. Už v roce 1953 byl založen Metodický kabinet při Krajské lidové knihovně v Ostravě, který vytvářel propracovaný knihovní systém. Historicky první knihovnický kurz byl v Ostravě uspořádán v roce 1957, vzdělávali se v něm maturanti z jiných oborů nebo knihovníci s praxí bez knihovnického vzdělání.

Od roku 1961 fungovalo v Ostravě konzultační středisko Střední knihovnické školy v Brně, později bylo otevřeno čtyřleté středoškolské studium knihovnické a knihkupecké, dvouletá nadstavba pro maturanty a jednoroční kurz pro knihovnické pracovníky nad 40 let. Vznikem konzultačního střediska Morava došlo ke spojení Krajské lidové knihovny v Ostravě, Fakulty sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy, Univerzity Palackého v Olomouci a Pedagogické fakulty v Ostravě, což umožnilo vysokoškolské studium i na Moravě. Od roku 1989 přibyla i Katedra vědeckých informací a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Severomoravský kraj vybudoval ze státních vědeckých knihoven v Ostravě a v Olomouci krajská knihovnická střediska. Ta se zaměřovala především na odbornou poradenskou a metodickou činnost pro knihovny v regionu. Při olomoucké vědecké knihovně začal působit Krajský kabinet knihovnictví, jenž zřídil detašované pracoviště v Ostravě. Ostravská vědecká knihovna založila Krajský kabinet informatiky, který se zabýval řízením útvarů VTEI (Vědeckotechnické a ekonomické informace). Organizoval roční pomaturitní studium pro knihovníky odborných knihoven, zejména technických a lékařských. Učil je pracovat s technickou a odbornou literaturou, analyzovat informační zdroje a umět je technicky zpracovávat, dále se studium zaměřovalo na metodiku rešeršního průzkumu nebo patentovou a normalizační dokumentaci.

Po roce 1989 v knihovnách nastupují počítače a nové informační a komunikační technologie, bylo tedy nutné zaměřit vzdělávání knihovníků na počítačovou gramotnost. Došlo i k zavádění moderních mezinárodních pravidel, norem a formátů v knihovnách, zejména ve zpracovávání knihovního fondu.

Nedostatek oborově vzdělaných knihovníků byl v regionu značný, a proto vědecká knihovna zareagovala novým akreditovaným rekvalifikačním kurzem, který obsahoval 160 hodin odborné výuky, byl ukončen závěrečnými zkouškami a měl dva obory – odborný pracovník knihovny a odborný pracovník v informacích. Knihovna dále připravila od roku 2001 dvoudenní knihovnický kurz pro knihovníky školních knihoven. V současné době navazujeme na oblíbené kurzy pro školní knihovníky, spolupracujeme s Místním akčním plánem rozvoje vzdělávání ORP Ostrava II, se kterým chystáme projekt na podporu školních knihoven a knihovníků.

Cituji krátkou vzpomínku účastnice knihovnického kurzu: „V září 2001 jsem nastoupila do krajské knihovny jako čerstvá absolventka vysoké školy. Vystudovala jsem českou filologii a historii, což se v mé práci hodilo, ale o knihovnictví jsem pochopitelně nevěděla nic. Hned na podzim jsem proto byla vyslána na rekvalifikační kurz, který byl v mé knihovně pořádán. Zpětně kurz vidím jako nejrychlejší cestu k získání povědomí o knihovnické práci. Velice kladně hodnotím především to, že přednášející byli přímo lidé z praxe, kteří do kurzu zařazovali opravdu potřebné a aktuální informace“.

V současné době pořádáme knihovnické kurzy podle Národní soustavy kvalifikací. Ostrava se po Praze a Brnu stala třetím místem, které organizuje tyto kurzy včetně státních zkoušek. V současné době jde o dva kurzy – knihovník v přímých službách a knihovník katalogizátor. Připravujeme nové studijní opory pro vysokoškolské pozice. Opory vytvářejí vybraní experti oboru z celé České republiky a slouží zájemcům o státní zkoušku podle Národní soustavy kvalifikací. Výhodou je, že jsou přístupné všem zájemcům o celoživotní vzdělávání, tedy nejenom účastníkům knihovnických kurzů.

S novým vzděláváním knihovníků jsme renovovali i počítačovou učebnu, která je multimediální. Vzdělávají se v ní nejen knihovníci, ale i zaměstnanci knihovny a v některých případech i čtenáři. Každým rokem metodičky připravují zajímavé edukační cykly pro knihovníky, reagují tak na jejich poptávku. Vzdělávání jsme díky pandemii přesunuli i do e-prostoru, pořídili jsme nahrávací studio, natáčíme výuková videa, webináře ad. Prostřednictvím webových stránek knihovny https://www.svkos.cz/ byl spuštěn Moodle, ve kterém zájemci najdou eLearningové kurzy na různá témata nejen pro knihovníky, ale i pro širokou veřejnost. Velmi oblíbený mezi knihovníky je kurz Knihovnické minimum, letos je to již 21. běh tohoto eLearningového kurzu a stále se těší mimořádné oblibě. Léta budujeme příručku knihovnické literatury, která je dnes zcela zdigitalizována.

