Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Duha ISSN 0862-1985 (Print)
Duha ISSN 1804-4255 (Online)
Podpořil
Autor:
Rubrika:
Číslo časopisu:
Vydáno:
2021-11-10 (All day)
Autoři citace:
ŠMÍDTOVÁ, Martina
U příležitosti 100. výročí norsko-českých diplomatických vztahů připravil Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou výstavu 100 let/ 100 norských knih v českých překladech, která byla zahájena 9. listopadu za účasti norského velvyslance Roberta Kvileho, ředitelky Center for Norwegian Literature Abroad Margit Walsø a rektora MUNI Martina Bareše. Velvyslanectví Norského království v Praze také převzalo záštitu nad výstavou a současně zapůjčilo druhou, panelovou výstavu 100 let norsko-českých diplomatických vztahů, jež byla instalována ve 4. patře foyer knihovny.
Ačkoliv diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi byly navázány v roce 1921 jmenováním prvního československého velvyslance v Norsku, norská literatura vycházela na našem území již předtím. Nejstarší kniha, připomínaná na výstavě, pochází z roku 1896 a je jí román Pan: ze zápisků poručíka Tomáše Glahna od Knuta Hamsuna. Od klasiků, nositelů Nobelovy ceny za literaturu, jako byl právě Knut Hamsun, Bjørnstjerne Bjørnson, Sigrid Undsetová či Henrik Ibsen, až po současné autory Jona Fosseho, Roye Jacobsena a Daga Solstada – ty všechny výstava připomíná stručně a přehledně. Pozornost je věnována i nakladatelstvím, zaniklým i existujícím, které se vydáváním norské literatury zabývaly či zabývají systematicky. Časová osa naznačuje, že zlaté časy překladů z norštiny prožíváme právě teď, ovšem stojí za tím zejména překlady populárních detektivek či fantasy literatury (Jo Nesbø, Siri Pettersen). Zvláštní část je věnována literatuře pro děti a mládež s ukázkami originálních norských ilustrací či cestopisné literatuře s autory, jako byl Fridtjof Nansen, Helge Ingstad či Thor Heyerdahl. Nechybí ani část, která vzdává hold několika desítkám překladatelů z norštiny, díky nimž jsou čeští čtenáři stále v přímém kontaktu s norskou literární scénou. Početný seznam kontrastuje se situací v obráceném směru, kdy lze norské překladatele do češtiny spočítat na prstech jedné ruky.
„Výstava nabízí základní přehled toho nejvýznamnějšího z norské literatury, co dosud v češtině vyšlo. Postihuje i vývoj typografie a knižní kultury během uplynulých 100 let,“ uvádí iniciátorka a spoluautorka výstavy Miluše Juříčková z Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky. „Téměř každý knihomil má doma alespoň jednu knihu norského autora nebo někdy nějakou četl. U některých možná ani netuší, že jsou původem z Norska. Norská literatura je ale u nás stále přítomná,“ doplňuje.
Až na drobné výjimky je výstava sestavena z knih z fondu Moravské zemské knihovny. Díky právu povinného výtisku, které knihovně náleží již od roku 1935, bylo možné přiblížit formou skenů i fyzických ukázek historické kousky, včetně ručně psaného katalogizačního lístku ke knize Sigrid Undsetové s razítkem německé válečné cenzury, stejně tak i nejnovější tituly, na které lze ještě narazit na pultech knihkupectví. „Těší nás, že jsme mohli nabídnout prostory i fondy pro tuto výstavu. Jde o další příklad užitečné spolupráce mezi námi a Masarykovou univerzitou. Norsko je pro nás inspirativní nejen v oblasti literární tvorby, ale i v tom, jak svou literaturu propaguje za hranicemi. Prezentaci norské literatury v pozici hlavní hostující země na knižním veletrhu ve Frankfurtu v roce 2019 vnímáme jako vzor pro naše čestné hostování, o které usilujeme pro rok 2025 či 2026,“ dodává ředitel MZK Tomáš Kubíček. V rámci doprovodného programu se proto mimo jiné uskutečnilo jednání mezi zástupci MZK a Center for Norwegian Literature Abroad, jež mělo za cíl vzájemnou výměnu zkušeností. Ředitelka centra Margit Walsø se v Brně také krátce setkala i se zástupci vydavatelství, která se věnují norské literatuře.
Výstava potrvá do 17. prosince a na doprovodný program se může těšit i široká veřejnost. Prvního prosince se bude moci zúčastnit komentované prohlídky výstavy, 14. 12. pak přednášky „Český čtenář v norské literární krajině“. V obou případech se slova zhostí spoluautorka výstavy Miluše Juříčková.
Fotografie:
Váha článku:
30