Šestý ročník konference Elektronické služby knihoven

Ve dnech 18. a 19. května 2021 se ve Zlíně uskutečnil již šestý ročník bienální mezinárodní konference Elektronické služby knihoven. Obsahové zaměření konference je patrné již z jejího názvu a není ani třeba nějak detailněji rozvádět skutečnost, že v době pandemie byly elektronické služby téměř tím jediným, co jsme mohli našim čtenářům nabídnout. Konference se tak stala ideální platformou pro představení služeb, které bylo možné poskytovat i v době, kdy musely knihovny zůstat pro veřejnost zavřené. Samotná akce se z pochopitelných důvodů konala v online prostředí, na platformě Zoom. To vždy přináší svá úskalí, ale také výhody – ve fyzickém prostředí jsme zatím vždy byli omezeni kapacitou sálu (100), online prostředí umožnilo uspokojení mnohem větší poptávky (450 přihlášených). Konference byla určena pro širokou knihovnickou veřejnost a zaznělo na ní mnoho inspirativních příspěvků, které se z velké části věnovaly digitálním knihovnám. Ve stručnosti se zde pokusím zachytit, co v příspěvcích zaznělo, resp. co bylo z mého pohledu nejzajímavější. Záznam konference je k dispozici na Youtube, prezentace na webu KFBZ.[1]

Digitální knihovny

První příspěvek přednesl nově zvolený generální ředitel Národní knihovny v Praze Mgr. Tomáš Foltýn. Zaměřil se v něm na strategii digitalizace knihovních fondů, představil základní priority v této oblasti a vyzdvihl nutnost spolupráce s ostatními organizacemi. V rámci národní strategie zdůraznil potřebu centralizovat roztříštěné systémy, aby bylo možné ke všem digitalizátům přistupovat z jednoho místa – tímto řešením by měla do budoucna být Česká digitální knihovna. Foltýn zmínil také digitální knihovnu Díla nedostupná na trhu (DNNT) a popsal postup příprav na elektronický povinný výtisk či možnosti výzkumu dat v digitálních knihovnách.

Z jiné perspektivy se tématu věnoval Ing. Aleš Brožek (Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem), a to v provokativně nazvaném příspěvku Potřebujeme další digitální knihovny? Hovořil o špičkové úrovni digitalizace v ČR, ale také o poněkud pokulhávajícím zpřístupňování tohoto obsahu. Na příkladu názorně doložil roztříštěnost sbírek, kvůli které je cesta k dohledání požadovaného online dokumentu poměrně zdlouhavá a potenciálního čtenáře stojí zbytečně mnoho úsilí (nápověda – nejlepší je začít prohledáním Registru digitalizace). PhDr. Vít Richter (Národní knihovna ČR) se zaměřil na digitální knihovny NDK Covid a DNNT a jeho příspěvek obsahoval řadu zajímavých dat – např. že volná díla tvoří jen 18 % celkového obsahu DK. Popsal, jakým způsobem se mohou knihovny zapojit a jak je možné DNNT zpřístupnit čtenářům. DNNT vnímá Richter jako „jednu z nejsilnějších služeb českých knihoven v digitálním prostředí“ a v této souvislosti hovořil o potřebě upravit strategii digitalizace. V závěru vyzval k většímu zapojení veřejných knihoven a zmínil se také o překážkách, které jim v tom brání (propagace, školení, smlouvy, integrace do OPACu, úroveň digitální gramotnosti, nechuť k zavádění nových služeb). Zazněl zde rovněž apel směrem k větším knihovnám, které by měly zapracovat na propagaci a tím i větší využívanosti DNNT. Protože jestli nedokážeme, že milionové investice veřejných prostředků do zpřístupnění DNNT mají smysl, není vyloučeno, že po roce 2023 o tento informační zdroj přijdeme.