Spolupracujeme s Ústavem bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, podílíme se na výuce, vybraní knihovníci vyučují odborné předměty na univerzitě a vybraní pedagogové vyučují knihovníky u nás. Společně pořádáme knihovnickou konferenci Kniha ve 21. století, příští rok uspořádáme již 15. ročník. Konference se bude konat na půdě Slezské univerzity ve dnech 15. – 16. února 2022 na téma komunitní knihovnictví, smart knihovny a trendy v knihovnictví. Daří se nám skloubit praxi s teorií a setkávat se s pedagogy, studenty a knihovníky z celé republiky. Řada z nich v Opavě studovala, a právě tato přátelská setkání dělají opavskou konferenci tolik zajímavou a vyhledávanou.

Připravujeme projekt Novostavba Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě – Černá kostka – centrum digitalizace, vědy a inovací. Pracujeme s konceptem Smart Library, provozy budou samoobslužné, počítá se s 5G sítí, s knihovním systémem nové generace, s robotickým systémem pro zakládání knihovního fondu atd. Uvědomujeme si, že takto pojatá koncepce služeb vyžaduje speciálně vyškolené knihovníky, digitálně gramotné. V tom směru plánujeme koncepci celoživotního vzdělávání zaměstnanců knihovny.

Vzdělávání v knihovně má tři roviny: vzdělávání oborové pro knihovnickou komunitu, vzdělávání zaměstnanců zejména v oblasti cizích jazyků a IT gramotnosti a vzdělávání zaměřené na cílové skupiny. Hlavní cílovou skupinou jsou studenti, pedagogové a vědečtí pracovníci. Pro ně připravují studijní aktivity lektoři z nového Studentského centra. Hlavním cílem aktivit Studentského centra jsou vzdělávací lekce pro středoškoláky v dopoledních hodinách a akademické psaní (Academic Writing) v odpoledních hodinách. Lektoři zpracovávají učební opory, jejichž zaměření odpovídá gramotnostem, kterým se věnujeme: informační, digitální a technické gramotnosti, nezapomínají ani na kyberbezpečnost. Otevřeli jsme i Makerspace dílnu, ve které učíme zájemce technické gramotnosti a aktivitám, jako je tisk na 3D tiskárně, práce s 3D pery a roboty. Chceme podpořit polytechnické vzdělávání nebo také STEM (Science, Technology, Engineering, Mathematics) vzdělávání. Cílem je zvýšit zájem o techniku a rozvíjet důležité dovednosti pro 21. století.

Dříve vědecká knihovna plnila roli vzdělávací instituce zejména tím, že zajišťovala pro studenty, pedagogy a vědecké pracovníky, ale i pro odbornou a laickou veřejnost kvalitní odbornou literaturu a informační zdroje, později elektronické informační zdroje, hlavně tuzemské a zahraniční oborové databáze, včetně speciálních fondů, jako jsou normy a patenty. Oddělení bibliografie vytvářelo jednorázové i průběžné rešerše, zejména pro lékaře. Dnes pro lékaře pouze cirkulujeme lékařské časopisy, které nabízíme nemocnicím v regionu. I tuto službu časem nahradí kvalitní lékařské databáze, včetně elektronických lékařských časopisů. Úkolem bibliografů dnes je zejména učit studenty a zájemce, jak si umět udělat vlastní informační průzkum a zpracovat kvalitní rešerši. Učí je vyhledávat v elektronických informačních zdrojích a jednoduchým rešeršním dovednostem. Pandemická krize ukázala na digitální propast mezi lidmi, která je obrovská a má řadu příčin. Buď lidé nemají přístup k technologiím, nebo s nimi neumějí pracovat. Tady vidím výzvu pro knihovny: podílet se na odstraňování informační a digitální negramotnosti. Role knihoven jako vzdělávacích center je nenahraditelná. Úkolem ostravské vědecké knihovny je digitalizovat, podílet se na vědě a vzdělávat. Věříme, že k tomu získáme i kvalitní zázemí v nové budově, Černé kostce – centru digitalizace, vědy a inovací.

Literatura:

FOBEROVÁ, Libuše. 70 let vědecké knihovny v Ostravě. Ostrava, MSVK 2020.
OD PADESÁTKY K ŠEDESÁTCE: Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace. Ostrava, MSVK 2011.
STÁTNÍ VĚDECKÁ KNIHOVNA V OSTRAVĚ 1951-2001: sborník k jubileu. Ostrava, SVK 2001.

Fotografie: