Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Duha ISSN 0862-1985 (Print)
Duha ISSN 1804-4255 (Online)
Podpořil
Autor:
Rubrika:
Číslo časopisu:
Vydáno:
2021-11-10 (All day)
Autoři citace:
POSPÍCHAL, Radoslav
Letecké eso druhé světové vláky ve službách RAF a rodáka z Chrlic, Leopolda Šroma, společně s dalšími letci z Moravy, představí Moravská zemská knihovna od 4. listopadu do 15. ledna v prostorách svého foyer v přízemí. Šromovi a moravským pilotům věnuje také rozsáhlou online výstavu, která startuje stejného dne na adrese raf.knihovny.cz. Stane se tak v rámci dalšího dílu svého cyklu Oči Brna, který především prostřednictvím multimediální prezentace v knihovně přibližuje brněnské rodačky, rodáky či zajímavé osobnosti spojené s městem Brnem.
Leopold Šrom (1917 – 1968) byl skromný muž, oddaný vlastenec a vynikající pilot, patřil k našim nejúspěšnějším stíhačům ve druhé světové válce a s více než pěti sestřely nepřátelských letadel mohl hrdě nést označení „letecké eso“. Přesto není jeho jméno a příběh známý tak, jako některých dalších československých letců ve službách britského královského letectva.
Po okupaci uprchl z Protektorátu do Polska a odtud se vydal do Francie, kde vstoupil do cizinecké legie, aby se poté v Británii v roce 1940 přidal ke Královskému letectvu. Zde platil za přesného střelce, agresivního stíhače a ve vzdušných soubojích si připsal celkem pět potvrzených sestřelů, a řadu poškozených nepřátelských strojů i dalších úspěchů. Ze západní fronty se v roce 1944 přesunul (tak jako třeba František Fajtl) na východ do SSSR. Po této etapě zaznamenal bojové úspěchy také hluboko v týlu nepřítele při Slovenském národním povstání, kde si připsal několik dalších vítězství a sestřelů nacistických letounů.
Nejen vojenskou kariéru však mapuje prezentace ve foyer MZK, ale představuje Šroma též jako člověka, když prostřednictvím vybraných literárních zdrojů deklaruje jeho gentlemanství a humanitu. Seznamuje návštěvníky například s momentem, kdy posádce sestřeleného německého bombardéru spadnuvšího do moře přivolá záchrannou pomoc. Letadlo zneškodněno, souboj vyhrán, netřeba dalšího zabíjení. Také připomíná jinou příhodu, kterou sympatický dlouhán Šrom zažil při návratu z okupované Francie, kde měl za úkol útočit na pozemní cíle. Při boji jeho letoun inkasoval řadu zásahů a s notně poškozeným křídlem zamířil přes La Manche na základnu, kam musel s omezeným plynem a v křeči držíce řídicí páku tak, aby se jeho letoun nepřeklopil. Kolegové piloti nemohli uvěřit, že se mu s takovým strojem podařilo šťastně navrátit na základnu.
Na tuto i řadu dalších atraktivních ukázek ze Šromova života i dalších Moravanů, se mohou návštěvníci těšit a procházet si je prostřednictvím dotykové interaktivní obrazovky. Prezentaci doprovází i projekční stěna, kde mohou zhlédnout archivní fotografie nebo původní video-záběry československých pilotů z války, kde dojde i na záběr samotného Leopolda Šroma v období působení v Británii. Prezentaci doplní také originální artefakty a suvenýry našich letců (od brněnského sběratele) u RAF.
Multimediální prezentaci v přízemí MZK rozšiřuje online verze výstavy, která návštěvníkům nabídne zevrubnější pohled na příběhy vybraných Moraváků, dalších devíti jmen, mezi kterými najdou od slavných pilotů i ty méně známé, ale se zajímavými vzpomínkami, či i ty vyloženě neznámé, jejichž osud nepřikrášleně demonstruje mnohdy syrovou realitu války bez jakékoli heroizace či romantizace.
Výstava je doplněna množstvím archivních fotomateriálů letců, poměrně širokou řadou dobových výstřižků z tisku z období před válkou, během války či po jejím skončení. Zajímavý pohled může nabídnout také kapitola zprostředkující obraz československých pilotů v exilovém a zahraničním tisku doprovázená ukázkami. Výstava obsahuje taktéž vlastní videozáznamy ve formě rozhovorů s odborníky na danou problematiku, jako například s leteckým publicistou a specialistou na leteckou válku, Markem Brzkovským, nebo amatérským historikem a sběratelem předmětů letců RAF, Petrem Velanem. Návštěvníci budou moci také nahlédnout do vyšetřovacích spisů z Archivu bezpečnostních složek po válce perzekuovaných letců. Jak je dobrým zvykem, nebude chybět ani bohatý seznam doporučené literatury s odkazy k zapůjčení v MZK nebo na digitalizované tituly a do knihovny registrovaní zájemci tak mohou rovnou začít číst.
Obě výstavy termínově pokrývají Mezinárodní den válečných veteránů 11. 11. a v knihovně bude tradičně probíhat sbírka vlčích máků Centra pomoci Paměti národa. V průběhu trvání prezentace v budově MZK od 4. 11. do půli ledna chystá knihovna i doprovodné akce, dovolí-li to aktuální průběh covidové situace.
Fotografie kromě poslední pochází ze soukromé sbírky Jaroslava Popelky.
Fotografie:
Váha článku:
0