Ing. Martin Lhoták (Knihovna Akademie věd ČR) ve svém technicky laděném příspěvku Kramerius, ProArc, ARCLib – aktuální stav a plánovaný rozvoj představil softwarové pozadí digitálních knihoven. Michal Indrák (Moravská zemská knihovna v Brně) se zaměřil na virtuální sbírky, které by se mohly stát také efektivním marketingovým nástrojem. Nově by se mělo jednat o strukturované sbírky, které budou mít stejnou funkcionalitu jako samostatné dokumenty a bude je možné mj. opatřit popisky. Indrák zdůraznil, že digitální knihovny jsou jedinečným produktem, který však nedokážeme „prodat“. Protože většina jejich návštěvníků přichází z Googlu, je třeba pracovat např. se SEO optimalizací, nejlépe s využitím Konspektu. Nakonec i v tomto příspěvku zazněl požadavek na centralizaci – sjednocení digitálních sbírek představuje mimořádnou přidanou hodnotu, které bychom se rozhodně neměli vzdávat.

Ing. Jiří Nechvátal (Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích) ukázal, co vše již dnes umí obalkyknih.cz. Nejde zdaleka jen o obálky a obsahy (TOC), tato služba nově umožňuje také např. jednoduchou integraci odkazů do DNNT v online katalozích knihoven. Nechvátal informoval také o tom, že období lockdownu využili kolegové z různých knihoven k čištění báze (130 knihovníků zkontrolovalo 340 tis. záznamů, nahrálo 140 tis. kvalitnějších obálek, doplnilo nebo upravilo 37 tis. anotací, propojilo 1986 dílů). S digitálními knihovnami souvisel také příspěvek Ing. Petra Žabičky (Moravská zemská knihovna v Brně) o strojovém učení. Jeho možné využití v knihovnách zahrnuje automatickou klasifikaci dat, tvorbu nebo obohacování metadat, zefektivnění a zjednodušení vyhledávání, doporučovací systémy či analýzu obrazu (anotace, OCR, přepisy textů digitalizátů). Žabička uvedl, že portál Knihovny.cz díky strojovému učení obohatil 300 tis. záznamů o údaj konspektu. Představil také projekt PERO, který umožňuje přepis i ručně psaného textu (vyzkoušet si můžete zde).

Inovace a online služby

Druhou samostatnou oblast tvořily prezentace na téma inovace a design služeb v knihovnách. Doslova dechberoucí byl příspěvek Jukky Montonena (Helsinki Central Library Oodi), ve kterém se věnoval helsinské ústřední knihovně Oodi.[2] Tato vlajková loď světového knihovnictví mj. pracuje s roboty, kteří se podílejí nejen na třídění vrácených knih, ale dokonce i na následném rozvozu knih po knihovně. Představen byl koncept celé budovy knihovny, různé funkce jejích jednotlivých částí. Nevěřícně jsme poté sledovali představení různých nahrávacích studií, vybavených špičkovou technikou. Čtenáři si mohou tato studia včetně vybavení zapůjčit zdarma a navíc zde mají podporu profesionálů z oboru. Kromě toho knihovna nabízí úžasné prostory pro studium, odpočinek i setkávání. Nejednoho z účastníků konference jistě napadlo, zda se finské realitě někdy alespoň částečně přiblížíme, třeba novou budovou Národní knihovny.

Mgr. Martin Krčál (Moravská zemská knihovna v Brně) představil aktivity portálu Knihovny.cz – tvůrci na samostatných stránkách prezentovali nejen služby samotného portálu, ale i výstavy, které se nemohly uskutečnit ve fyzickém prostoru (viz např. online.knihovny.cz, poznejte.knihovny.cz, Čtení dětem, Komenský, Akce K, 1989). Portál plánuje více prezentovat služby a aktivity knihoven, zapojovat další knihovny i nové zdroje a rozvíjet kurátorství. Funkčním posunem by mělo být také chystané rozšíření služby Získej o elektronické dodávání dokumentů (EDD).

