Jak může knihovna spolupracovat se školou při rozvoji čtení, čtenářství a čtenářské gramotnosti

Autoři článku zdůrazňují potřebu spolupráce knihoven a škol v oblasti dlouhodobého systematického rozvíjení čtenářské gramotností žáků. Vysvětlují, jak jsou důležité dovednosti čtenářské gramotnosti pro život všech dětí a později i dospělých. Netýká se to tedy práce s talentovanými nebo studijně zaměřenými žáky, ale všech bez rozdílu. Významná je proto podpora pedagogů při seznamování a využívání efektivních metod a strategií. Článek seznamuje s tematickou zprávou České školní inspekce i s možnostmi knihoven, školních a veřejných, na společné práci při tvorbě Místních akčních plánů (MAP).

Knihovny a školy mají silný důvod ke spolupráci. Obě tyto instituce zajisté chtějí, aby se každé dítě a každý žák stal zaujatým, nezávislým a přemýšlivým čtenářem pro celý život. Jak se mohou na cestě k této vizi vzájemně podporovat a čím mohou být v současné době veřejné knihovny užitečné školám při rozvoji čtení, čtenářství a ČG? Na co a na koho se pak mají zaměřovat? V roce 2016 vydala Česká školní inspekce tematickou zprávu Rozvoj čtenářské, matematické a sociální gramotnosti na základních a středních školách ve školním roce 2015/2016.[1] Zaměřovala se v ní na tři hlavní čtenářské oblasti – vztah čtenáře ke čtení a četbě, osvojení základních čtenářských strategií a zaměření na samotný text, jež zahrnovalo práci s autentickými, neučebnicovými texty a také s typy textů z různých médií.

ČŠI na základě šetření doporučila věnovat zejména ve vyšších ročnících ZŠ zvýšenou pozornost studijně nezaměřeným žákům, neboť pozorované výsledky ukazovaly na zcela nedostatečně rozvinutou čtenářskou gramotnost, často i absenci základní čtenářské dovednosti. Dále doporučila podporovat pedagogy ve využívání efektivních metod a strategií umožňujících rozvoj čtenářské gramotnosti a posilovat pozitivní vztah žáků ke čtenářství, vytvářet účinnou podporu pro rozvoj čtenářské gramotnosti u chlapců a cílit podporu pedagogům především v krajích s dlouhodobými nízkými výsledky ve čtenářské gramotnosti. Tato doporučení jen zvýrazňují dlouhodobé výzvy českého školství a přeneseně pak i českého čtenářství – jak účinně a systematicky podporovat všechny žáky a čtenáře, jak pomoci čtenářům, které čtení nebaví a nemají k němu vybudovaný vztah, jak podporovat učitele, aby věděli “jak na to”.

Knihovnické lekce a besedy

Většina knihoven tradičně realizuje svou podporu školám nabídkou knihovnických lekcí a besed, které mají obohacovat školní výuku. Besedy jsou nejčastěji navázané na jednotlivé knihy, autory, případně žánry, v hojné míře jsou zastoupena i informační témata, která doplňují předpokládaný obsah školního učiva (dopravní výchova, ekologie, historie, vlastivěda, apod.). Jak to ale zařizovat, aby byl tento základní formát užitečný a dlouhodobě a systematicky přispíval k rozvoji čtenářství všech dětí?

Knihovna Třinec se školami spolupracuje dlouhodobě a promyšleně. Besedy – programy, které učitelům a jejich žákům nabízejí knihovníci, jsou představovány na začátku školního roku neformálním posezením u kávy a knih. Knihovníci vytvářejí lekce na míru jednotlivých ročníků, velmi často jsou to lekce s prvky nebo metodami kritického myšlení a aktivního učení.

