Městská knihovna Kuřim – od historie po současnost

Od lidmila

Vytvořeno 2021-08-25 12:55

Autor:

Iveta Pernicová

Rubrika:

Z historie knihoven

Číslo časopisu:

3/2021

Vydáno:

2021-09-10 (All day)

Autoři citace:

PERNICOVÁ, Iveta

V roce 1849 byla v městysi Kuřimi založena vrchním správcem veverského panství Jakubem Nedopilem obnosem 100 zlatých obecní knihovna. Dne 28. října 1883 vznikl čtenářsko-hospodářský spolek TOMEK, nesoucí název po pražském spisovateli, který se stal správcem této knihovny. Spolek TOMEK byl nařízením okresního úřadu rozpuštěn 11. srpna 1939. Během válečných let byla knihovna uzavřená, knihy uschované. Teprve po válce docházelo k obnovení knihovny v Kuřimi, a to sloučením knižních fondů před válkou zaniklých spolků.

V roce 1950 měla obecní knihovna 2837 svazků, stálých čtenářů bylo 496. Se vzrůstajícími fondy bylo nutné knihovnu několikrát přestěhovat. Byla umístěna v Hudební škole, později v budově Dělnického domu. Bylo to však pouze provizorní řešení a teprve v roce 1976 byly pro potřeby knihovny postaveny odpovídající prostory. Na několik následujících let se stala Městská knihovna v Kuřimi nejnovější a největší v okrese Brno-venkov. V těchto prostorách byla knihovna 30 let. Se vznikem Okresní knihovny Brno-venkov, se sídlem v Židlochovicích, se stala její pobočkou s profesionálními pracovníky a s metodickou činností pro 6 místních knihoven (MK Česká, Jinačovice, Lelekovice, Moravské Knínice, Rozdrojovice a Vranov.) Jako velký problém se ukázal nedostatek místa na uložení nových knih, vhodné prostory nebyly ani na besedy se školami.

S možností počítačové techniky se v knihovně mnohé změnilo. V roce 1992 začala retrokatalogizace celého fondu a současně se zpracovávaly docházející nové knihy. Knihovnický systém LANIUS vystřídal v roce 1994 původní systém SMARTLIB vzhledem k potřebám centrálního oddělení nákupu knih v okresní knihovně. 1. července 1995 knihovnice zahájily půjčování pomocí čárového kódu v dětském oddělení. Po roční "zkušební době" bylo převedeno na automatizovaný systém také oddělení pro dospělé čtenáře. Přes počáteční nedůvěru čtenáři velmi rychle přijali i možnost vyhledávat v elektronickém on-line katalogu.

V červenci 1997 byla knihovně nabídnuta městským úřadem možnost instalace veřejné internetové stanice. Díky finanční podpoře města byl zakoupen stolní počítač a zajištěno připojení na internet. V roce 1999 rozšířila knihovna svou nabídku o půjčování CD nosičů. Dále byly zájemcům v knihovně k dispozici různé encyklopedie a hry na CD-ROM. S ukončením okresních zařízení v roce 2002 se stala Městská knihovna Kuřim od 1. 1. 2003 organizační složkou Města Kuřimi. Současně se stala pověřenou knihovnou pro výkon regionálních funkcí pro knihovny bývalého okresu Brno-venkov.

Vzhledem k dlouhotrvajícím prostorovým problémům knihovny rozhodla v roce 2006 rada města a zastupitelstvo o celkové rekonstrukci knihovny a rozšíření jejích prostor. V 1. patře bylo rozšířeno oddělení pro dospělé čtenáře, v přízemí vzniklo dětské oddělení. Byla náhoda, že současně získalo město prostory bývalé kotelny, které sousedily s knihovnou.

Ve vyhlášeném výběrovém řízení zvítězil architektonický ateliér Gale a Palaščák. Podle jejich návrhu byl vypracovaný projekt a od září 2006 byla knihovna uzavřená a vystěhovaná do náhradních prostor. Celková rekonstrukce trvala více než rok. Všechny interiéry knihovny byly vybaveny novým nábytkem a technikou. Budoucí uživatelé knihovny měli mít poprvé od roku 1976 k dispozici výtah. Ke slavnostnímu otevření knihovny dne 15. října 2007 byli pozváni nejen představitelé města, ale také Jihomoravského kraje a významných knihoven. Navíc je nyní v připojeném Klubu Kotelna komorní sál asi pro 70 posluchačů.

Od 1. 1. 2008 se činnost knihovny rozšířila také o kulturní akce ve městě. Stávající kulturní dům na nám. Osvobození se stal součástí Městské knihovny a bylo zde vytvořeno nové oddělení kultury. Vzhledem ke stáří budovy se stále více projevovaly její nedostatky v technice a bezpečnosti. Proto byla v roce 2017 zahájena kompletní rekonstrukce kulturního domu a na 2 roky se tak společenské aktivity přesunuly do knihovního Klubu Kotelna.

Kultura v Kuřimi byla po tuto dobu realizována v provizorních podmínkách, kdy absenci divadelních představení nahradily divadelní zájezdy a velké koncerty byly nahrazeny spíše klubovou scénou. Ačkoliv návštěvnost všech pořádaných akcí dokazovala, že zájem je i přes kompromisní řešení hojný, absence plně vyhovujících a reprezentativních prostor byla znát. Slavnostním otevřením kulturního domu v roce 2019 se opět většina kulturních akcí přesunula z provizorních prostor do reprezentativních a vyhovujících sálů. Knihovna se tak opět věnovala činnostem zaměřeným na podporu čtenářství.

Městská knihovna Kuřim je knihovnou pověřenou regionálními funkcemi pro knihovny v regionu Brno-venkov. V její metodické působnosti je 145 knihoven, z toho 19 je knihoven profesionálních. Knihovna provozuje automatizovaný regionální systém, ve kterém je připojeno 100 obecních knihoven. Buduje výměnný fond a zajišťuje jeho distribuci do knihoven. Zpracovává statistiku a rozbory činnosti knihoven a zajišťuje vzdělávání knihovníků. Pomáhá také s přípravou komunitních akcí. Pracovnice regionálního oddělení dále zajišťují metodickou pomoc knihovnám při proškolení nových knihovníků, katalogizaci, správě fondu, vedení výpůjčního protokolu, provádění aktualizací a revizí fondů, tvorbě webových stránek a dalších činnostech v knihovnách.

Během roku 2019 se Městské knihovně Kuřim podařilo realizovat projekt Memoria. Díky úzké spolupráci s pamětníky byl vytvořen fond archivních fotografií a vzpomínek, kterému Mgr. Sylvia Laurincová, historička města Kuřimi, ve spolupráci s ostatními zaměstnanci, dala podobu virtuálního archivu. Současně se velkému zájmu těšil přednáškový cyklus dílčích setkávání právě nad těmito fotografiemi, nazvaný „Vzpomínání na starou Kuřim“. Velmi úspěšný start projektu Memoria bychom rádi do budoucna podpořili vkládáním dalších historických fotografií, získaných od obyvatel a pamětníků Kuřimi. Vzhledem ke kladným ohlasům na tento počin chceme virtuální paměťovou instituci rozšířit a plánujeme vkládat také historická regionální periodika.

Fotografie: