Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Ve dnech 6. - 7. dubna 2022 proběhl v Masarykově veřejné knihovně Vsetín (MVK Vsetín) seminář s názvem „Dětský knihovník a dětský uživatel v průmyslu 4.0“. Téměř 40 (zejména) dětských knihovnic a knihovníků z celé ČR se sjelo do Vsetína, aby zde načerpali nové zkušenosti, znalosti, inspirovali se, ale také si odpočinuli, odreagovali se a zasmáli se (třeba prostřednictvím různých dýchacích metod a cvičení). Cílem semináře bylo seznámit (nejen) dětské knihovníky s aktuálním pohledem vědy na působení technologií při vývoji dítěte, společně poznat možnosti pro nové služby jak v informační, tak v komunitní sféře, které je možné nabídnout společnosti a uživatelům. Zároveň však také motivovat knihovníky k zdravému a uvědomělému způsobu života bez chronického stresu, který se následně projeví i při jejich práci.
Práce dětských knihovníků je čím dál náročnější. Vyžaduje vysoké nároky na osobu knihovníka – vedle knihovnického vzdělání by také neměly chybět znalosti pedagogické, informační, technologické (se znalostí nových trendů, s přihlédnutím na průnik průmyslu 4.0). Dětský knihovník by měl být člověk schopný tvořit programy jak pro školy, tak v rámci neformálního volnočasového vzdělávání a vyžití. Měl by mít dobré komunikační znalosti, být tak trochu psychologem, vychovatelem, zvládat mnoho kreativních a tvůrčích činností včetně rukodělných, mít dobrou znalost informačních technologií, být mediálně gramotný. Součástí tohoto procesu je nutné celoživotní profesní vzdělávání, ale také schopnost být odolný vůči stresu, umět odpočívat, relaxovat a udržovat se v dobré fyzické i psychické kondici. Seminář zahájily ve středu 6. dubna 2022 přivítáním přítomných ředitelka MVK Vsetín Daniela Divínová a místostarostka města Simona Hlaváčová, která také vyzdvihla důležitou společenskou roli knihoven v mnoha ohledech, i s přehlédnutím na současnou válečnou situaci na Ukrajině.
Úvodní příspěvek „Hrozí další rozklad rodiny, lidských vztahů a lidstva samotného?“ přednesl neurolog, pedagog a asistentní klinický profesor na Yaleské univerzitě MUDr. Martin Jan Stránský, který označil toto století za plné nejdramatičtějších změn pro lidstvo od jeho zrodu. Technologie často fungují jako dvojsečný meč. Technologicko-vědecké pokroky nám sice zlepšují život, ale proměna do umělé formy komunikace odbourává evoluční schopnosti našeho mozku.
Jak se vyhnout vyhoření a ztrátě motivace, jak být dlouhodobě šťastný v práci i ve svém životě? Těmto otázkám se věnovala ve své prezentaci „Jak hořet a nevyhořet“ psycholožka a psychoterapeutka Mgr. Katarína Struhařová. Péče o duševní zdraví je velmi důležitá, musíme si stále udržovat svůj vnitřní oheň a to třeba péčí o tělo, spánek, jídlo. Vyhýbat se stresovým situacím a vnímat sami sebe. Udržovat rovnováhu mezi nároky a očekáváními. Tělo nám dává signály, ke kterým musíme být vnímaví.
Na exkurzi z Alexandrie k AI vzala přítomné expertka Sara Polak, která vystudovala archeologii a evoluční antropologii na Oxfordu, v Londýně pracovala v roli headhunterky pro Palantir, analytičky pro NationBuilder, získala od britského ministerstva zahraničního obchodu ocenění Business Revolution Award, vyhlašované v rámci European Tech Women Awards. Poslední dva roky žije zpátky v Česku, kde se věnuje popularizaci umělé inteligence, vede několik projektů, organizuje hackathony, působí v Paralelní Polis a spolupracuje s ČVUT. V jejím příspěvku zaznělo několik zajímavých námětů, jak by bylo možné využít umělé inteligence v knihovnách. Není třeba bát se, že by zastoupila lidský faktor, naopak může být umělá inteligenci neocenitelným pomocníkem v třídění a propojování informací a vyhodnocování souvislostí napříč informačními zdroji v historii i současnosti. Pomůže také při automatizaci nudných administrativních procesů či odbourat určité mýty, které považujeme za fakta.
Poobědový čas byl věnován příspěvku Lucie Hermanové, která je poradkyní pro výživu a suplementaci se zaměřením na střevní mikrobiom. Poukázala na důležitost stravy pro náš spokojený život, nutnost vybírat si potraviny, dobře je zpracovávat a vyhodnocovat je ve vztahu k našemu zdraví.
Odpolední část seminář pak byla věnována dobré praxi z knihoven. Prezentace plné inspirací ohledně práce s dětskými čtenáři, uživateli, se školami i s rodinami a dalšími partnery, přednesli kolegové a kolegyně z městských knihoven: Rožnov pod Radhoštěm (Jitka Slezáková), Litvínov (Vladimír Kraft), Třinec (Marika Zadembská), Hradec Králové (Barbora Čižinská a Kateřina Hubertová) a z Knihovny Jiřího Mahena v Brně (Helena Chábová) a následující den také ze Vsetína (Ludmila Holbíková – vše kolem služeb pro dětské čtenáře, Petra Románková – roboti a VR a Jana Vaculíková – stolní hry a venkovní hledačky). V příspěvcích z knihoven nechyběla témata kyberšikany, online forem práce s uživateli, roboheren a technologických koutků v knihovnách, představení projektu S knížkou do života a aktivit s ním spojených, spolupráce se školami, podpora dětského čtenářství i různých forem divadel a scénického čtení, soutěže pro děti a mnoho dalšího.