Učitelé se takto sejdou v knihovně a tráví společně odpolední čas s knihovníky, kde jim jsou lekce představeny a zároveň nad jejich záměrem a účelností mohou diskutovat. Mají možnost si o cílech lekcí povídat, popřípadě přispět vlastními náměty. Knihovníci jsou ochotni připravit i lekce na přání učitelů podle potřeb jejich žáků. Nechybějí zde ani knížky, se kterými knihovníci v lekcích pracují a také knižní stálice i novinky, které jsou připraveny k přečtení, prolistování, k povídání si nad nimi. Ty pak mohou být učitelům inspirací při nákupu knih do školních či třídních knihovniček.

V čem se mohou knihovny a školy vzájemně podporovat a společně učit

Ještě symetričtější způsob spolupráce zažívají třinečtí knihovníci a učitelé při společné práci v rámci Místních akčních plánů rozvoje vzdělávání. V MAP pro čtenářskou gramotnost se mohou při pravidelných setkáních společně učit a dlouhodoběji promýšlet, jak cíleně podporovat žáky a jejich čtení. Za dvě období v MAP spolu třinečtí učitelé a knihovníci vytvořili a realizovali mnoho aktivit a projektů. Knihovníci i učitelé mohli absolvovat kurz RWCT (Čtením a psaním ke kritickému myšlení). Měli také možnost se podrobněji seznámit s formátem dílny čtení, jejichž primárním cílem je, aby děti rády a s prožitkem četly beletristické knihy. Mnoho třineckých učitelů již dílny čtení zavedlo nebo zavádí jako pravidelnou součást rozvrhu. Učitelé jsou sobě i knihovníkům ochotni navzájem otevírat hodiny dílen čtení, reflektovat je a společně se učit. Mohou vidět přímo v praxi, jak si děti knížky pro své svobodné čtení vybírají, jaká je jejich autentická čtenářská odezva, jak o přečteném a o svých konkrétních knížkách mluví. Na reflexích dílen čtení opět nechybí představování zajímavých knížek pro různé typy čtenářů.

Zájem dětí o čtení podpořil čtenářský festival ČteFesT, který probíhal v průběhu měsíce června v třinecké knihovně a v třineckých školách. Školáci se mohli setkávat s mnoha autory jak ve svých třídách nebo v knihovně, povídat si s nimi, klást otázky, číst z oblíbených knih, seznamovat se s knihami novými, mohli pracovat v rozličných workshopech. Učitelé i knihovníci zaznamenali větší zájem o četbu knih právě těch autorů, se kterými se děti na besedách setkávaly, naslouchaly autorským čtením, povídaly si o tom, jak spisovatelé píšou.

Učitelé, kteří se rozhodli jít cestou dlouhodobého rozvoje dětského čtenářství, vědí, že klíčovou roli sehrávají knihy, které umožní dětem čtenářský prožitek. Orientace v knižní produkci vzhledem k čtenářským potřebám dětí bývá často nad síly jednotlivého učitele. V tomto hledání jim bývají knihovníci velmi nápomocni. V Třinci proto spolu vytipovali několik desítek kvalitních knižních titulů. Společně s regionálními výtvarníky vytvořili takzvaný „čtenářský metr”, v němž si čtenáři mohou najít název knihy a jméno autora podle své čtenářské úrovně, knížku si v knihovně půjčit a číst. Protože stále vznikají a vydávají se nové knihy, vznikl i další, již druhý čtenářský metr. Metry hojně k inspiraci pro svou četbu využívají učitelé a jejich žáci – čtenáři. Metr je výzvou a oporou pro dobré čtenáře, kultivuje jejich četbu a především je upozorňuje na současnou aktuální četbu, která má potenciál s dětmi hýbat.

Jak pomáhat málo motivovaným čtenářům a dětem, které svou knihu zatím nepotkaly

Knihovny umějí pracovat s dobrými čtenáři. Existuje již velké množství podpůrných seznamů kvalitních a cenami ověnčených knih s vysokou estetickou hodnotou. Potřebovali bychom ale hledat tituly, které mohou rozečíst a kultivovat nečtenáře. Tituly, které je přitáhnou k četbě, umožní jim zažít pocit, že čtení má něco do sebe a že stojí za to číst.