Konkrétní aktivity v době pandemie představil Mgr. Michal Denár z Městské knihovny Česká Třebová. Mimořádnou situaci zde využili jako akcelerátor změn a příležitost k designování nových služeb jako např. roznos a rozvoz knih, nastavení nových možností plateb, možnost vyzvednutí knih 24/7 či zavedení čtenářské karty v mobilu. Vše bylo výsledkem rychlého hledání způsobu fungování v nových podmínkách. Tyto okolnosti společně s odvahou chybovat zde spustily novou dynamiku a přinesly neskutečné výsledky. Prakticky laděný a velmi inspirativní příspěvek byl účastníky konference vyhodnocen jako jeden ze tří nejzajímavějších. Designování služeb se věnoval také Vojtěch Vojtíšek (Městská knihovna v Praze). Představil metody inovací služeb založené na datech a vyzdvihl, že probíhající změny a nejistou budoucnost je potřeba vnímat především jako příležitost. Na příkladu Městské knihovny v Praze (zejména na projektu e-knihovna.cz) ukázal, že to má smysl.

Několik příspěvků se věnovalo možnostem online setkávání. PhDr. Ladislava Zbiejczuk Suchá, Ph.D. (FF MU, KISK), seznámila účastníky s možnostmi většího zapojení zúčastněných. Aktivizaci může podpořit např. střídání individuální a skupinové práce, pomoci mohou i nástroje typu Mentimeter, Kahoot, Jamboard. Jako platformu pro online workshopy představila interaktivní nástěnku Miro. Užitečná byla i ukázka detailního harmonogramu, který je potřeba, pokud chceme mít průběh (nejen) online workshopu pod kontrolou. Skvělé bylo, že některé z nástrojů si mohli účastníci vyzkoušet přímo v průběhu prezentace.

Přínosné bylo také srovnání kladů a záporů jednotlivých konferenčních platforem (Meet, Zoom, MS Teams a Jitsi) v příspěvku Mgr. Michaely Mrázové (Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě). Jako z jiného světa na mnohé účastníky zapůsobil příspěvek Mgr. Libuše Pavlicové (Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně) věnovaný virtuálním asistentům od společností Google, Amazon či Apple a jejich možnému využití v knihovnách (řízení chytré knihovny, referenční služby, tlumočení, aktivity pro děti aj.). Pokud by si knihovny implementovaly tuto funkcionalitu do svých webů, mohly by takto předávat informace např. o pořádaných akcích, o otevírací době, sdílet tipy na čtení, hledat v katalogu nebo ovládat čtenářské konto. Bezpochyby se jedná o technologickou novinku s obrovským potenciálem, je však pochopitelné, že u leckoho může vzbuzovat také obavy (problém kybernetické bezpečnosti, úbytek mezilidské komunikace).

Konference byla zakončena blokem „Bleskovky“, kde byl představen např. opavský Hyde Park, propojení městského e-shopu s knihovnou v Brně nebo možnosti tvorby virtuální prohlídky prostorů knihovny. Přestože letošní ročník se odehrával v situaci, která byla pro náš obor mimořádně svízelná, celá konference se nesla v pozitivním duchu a bezesporu zafungovala jako skvělý zdroj motivace a inspirace. Za to vše patří dík organizátorům z Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Dovolím si však poznamenat, že i když byla akce organizačně a technicky výtečně zvládnutá, byl bych přece jen raději, kdybychom se v roce 2023 mohli opět setkat osobně. Už se moc těším na to, kam se obor knihovnictví za tu dobu posune.

[1] https://www.kfbz.cz/elektronicke-sluzby-knihoven-konference

[2] Příspěvek, který byl účastníky vyhodnocen jako nejzajímavější, bohužel není součástí záznamu a dostupná není ani prezentace. Místo toho doporučuji navštívit https://www.oodihelsinki.fi/en/what-is-oodi/.