Vliv pandemie koronaviru na statistické ukazatele v knihovnách Jihomoravského kraje

Události loňského roku spojené s vyhlášením pandemie koronaviru doprovázené četnými restrikcemi významně zasáhly do činnosti veřejných knihoven a předznamenaly novou kapitolu ve vývoji veřejných knihovnických a informačních služeb. Tradiční vnímání knihoven především jako fyzického prostoru pro setkávání prošlo zásadní proměnou. V průběhu celého roku docházelo v předem časově neurčených vlnách ke zpřísňování a následnému uvolňování vládních nařízení, která ovlivnila činnost knihoven nejen poklesem statistických ukazatelů, ale především tím, že je přiměla přehodnotit dominující fyzickou platformu. Ve snaze neztratit kontakt se svými čtenáři začaly více pronikat do virtuálního prostředí, které sice nebylo pro knihovny něčím neznámým, ale teprve doba covidová otevřela pomyslná stavidla a přinutila je k jeho většímu využití, a to především v době plošného uzavření.

Větší knihovny měly výhodu v profesionálním zázemí a větším počtu pracovníků, menší knihovny využívaly pomoc a podporu svých pověřených knihoven. A co přineslo srovnání statistických ukazatelů rozšířené o časový horizont uplynulých pěti let?

Za rok 2020 došlo k výraznějšímu úbytku registrovaných uživatelů, přičemž doprovodným jevem byl pokles fyzických výpůjček. Jednoznačným trendem veřejných knihovnických a informačních služeb se stále více ukazuje rostoucí počet virtuálních návštěvníků, což klade nemalé nároky na pracovníky knihoven jak po stránce jejich digitálních kompetencí, tak především principů kybernetické bezpečnosti. Uživatelé také očekávají od knihoven pomoc při orientaci v nabídce elektronických zdrojů, digitálních knihoven, e-knih aj.

Výraznější úbytek čtenářů zaznamenaly zejména větší knihovny, promítl se však do knihoven všech velikostí.

Úbytek čtenářů zaznamenala i Moravská zemská knihovna zejména vlivem snížení čtenářské základny, kterou z velké části tvoří studenti vysokých škol. Projektem Národní digitální knihovna – Covid[1] zpřístupněny digitalizované tituly z fondů NK ČR a MZK, dostupné za běžných okolností pouze ze studoven nebo v režimu děl nedostupných na trhu. Zájem o využití služby výrazně navýšil počty stažených digitálních dokumentů, jejichž každoroční nárůst potvrzuje důležitou roli, kterou knihovny při jejich zpřístupňování zaujímají.

Pokles fyzických kulturních a vzdělávacích akcí doprovázený poklesem fyzických návštěvníků saturovaly knihovny aktivitami v on-line prostředí. Údaje o počtu on-line kulturních, komunitních nebo volnočasových akcích a o návštěvnících on-line vzdělávacích akcí by se měly stát součástí Ročního výkazu o knihovně až za rok 2022.

Výrazný nárůst on-line informačních služeb souvisel s častými změnami poskytovaných služeb a absencí běžného provozu knihoven.

Pandemie koronaviru otevřela knihovnám nové možnosti, přiměla je hledat nové cesty ve snaze přiblížit se uživatelům a být pro svoje čtenáře užitečné i v nových podmínkách. Proměny služeb a jejich rozšíření do on-line prostředí zdůrazňuje nově připravená Koncepce rozvoje regionálních funkcí knihoven v Jihomoravském kraji v letech 2021 – 2027. Rozvoj on-line aktivit knihoven uvádí jako podpůrný nástroj pro zajištění regionální služby Podpora vzdělávacích, kulturních a komunitních aktivit. Jejich nabídka by měla probíhat také v on-line prostředí, zejména v pověřených a profesionálních knihovnách. Neprofesionální knihovny by měly zprostředkovat jejich nabídku prostřednictvím vlastních webových stránek, případně prostřednictvím webových stránek svého zřizovatele.

Pandemie přinesla změny nejen v rovině statistického výkaznictví. Přinutila knihovny přehodnotit dosavadní podobu komunikace s uživateli a naučila je více využívat virtuální prostředí jako nezbytnou součást poskytovaných služeb.

[1] Vznikl na základě dohody mezi Národní knihovnou ČR a Dilia, z. s. a Ochrannou organizací autorskou - OOAS., z.s. a se souhlasem Svazu českých knihkupců a nakladatelů pro studenty a pedagogy vyšších odborných a vysokých škol a vědecké pracovníky: https://ndk.cz/podminky-zpristupneni