Už jste (o) nás slyšeli?

Od lidmila

Vytvořeno 2021-06-01 13:35

Autor:

Klára Přibylová

Rubrika:

Z činnosti MZK

Číslo časopisu:

2/2021

Vydáno:

2021-06-10 (All day)

Autoři citace:

PŘIBYLOVÁ, Klára

Vůně čerstvé kávy a ještě teplých croissantů z nedalekého okýnka kavárny doprovázena živou diskuzí o literatuře se v únoru a v březnu, i v době nejpřísnějších restrikcí, kterými jsme se nenechali odradit, linula z Café Fra na pražských Vinohradech. Kdo by to byl řekl, že se za zavřenými dveřmi natáčí úplně první podcasty Českého literárního centra – Moravské zemské knihovny…

Podcasty – fenomén dnešní doby už od roku 2020. Asi každý z nás se s nimi již setkal, jejich výhodou je, že je můžete poslouchat kdekoliv, při cestování, sportu, uklízení, vaření nebo i ve vaně. Jejich tematické rozpětí je široké, od byznysu, politiky, ekonomiky, lifestylu až po kulturu. Nechtěli jsme zůstat pozadu! Proto jsme se rozhodli vydat do těchto neprobádaných vod i my s podcastem nazvaným Za knihami. A máme z něj opravu velkou radost! Připravili jsme pět dílů, které se věnují zajímavostem z knižního světa profesionálů v době pandemie koronaviru. Zajímalo nás, jak se s touto situací vypořádali malí nakladatelé, knihkupci, literární agenti ale i knihovníci.

Pár tipů, jak na podcasty

Nejsme žádní odborníci, ale rádi se podělíme o své získané zkušenosti. Je dobré si nejprve rozmyslet, co chceme podcasty sdělit a komu. Dramaturgicky jsme se na podcastech podíleli ve spolupráci s Annou Štičkovou, spoluzakladatelkou platformy pro malé nakladatele Knihex.

K šíření podcastu jsme využili bezplatnou aplikaci Anchor, díky které si nás můžete poslechnout přímo na Spotify, Google či Apple podcastech. Aplikace je velice intuitivní, a pokud máte chuť také pokořit svět podcastů, rozhodně ji doporučujeme. Na této aplikaci je možné podcasty nejen spravovat, ale také je nahrávat. Pokud se tak rozhodnete, určitě neopomeňte kvalitní mikrofon. V aplikaci můžete na pozadí vložit také hudební podkresy z připravených zvuků či meziher. My jsme poprosili o pomoc profesionály.

Moderace se chopila rozhlasová redaktorka Kateřina Svátková, o střih jednotlivých dílů se postaral Martin Hrnčíř, oba z Českého rozhlasu. S technickým zajištěním nám pomohl Ondřej Lipár, který má s podcasty vlastní zkušenost, a prostory nám poskytla tradiční literární kavárna Café Fra. Důležité je také ticho. Nežádoucí zvuky aut či tramvají z ulice, pokřikujících dětí apod. nechcete. My jsme bojovali s vrzajícími židlemi. No vážně, nikdy bychom si nemysleli, že je to tak hlasitý a rušivý zvuk. Fotku typickou pro naše podcasty vyfotila kolegyně z veletržního oddělení, Silvie Hrdličková. Za hřbety knih se skrývají knihy oceněné titulem Nejkrásnější česká kniha roku 2018.

Ne všechno se ale dá podchytit. Pandemická nařízení zasáhla i do našeho natáčení. Zástupkyně táborské knihovny nemohla opustit svůj region, rozhovory přes online videokonferenční nástroje nejsou z hlediska kvality zvuku ideální, proto jsme museli její odpovědi nahrát dopředu a do podcastu je dostříhat.

O čem konkrétně jednotlivé epizody byly a jaké hosty jsme přizvali?

Jak dnes funguje český knižní trh, v jaké je kondici a jak doléhá současná krize na velké či malé nakladatele? Tomu se věnovala hned první epizoda Malí versus velcí nakladatelé s již výše zmíněnou Annou Štičkovou a Martinem Vopěnkou, předsedou Svazu českých nakladatelů a knihkupců, spisovatelem a nakladatelem.

Malá nakladatelství jsou srdcová záležitost – na tom jsme se shodli v rámci druhé epizody s Veronikou Benešovou-Hudečkovou, nakladatelkou a knihkupkyní z nakladatelství Verzone a knihkupectví 2veverky, a Martinem Svobodou z komiksového nakladatelství Trystero, redaktorem a překladatelem. Tento díl se zabýval rozdílem mezi malým a velkým nakladatelstvím, jak je obtížné v dnešní době vydat knihu a na jaká úskalí během pandemie koronaviru nakladatelé narazili.

V třetí epizodě podcastu jsme se zabývali otázkou knižního distributora a nezávislého knihkupce. Zavřená knihkupectví znamenala doslova boj o přežití. Někteří ale tuto nevýhodu vnímali jako příležitost ke zlepšení obchodní strategie. O těchto a dalších tématech jsme v rámci 3. dílu s názvem Čtenáři potřebují osobní přístup diskutovali s Ivetou Ambrosovou, spoluprovozovatelkou karlínského knihkupectví Přístav, a Ctiradem Fuchsem, obchodním ředitelem knižního velkoobchodu Kosmas.

Předposlední epizoda Český národ je národem knihovnickým se věnovala Česku jako knihovnické velmoci s unikátní sítí veřejných knihoven i zemi, kde se čtenářská kultura neustále vyvíjí a posouvá. Michael Fiala, akvizitér Městské knihovny v Praze, a Eva Staněk, ředitelka Městské knihovny v Táboře, si povídali s moderátorkou Kateřinou Svátkovou i o tom, jak se nechození do knihoven odrazí na českém čtenáři.

Jak je na tom česká literatura při pohledu z nečeského prostředí? Kteří čeští autoři se v zahraničí čtou? Kdo jsou literární agenti a jaká je jejich role na knižním trhu? O tom debatovali v rámci pátého dílu Prosadit českou knihu v zahraničí je mravenčí práce Maria Sileny, literární agentka, a Michala Čičváková, naše koordinátorka mezinárodní spolupráce z Českého literárního centra. Za knihami se můžete vydat sem. Víc už vám teď neprozradíme, snad jen to, že na podzim chystáme pokračování a máte se na co těšit.

Fotografie: