Jak řídit knihovnu – příručka pro začínající vedoucí/ředitele knihoven

Po řadě příruček věnovaných celé knihovnické veřejnosti přichází Knihovnický institut Národní knihovny ČR s publikací Jak řídit knihovnu, která je určena (nejen) začínajícím vedoucím/ředitelům knihoven. Příručka je vydávána s podporou Ministerstva kultury ČR.

Příručka Jak řídit knihovnu je v českém prostředí první publikací svého druhu, která usiluje o shromáždění základních praktických informací a poznatků k řízení knihovny. Obsahuje celkem čtrnáct kapitol a snaží se postihnout všechny významné oblasti, se kterými se může ředitel/vedoucí při vykonávání své funkce potkat. Tato rukověť jej může provázet od chvíle, kdy se hlásí na pozici ředitele/vedoucího knihovny, ale i po celou dobu jeho setrvání ve funkci.

Část Veřejná knihovna přehledně shrnuje různé způsoby zřízení knihoven – od samostatných příspěvkových organizací, přes organizační složky obce až po knihovny jako součásti jiných kulturních organizací. V této kapitole se mohou noví vedoucí/ředitelé seznámit s tím, co je zřizovací listina, jak je důležitá evidence knihovny a jaké výhody z toho pro knihovnu vyplývají. Zde se také dozví základní informace o etiketě na pracovišti, což je téma často opomíjené. Následující kapitola čtenáře provede knihovnickou a další související legislativou se vztahem ke knihovnictví. Zákonů, strategií, standardů, metodik i koncepcí je celá řada – jejich (jistě ne úplný) seznam je součástí příloh.

V kapitole Řízení knihovny jsou podrobněji rozebrány povinnosti ředitele knihovny, jeho pravomoci, povinnosti a odpovědnost v mnoha oblastech. Významná je i část zabývající se změnou osoby ředitele, s tím související předávací agendou a také jednáním ředitele za knihovnu. Podkapitola zabývající se advokacií knihovny, manažerskými činnostmi a organizační kulturou, komunikací se zřizovatelem a vytvářením zdravých pracovních vztahů zhruba dotváří obraz toho, co vše musí dobrý ředitel znát a umět. Pasáž Ekonomické řízení je orientována na hlavní principy této součásti vedení knihovny, sestavování návrhu rozpočtu, finančního hospodaření a na peněžní fondy knihovny. Otázky, jak sestavit návrh rozpočtu knihovny, jaký kontrolní systém musí být v organizaci zaveden, jak hospodařit s majetkem, jak a co všechno pojistit, na ty může odpovědět i dobrý ekonom. Přesto by i tyto skutečnosti měl do hloubky znát také dobrý vedoucí/ředitel knihovny.

Významným zdrojem financování knihoven jsou různé druhy dotačních programů. V posledních letech se otvírají možnosti mimozdrojového financování. Kromě zavedených programů Ministerstva kultury ČR jsou to Integrované operační programy, programy NAKI II, regionální programy, fondy EHP, Norska a další. Také otázky kolem zadávání veřejných zakázek jsou součástí řízení knihoven. Mnohdy jejich způsob ovlivňuje zřizovatel/provozovatel knihovny. Přesto je důležité znát hlavní principy, fáze zakázek i zpracování zadávací dokumentace. I na tyto otázky publikace odpovídá.

Náročná a možná nejnáročnější část práce vedení knihovny je Řízení lidských zdrojů; i těm je věnována samostatná kapitola. Nejde jen o základní personální činnosti, ale také o vzdělávání zaměstnanců, jejich motivování, hodnocení, poskytování benefitů i odměňování. Příručka nezapomíná ani na Knihovnické procesy, které ve zkratce představuje. Je to proto, že ne každý, kdo nastupuje na funkci vedoucího/ředitele knihovny, má přehled o všech knihovnických činnostech, které přináší každodenní život. Nezbytné je znát povinnosti provozovatele knihovny ve vztahu k jednotlivcům i sociálním skupinám i přístup občanů Evropské unie ke službám knihoven v České republice. Důležité je také vědět, co je sociální role veřejné knihovny a jak by měla vypadat komunitní knihovna.

Významnou součástí práce knihoven jsou Centrální služby. Ty v posledních letech nabývají na stále větším významu a ovlivňují činnost všech knihoven. Důležitým úkolem vedoucích pracovníků knihoven je, aby jimi řízená knihovna využila a zprostředkovala nabízené služby vlastním uživatelům. Zároveň je zásadním krokem zapojit knihovnu do aktivní spolupráce a vytváření společných systémů a služeb. Publikace nezapomíná ani na Budovy a vybavení knihoven. Segment, který se této oblasti věnuje, seznamuje vedoucí/ředitele knihoven s urbanistickými zásadami, přináší doporučení k různě velkým knihovnám a představuje Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven. Témat, kterým se příručka věnuje, je mnohem více – jde například o spisovou službu, výkon regionálních funkcí či public relations.

Materiál obsahuje i mnoho příloh – ať už jde o Kodex etiky českých knihovníků, přehled dostupných standardů a doporučení pro jednotlivé oblasti knihovnické práce, či povolání knihovník v katalogu prací. Přílohy obsahují např. i doporučené postupy při zrušení knihovny, pravidla pro zaškolení nových pracovníků či přehled základních dokumentů a dokumentace knihovny.

Závěr

Publikace, která je určena nejen začínajícím ředitelům/vedoucím knihoven, přináší řadu informací, týkajících se jejich nástupu do funkce a dalšího řízení knihovny Jde jen o základní příručku, která může pomoci zorientovat se v problematice vedení knihovny. Pro prohloubení znalostí v další činnosti mohou vedoucí/ředitelé použít mnoho dalších publikací, z nichž část je uvedena v doporučené literatuře. Knihovnický institut Národní knihovny ČR tak nabízí praktického rádce, kterého lze využívat opakovaně.

Vydání Příručky pro ředitele je jednou z aktivit, kterou se Ministerstvo kultury snaží pomoci začínajícím ředitelům/vedoucím v řádném a odpovědném výkonu této důležité funkce. Věříme, že příručka pomůže při zodpovědné práci pro zaměstnance knihovny. Publikace je dílem kolektivu spoluautorů, který vytvořili lidé z knihoven, každý se svou specializací: Ing. Daniela Divínová (Masarykova veřejná knihovna Vsetín), Mgr. Lenka Dostálová (Moravská zemská knihovna v Brně), Bc. Jitka Kotisová (Knihovna Jiřího Mahena v Brně), Mgr. Šárka Pazderová (Národní knihovna ČR), PhDr. Vít Richter (Národní knihovna ČR), Ing. Richard Ščerba (Národní knihovna ČR), PhDr. Marie Šedá (Národní knihovna ČR).