Registrace do knihovny několika kliknutími – realita nebo vzdálená budoucnost?

Knihovny poskytují online služby již řadu let: stahování e-knih, přístup do licencovaných elektronických informačních zdrojů (dále EIZ), přístup k digitalizovaným dokumentům. Uzavření knihoven v časech pandemie však postavilo tyto služby do centra pozornosti, přispělo k jejich větší popularizaci a v případě tzv. databáze děl nedostupných na trhu akcelerovalo i její vývoj. S rozvojem online služeb však úzce souvisí i možnosti online (či vzdálené) registrace do knihovny. Jaké máme možnosti v ČR? Máme výhled na nějaké jednoduché centrální řešení?

Co knihovna, to originální postup

Je to jednoduché: aby uživatel mohl využívat kompletní služby knihoven, potřebuje knihovna mít jeho ověřené osobní údaje. Je tedy třeba najít virtuální variantu pro klasické předložení občanky na přepážce. Knihovnami nabízené možnosti lze rozdělit na dva typy: první vyžaduje ze strany zájemce a někdy i knihovny další úkony mimo virtuální svět. Pro zjednodušení tomu říkejme korespondenční registrace. Uživatel sice vyplní online své osobní údaje, ale následuje mezikrok, jako je fyzické zaslání vytištěné přihlášky s ověřovací doložkou od Czech POINTu či notáře (př. Národní lékařská knihovna) nebo zaslání podepsané smlouvy, poštou či datovou schránkou (př. Národní technická knihovna). Platba registračního poplatku pak obvykle probíhá klasickým převodem, ale registrace je plnohodnotná.

Některé knihovny však nabízejí variantu, která probíhá zcela online – uživatel registraci zvládne, aniž by musel odejít od počítače. Knihovna Akademie věd vyžaduje při online registraci zaslání digitální kopie obou stran občanky (či jiného úředního dokladu), dále ověřuje pravost online registrace zasláním potvrzovacího mailu i sms. Ve finále je registrace uznána za platnou, jen pokud platba přijde z konta na jméno, které se shoduje se jménem v online formuláři. O něco méně kroků vyžaduje Krajská vědecká knihovna v Liberci, stačí jí zaslání podepsané přihlášky i s kopií dokladu mailem. Poplatek platí uživatel převodem, u obou knihoven však ale taková registrace opravňuje uživatele pouze k přístupu k online zdrojům (e-knihy, EIZ). Ojedinělý postup nabízí Městská knihovna v Praze, přístup k online zdrojům nabízí uživatelům zdarma po vyplnění osobních údajů do online formuláře bez nutnosti ověření. Plnohodnotným čtenářem i s možností absenčních výpůjček se může e-čtenář stát ověřením totožnosti, což lze učinit prostřednictvím videokonference na platformě zoom, která je otevřená každý všední den odpoledne. I průkaz však může být v Městské knihovně v Praze virtuální.

Využití prostředníka, který již uživatele ověřil

Již od roku 2010 existuje služba mojeID, provozovaná sdružení CZ.NIC. V zásadě nabízí každému zájemci e-identitu (s ověřením totožnosti přes validační místa či Czech POINTy), se kterou se mohl přihlašovat k různým službám. Možnost mohli využít i knihovny a v počátcích to byla opravdu zajímavá varianta. U nás v MZK jsme mojeID využívali od roku 2012, ovšem do současnosti se tímto způsobem registrovala necelá tisícovka čtenářů, při objemu 20 tisíc nových i obnovených registrací ročně. Hledali jsme tedy jiné řešení, jednoduché a rychlé – inspirace přišla s Národní digitální knihovnou Covid, do níž se studenti i pedagogové hlásili prostřednictvím tzv. eduID, tedy identity České akademické federace identit eduID.cz koordinované sdružením CESNET. Jelikož okolo padesáti procent našich čtenářů tvoří vysokoškolští studenti a v Brně působí pět veřejných a jedna státní univerzita, rozhodli jsme to vyzkoušet.

Pilotně jsme se propojili s Masarykovou univerzitou, byl nutný zásah programátorů z naší i z jejich strany a také písemná dohoda o poskytování osobních údajů. Studenti i zaměstnanci MUNI se registrují zadáním stejných přihlašovacích údajů jako do informačního systému univerzity, odtud se následně do našeho knihovního systému stáhnou data o uživateli, které potřebujeme. Nový čtenář jen musí potvrdit jejich poskytnutí. Systém je napojen na platební bránu, každý tak může rovnou zaplatit poplatek kartou. Vývoj nového registračního formuláře trval několik měsíců, byl testován zaměstnanci i dobrovolníky, přesto jsme některé chyby odhalili až se spuštěním v září 2021. Ovšem cesta je prošlapaná, jsme připraveni rozšířit dohody i na ostatní brněnské univerzity. Dalším rozpracovaným krokem je uznání e-identity prostřednictvím městské služby BrnoID, hojně využívané nejen Brňany, především protože si pomocí tohoto účtu lze zařídit elektronické předplatní jízdenky MHD. A mimochodem ji mohou k online registraci využívat čtenáři Knihovny Jiřího Mahena, zřízené statutárním městem Brnem.

Bankovní identita či Národní identitní autorita?

Co funguje u nás, ale nemusí být vhodné pro všechny. Přeci jen stále cílíme hlavně na studenty VŠ či na zájemce bydlící, dočasně či trvale, v Brně. Knihovny však nejsou jediné, které řeší ověřování totožnosti ve virtuálním prostředí, problémem se zabývá soukromý sektor i stát. Existují i komerční služby, mobilní aplikace, srovnávající biometrické údaje uživatele snímaného kamerou telefonu s fotografií na naskenované občance (ID guard), ale pro veřejné služby jsou v zásadě cenově nedostupné. Nejdále v rozvoji i rozšíření je tzv. bankovní identita, zapojeno je do ní šest velkých bank v ČR a nabízí ji i dalším subjektům (klienti těchto bank by se pak mohli do knihovny registrovat pouze pomocí stejných přihlašovacích údajů jako do svého elektronického bankovnictví). Pilotně se chystá spuštění online registrací s touto variantou v Národní knihovně. Ovšem ani tato varianta pro knihovny není zadarmo.

Oproti tomu stojí NIA, neboli Národní identitní autorita, tj. státní varianta elektronické identity. Spravuje ji ministerstvo vnitra, které pracuje s tou nejpřesnější databází osobních údajů, tedy s registrem obyvatel. Mnozí z nás na ni narazili při registraci na očkování proti covidu. Ovšem v tuto chvíli ji knihovny nemohou využít, jak zjistili kolegové z SVK Plzeň, kteří o zapojení požádali. Dostalo se jim jednoznačné odpovědi, neexistuje pro to opora v žádném zákoně. NIA by přitom mohla být odpovědí na hledání po jednoduchém a centrálním řešení pro všechny, které je hlavně zadarmo. Ovšem vyžaduje to, aby knihovny spojily své síly a společně lobbovaly za změnu legislativy, třeba i knihovního zákona, který by z nich udělal oprávněné subjekty. Takže jak to uděláme?

Fotografie: 

nia2.jpg

registrace.jpg

registrace2.jpg