Jak zapojit knihovnu do DNNT a jak tuto službu propagovat čtenářům?

Od 1. července přestala fungovat Národní digitální knihovna Covid, v rámci které Národní knihovna a Moravská zemská knihovna (a posléze i další) zpřístupnily studentům a pedagogům své kompletní digitální fondy. Ve stejný den však začala v nové verzi fungovat databáze děl nedostupných na trhu (dále jen DNNT). Digitalizáty děl, které již není možné sehnat na běžném trhu, zpřístupňuje NK ČR, MZK a Knihovna Akademie věd. Zatímco covidová digitální knihovna byla dostupná studentům a pedagogům vyšších odborných či vysokých škol a vědeckým pracovníkům, do DNNT se mohou dostat registrovaní čtenáři knihoven bez ohledu na věk či čtenářský status. Stačí, když se jejich knihovna do systému zapojí. Co vlastně knihovny musí pro zapojení udělat a co jim to přinese?

Vzdálený přístup

Fond běžné knihovny se počítá v jednotkách, desítkách někde ve stovkách tisících titulů. Díky DNNT mohou zapojené knihovny svým čtenářům nabídnout rozšíření o více než sto tisíc monografií české provenience vydaných do roku 2000 a periodik do roku 2010. Tyto fondy nezabírají místo v regálech, není pro ně třeba hledat sklad; čtenář zapojené knihovny se k nim dostane odkudkoliv, kde je internetové připojení. Nemůže si sice dokument stáhnout a vytisknout, ale digitální forma umožňuje fulltextové prohledávání. Zadá-li uživatel klíčové slovo, zobrazí se mu stránky dokumentu, které slovo obsahují a to se barevně zvýrazní. Snadněji a rychleji tedy najde, co hledá. DNNT nabízí také velké rozšíření možností pro rešeršní pracovníky knihoven.

Jelikož jde o díla dosud autorsky chráněná, je nutné vše zajistit tak, aby přístup měli jen oprávnění uživatelé a současně každý uživatel, který se do DNNT přihlásí, byl jasně identifikovatelný. Aby knihovna mohla svým čtenářům přístup k fondům DNNT nabídnout, musí učinit pár kroků. Připojení knihovny lze technicky provést dvěma způsoby, buď knihovna využije identitních služeb Národní knihovny, tzv. ID NDK, nebo je knihovna součástí České akademické federace identit a používá k online identifikaci uživatelů tzv. eduID. Není-li přímo součástí výše uvedené federace, může eduID využívat zprostředkovaně, například přes portál Knihovny.cz. Zjednodušeně řečeno, zapojení do portálu Knihovny.cz usnadní i zapojení do DNNT. Zapojení knihovny přes eduID nabízí také knihovní systémy KOHA (implementace od firmy Rbit) a VERBIS od firmy KpSys.

Podle toho, jaké technické řešení knihovna zvolí, vyplní krátký formulář s podrobnějšími technickými údaji a zašle do Národní knihovny. Následně je zapojení potřeba potvrdit po právní stránce, tedy podpisem smlouvy s Národní knihovnou, v níž se mimo jiné zapojená knihovna zavazuje k součinnosti v případě, že by její čtenář porušoval pravidla DNNT (zakázané strojové stahování, focení či printscreenování). Po otestování technického propojení pak již lze službu nabízet.

Terminálové připojení přímo v knihovně

Národní knihovna také postupně nabízí terminálové připojení. V praxi to znamená, že zapojená knihovna má přímo ve své budově jeden či více počítačů přístupných čtenářům, kde se tito mohou rovněž přihlásit k DNNT. Tímto způsobem se čtenáři mohou dostat k většímu objemu dokumentů než přes vzdálený přístup. Jsou zde totiž k dispozici i monografie mladšího data vydání, tj. od roku 2001 do roku 2007. V současnosti je k dispozici řešení pro knihovny, které používají statickou IP adresu. Postup je pak obdobný - je třeba vyplnit a poslat formulář s technickými detaily a podepsat dodatek smlouvy s Národní knihovnou. Ve vývoji je i připojení knihoven s dynamickou IP adresou. Podrobnější informace pro postup zapojení knihovny do služby DNNT lze nalézt na webu dnnt.nkp.cz/knihovny.html. Zde také naleznete kontakty na kolegy z NK ČR, kteří vám rádi pomohou a poradí s postupem zapojení.

Jak DNNT propagovat čtenářům?

Co jsou díla nedostupná na trhu? Co sem spadá a co ne? Jaký je rozdíl mezi vzdáleným přístupem a přístupem z počítače v knihovně? Propagace DNNT přináší komunikačním pracovníkům knihoven výzvu, jelikož vysvětlit tuto službu není úplně triviální. Na druhou stranu většina čtenářů neřeší definici a vymezení DNNT, jen prostě hledají svůj titul či zdroje na vybrané téma. Národní knihovna ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou proto připravila pro zapojené knihovny marketingový balíček, který by měl propagaci usnadnit a současně by mohl pomoci celkovému zviditelnění DNNT. Jestliže zapojené knihovny budou používat pro DNNT stejné logo, stejný claim (hlavně na sociální sítě) či jednotný grafický styl, pak může být propagace daleko efektivnější. Součástí balíčku je i komunikační manuál, který shrnuje základní informace o DNNT ve struktuře otázek a odpovědí; ten je určen především knihovníkům, protože ti hlavně musí službě rozumět, aby ji dokázali nabízet a vést v ní své čtenáře. Ještě stručnější materiál pak představuje vzorový text o DNNT na web jednotlivých knihoven. K dispozici je také vzorová formulace o službě DNNT do knihovního řádu. V plánu jsou ještě videonávody pro přihlášení i orientaci v DNNT – marketingový balíček tedy bude růst a případně flexibilně reagovat na poptávku ze strany knihoven. Odkaz na stažení propagačních materiálů zašle všem zapojeným institucím Národní knihovna.

Zásadní pro komunikaci vzdáleného přístupu do DNNT je adresa, na kterou by měly knihovny čtenáře odkazovat. Ty, které se zapojily do DNNT před 1. 7. 2021, povětšinou odkazují čtenáře pouze do fondů Národní knihovny (ndk.cz). Nyní již ale své fondy v režimu DNNT zpřístupňuje i Moravská zemská knihovna a Knihovna Akademie věd, přičemž v procesu je zpřístupnění fondů Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové a do budoucna jistě i mnoha dalších. Navádět čtenáře na tři a více různých URL adres ale není příliš optimální, může to působit zmatek a objem informací nutných k předání tím jen zbytečně bobtná. I proto vznikla samostatná webová stránka, která představuje jednoduchý rozcestník do všech vyjmenovaných fondů. Současně je to ta nejlepší adresa pro hledání DNNT ve vyhledávačích. Odteď stačí propagovat jedinou adresu: DNNT.cz.