Cyklus Oči Brna představil profesorku Hanu Librovou

Prof. RNDr. Hana Librová, CSc. (*26. listopadu 1943 Brno), česká bioložka, socioložka a environmentalistka se představila v rámci multimediálního cyklu Oči Brna, který prezentuje brněnské osobnosti. Ve foyer Moravské zemské knihovny mohli návštěvníci zhlédnout smyčku s životopisem a úspěchy profesorky Librové, i průřez jejími knihami Pestří a zelení, Vlažní a váhaví a Věrní a rozumní. Stručně zde byly představeny i některé z rodin zapojených do výzkumu o ekologicky šetrném životním stylu v rodinách v České republice.

Hana Librová v roce 1967 absolvovala biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně (později Masarykovy univerzity) a nastoupila jako technička v Algologické laboratoři Mikrobiologického ústavu ČSAV v Třeboni. Od roku 1968 pracovala na Katedře sociologie Filozofické fakulty UJEP. Byla zapojena do Ekologické sekce Biologické společnosti při ČSAV, v níž se formovala ideová environmentalistická opozice.

Od roku 1997 je profesorkou sociologie. V roce 1998 založila studijní obor Humanitní environmentalistika a následně v roce 1999 Katedru environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kterou do roku 2003 vedla. Získala také několik ocenění. V roce 1998 jí Nadace Charty 77 udělila Cenu Josefa Vavrouška, na které ona sama oceňuje především to, že na rozdíl od „rezortních“ cen, např. školství nebo životního prostředí, šlo o ocenění její práce v širokém celospolečenském pohledu, a také v době před listopadem 1989. V roce 2004 získala Cenu ministra životního prostředí za celoživotní výzkumnou a popularizační práci v oblasti ekologicky příznivého životního způsobu. V roce 2009 obdržela Medaili Ministerstva školství 1. stupně. V roce 2018 získala Cenu České sociologické společnosti za vynikající publikaci – „Věrní a rozumní: kapitoly o ekologické zpozdilosti“, této ceny si, dle svých slov, váží ze všech nejvíce.

V průběhu 25 let zkoumala motivaci a životní styl rodin, které se rozhodly ke skromnému životu mimo velká města. Toto téma rozvádí ve třech knihách – Pestří a zelení: Kapitoly o dobrovolné skromnosti (1994), Vlažní a váhaví: Kapitoly o ekologickém luxusu (2003) a Věrní a rozumní: Kapitoly o ekologické zpozdilosti (2016), kterou zpracovala spolu se svými studenty Vojtěchem Pelikánem, Lucií Galčanovou a Lukášem Kalou. Dále je autorkou knih Sociální potřeba a hodnota krajiny (1987) a Láska ke krajině? (1988) a desítek odborných článků a studijních či vědeckých textů.

V rámci cyklu se také 17. 5. v konferenčním sále MZK uskutečnila beseda s Pestrými, kde jsme si povídali s rodinou Svobodových, kteří se přestěhovali z Brna do Radňovic na Vysočině, kde žijí na rodové usedlosti. Pan Svoboda se nyní živí jen svým největším koníčkem – malováním a je velmi úspěšným autorem. Paní Svobodová se v důchodu přestala věnovat zdravotnické osvětě a nyní se může plně věnovat péči o zahradu a dokonce píše rodokmen jejich rodiny.

Cyklus Oči Brna pokračuje také v červnu, kdy přiblíží osobnost architekta a scénografa Tomáše Rusína.