Po náloži těchto informací byla nejlepší chvíle na protažení a nadechnutí se. Fyzioterapeutka Mgr. Pavlína Matějčková objasnila a prakticky předvedla, jak se „znovu“ nadechnout, což jde pouze v případě, že hrudník je správně připraven. Musí být uvolněný, kvalitně fungovat. S tím souvisí také správné vzpřímení těla. Proto je důležité o správném dýchání hovořit a tyto dvě funkce spolu propojit. Vyřeší se tím mnoho bolestivých stavů. Touto aktivní tečkou v přednáškové části se tak seminář přehoupl do příjemného večerního programu, ve kterém přítomní zhlédli divadelní představení herečky Daniely Hanákové s názvem Dvířka do srdce, určeného dospělým i dětem. Každý si z něj odnesl to své. V pohádce byly s lehkostí a hravostí ukázány různé charaktery lidí, které se promění, když svá srdce otevřeme. Písničky a zvuky různých i netradičních hudebních nástrojů posunovaly a dokreslovaly děj. Nadhled, humor a fantazie divadelnímu představení rozhodně nechyběly. Následoval příjemný večer plný sdílení, výměny knihovnických zkušeností, dobrého jídla, pití a valašské muziky.
Další den ráno, ve čtvrtek 7. dubna, pokračoval seminář opět zajímavými tématy. Mgr. Alice Kourkzi – Kašlíková, garantka vzdělávání žáků s OMJ a žáků nadaných z Národního pedagogického institutu České republiky, redaktorka, učitelka cizích jazyků, výchovná poradkyně ZŠ a metodička prevence ZŠ objasnila základní aspekty práce s dětmi a žáky cizinci. Zaměřila se na jejich potřeby z hlediska jazykového rozvoje a integrace do české společnosti. Zmínila také psychologické aspekty práce s dětmi přicházejícími z válečných oblastí a nezbytnost spolupráce s rodinou. Zdůraznila rozdíl mezi češtinou, kterou příchozí děti z cizích zemí získávají během komunikace a života zde (třeba mezi vrstevníky) a mezi školní češtinou, která je nezbytná pro další začlenění do studia a práce v ČR.
Následující prezentace přenesla přítomné opět do světa technologií. FabLaby jako digitální řemeslo pro každého představil Daniel Šín, který seznámil s mnoha zajímavými projekty této organizace a naznačil také četné možnosti spolupráce s knihovnami.
Vystoupení PaedDr. Karla Kostky s názvem „Motivace a myšlenky jako stavební kameny našich životů“ bylo pro všechny přítomné posluchače pohlazením. Jako zkušený pedagog nastínil, co motivuje mladého člověka, co dělat, aby myšlení mohlo měnit směr, vidět to, co vidí ostatní, ale něco jiného si u toho myslet a jinak následně konat. Drtivá většina dobra i zla v našem světě pochází z myšlení, dobro od těch, co mají výsadu myslet pozitivně, zlo od těch, co nemají k myšlení předpoklady, ale jsou přesvědčeni o opaku. Ani digitální doba neosvobozuje od myšlení, ale ubírá motivace k jeho rozvoji a k představivosti. Na závěr nechyběla i otázka: Jak tomu čelit?
Emocemi všech přítomných lehce zahýbal příspěvek pracovnice Charity Nový Hrozenkov Mgr. Lenky Vráželové „Literatura a její role ve vyrovnávání se se smrtí“, která zmínila důležitost literatury v chápání lidské konečnosti, roztřídila věkové skupiny dětí a jejich vnímání konečnosti, přiblížila jaké je vyrovnávání se smrtí u dospělých, jak truchlí děti a stadia truchlení, jak pracovat se smutkem. Uvedla také tipy na literaturu dle věku a tématu traumatu – ztráta rodiče, sourozence, prarodiče, partnera, kamaráda – práce se smutkem, přijetí koloběhu života, doprovázení a pečování.
Poslední odborný příspěvek semináře se zaměřil na možnosti využití knihy v jazykovém vývoji dítěte. Speciální pedagožka Mgr. Šárka Grygarová seznámila s vývojem řeči u dítěte a rozvojem sluchového vnímání jako základem pro správné komunikační schopnosti. Přiblížila, jaká by měla být správná komunikace rodičů s dětmi a jak významný je přínos práce s knihou pro rozvoj jazykových kompetencí dětí předškolního věku a mladšího školního věku v praxi knihovníka. Na závěr semináře se opět všichni protáhli a především od srdce zasmáli na workshopu Jóga smíchu s Danielou Hanákovou. Před odjezdem se ještě účastníci prakticky seznámili na workshopech s pracovnicemi vsetínské knihovny s roboty, virtuální realitou, 3D tiskem a s dalšími technologiemi a také s tím, jak knihovna ve své nabídce pracuje s deskovými hrami.
Ohlasy na seminář byly nadmíru příznivé, všichni přednášející získali vysoká hodnocení a také celková organizace a průběh semináře byl hodnocen nadprůměrně. Program byl poměrně nabitý, každý si v něm našel to své a témata otevřela mnoho zajímavých inspirací k přemýšlení či možné podněty k realizaci v knihovnách. Vzájemné předání zkušeností a nové poznatky byly doplněny dobrou náladou a nezapomnělo se ani na pohyb a fyzickou stránku věci. Seminář byl zorganizován díky finančně podpoře MK ČR a SKIP. Prezentace a další materiály ze semináře jsou k dispozici a ke stažení na webu vsetínské knihovny www.mvk.cz.