Knihovna města Hradce Králové vyvíjí nástroje pro individualizovanou podporu dětského čtenářství. V rámci Festivalu školní četby připravuje pro učitele seznamy doporučených knih pro děti různého věku včetně knih pro nenadšené čtenáře s kratším textem. Knihy jsou často doplněny videoprezentacemi, které usnadňují orientaci a vzbuzují zájem o daný titul. Knihovníci dokonce nabízejí učitelům konkrétních tříd vytvoření seznamu atraktivních knih pro danou třídu podle potřeb a zájmu dětí. Čtenáři mají také k dispozici vyhledávač Tisíc knih, kdy po zadání knihy, kterou mají rádi, dostanou doporučení na tisíc podobných.

Knihy na dosah

Jestliže chceme rozvíjet čtenářství všech dětí, musejí mít především knihy na dosah. Pokud pro některé děti není na dosah z různých důvodů veřejná knihovna, musí se jim přiblížit školní knihovna a v ideálním případě a v doslovném slova smyslu musí být pro ně opravdu na dosah kniha v třídní knihovničce. A právě v tomto prostoru různě vzdálených knih hraje velkou roli spolupráce odborníků na čtenářství – učitelů a knihovníků. Znalost konkrétních dětí, jejich potřeb a čtenářství a na druhé straně znalost knih, které jsou pro děti atraktivní a podnětné, zvyšuje šanci na čtenářský úspěch.

Pokročilí knihovníci a učitelé svou práci opírají o aktuální výzkumy čtenářství, díky kterým mohou svou činnost ukotvovat v reálných datech a uvažovat v širším kontextu čtenářství.[2] Jak opakovaně upozorňovala prof. Christine Garbe[3], nejdůležitějším poselstvím výzkumů čtenářství je poznání, že čtení závisí ve všech fázích individuálního vývoje na osobních vlivech – rodičů (nebo prarodičů, sourozenců a přátel), učitelů, ale také knihkupců a knihovníků, kteří dokážou „svým“ čtenářům individuálně a kompetentně poradit. Bez spolupráce lidí, kteří mohou dětské čtenářství kompetentně podpořit, se knihy a čtenáři mohou nenávratně míjet. Knihy žijí jen tehdy, když je čtou a zprostředkovávají lidé.

Kateřina Gaszková a Miloš Šlapal jsou členové odborného týmu projektu Pomáháme školám k úspěchu, který se dlouhodobě věnuje rozvoji čtení a čtenářství žáků. K. Gaszková učí na I. stupni ZŠ a MŠ Třinec, Koperníkova 696, M. Šlapal učí český jazyk a dějepis na II. stupni ZŠ Emila Zátopka v Kopřivnici.

[1] Rozvoj čtenářské, matematické a sociální gramotnosti na základních a středních školách ve školním roce 2015/2016. [online]. In: Praha: ČŠI, listopad 2016 [cit. 2021-10-23]. Dostupné z: https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Tematicka-zprava-Rozvoj-ctenarske,-matematicke-a-s

[2] V našem prostředí výzkum dětského čtenářství realizuje Knihovnický institut Národní knihovny České republiky. Viz FRIEDLANDEROVÁ, Hana, Irena PRÁZOVÁ, Hana LANDOVÁ a Vít RICHTER. České děti a mládež jako čtenáři 2017. Brno: Host, 2018. ISBN 978-80-7577-804-8.

[3] GARBE, Christine.: Čtení v Německu: aktuální výsledky výzkumu, stav problematiky a koncepty podpory čtenářství. In.: Čtenářství, jeho význam a podpora. Výzkum, teorie a praxe v České republice a Spolkové republice Německo. Aktuality SKIP, 2008.

Fotografie: 

Komentovana_navsteva_knihovny_pro_MS_foto_Mistni_knihovna_Moutnice.jpg

Komentovana_navsteva_knihovny_pro_MS_Moutnice_foto_Mistni_knihovna_Moutnice.jpg