Výsledky ankety na téma koncepce knihoven

Většina odpovídajících knihoven působí v obcích do 3 000 obyvatel. Poměrně velké zastoupení mají knihovny v nejmenších obcích do 500 obyvatel. Z těchto údajů však není možné dojít k žádnému univerzálně aplikovatelnému závěru. Lze si však vytvořit představu, v jak velkých obcích knihovny zapojené do ankety sídlí.

Koncepce v knihovnách

Další část ankety se již zabývala tématem koncepcí. Vzhledem ke zvolenému formátu se nejedná o hloubkovou analýzu stavu, spíše jen prvotní zjištění a případné získání názorů, proč koncepci mít či nemít. Stěžejní otázka proto zněla: Má Vaše knihovna zpracovanou koncepci? Zde jsou výsledné odpovědi:

• ANO – 26 knihoven (14,2 %),
• NE – 157 knihoven (85,8 %).

Drtivá většina knihoven koncepci své činnosti zpracovanou nemá. Pouze 26 knihoven disponuje koncepcí. U nich se na chvíli zastavíme. Většinou se jedná o knihovny působící v obci s více než 5 000 obyvateli (65,4 %), příp. s více než 3 000 obyvateli (19,2 %). Za zmínku však stojí skutečnost, že i v obcích s menším počtem obyvatel se vždy nalezne alespoň jedna knihovna se zpracovanou koncepcí. Respondenti s kladnou reakcí dále odpovídali na otázku: Pomáhá Vám koncepce ve Vaší práci? Reakce knihoven byly následující:

• 20x ano (76,9 %),
• 3x zatím ne (11,5 %),
• 2x téměř ne (7,7, %),
• 1x nevím (3,8 %).

Většina knihoven hodnotí dopad koncepce na činnost své instituce kladně. Někteří respondenti svou odpověď doplnili o komentář. Strategii vnímají jako základ řízení a bez koncepce si svoji činnost nedokážou představit. Hlavní pozitiva spatřují především ve zlepšení poskytovaných služeb a jejich rozvoji. Je zajímavé, že téměř 1/4 respondentů si není užitečností koncepce pro svoji knihovnu jistá, nebo vidí pouze minimální pozitivní dopad na svou instituci. Případně kladné projevy teprve v budoucnu očekává. Zde je pak možná na místě otázka, zda je jejich koncepce správně zpracovaná, příp. jestli daná instituce funguje skvěle a vznik koncepce na tom nic nezměnil. To se však už ze získaných dat nelze dozvědět.

Téměř 86 % dotázaných knihoven koncepci nemá. Přesto nás zajímalo, jestli ji plánují v budoucnu zpracovat? Reakce ze 157 knihoven byly následující:

• ne – 68 knihoven,
• zatím ne – 18 knihoven,
• nevím (o tom/o co se jedná) – 12 knihoven,
• ano – 25 knihoven,
• uvažujeme o tom – 5 knihoven.

U této otázky knihovny nemusely povinně odpovídat, proto je počet odpovědí nižší – 128 reakcí. Negativně se k ní vyjádřilo celkem 98 respondentů. Tento postoj zřejmě nejlépe ilustruje komentář, že knihovna výborně funguje i bez koncepce a knihovnice čeká na důchod. V jiných knihovnách nahrazují koncepci průběžným krátkodobým plánováním nebo ročním plánem knihovny, který obsahuje předpokládaný plán akcí na další rok. V něm se snaží reagovat na nové trendy a jim přizpůsobovat připravovaný rozpočet. Mezi dalšími důvody se objevil například malý počet uživatelů, knihovnice působící krátce v této pozici a zaneprázdněná jinými činnostmi i status neprofesionální knihovny v obci s malým počtem obyvatel.

Přesto se objevilo i několik respondentů, kteří v rámci své negativní reakce o vzniku koncepce potenciálně uvažují. Vnímají ji jako užitečnou, ale nedisponují potřebnými časovými ani personálními kapacitami. Některé knihovny se dočasně nacházejí v provizorních podmínkách a koncepci připraví současně s návratem do odpovídajících prostor. Další uvedli, že možná koncepci mají, ale nejsou si tím jisti, protože se s ní doposud nesetkali, případně došlo ke sloučení knihovny s další organizací a situace je pro ně nepřehledná. Z některých reakcí vyplývá i malá informovanost o tématu a potřeba získat více informací, aby mohlo být zahájeno jednání se zřizovatelem. 25 knihoven plánuje koncepci v budoucnu vytvořit a dalších 5 institucí o jejím vzniku uvažuje. Některé knihovny již na ní pracují, jiné si s tvorbou neví rady a uvítaly by další informace.

Závěr ankety poskytl prostor pro případné poznámky a komentáře. Objevil se zde například opakovaně názor, že koncepce mají význam pro velké knihovny, ale pro knihovny malé jsou zbytečné a představují jen další zatížení knihovníka. Podstatná je v tomto případě nabídka knihovny – přehled o zájmech čtenářů, zajištění lákavé a pestré nabídky služeb pro všechny skupiny, od dětí po seniory a spolupráce se školami. Jedna z tzv. malých knihoven si naopak postěžovala, že koncepci postrádá a potřebovala by vědět, jakým způsobem knihovnu směrovat a čeho chce dosáhnout. Další knihovny pracující s koncepcí upozornily na nutnost její průběžné aktualizace. Objevila se také zmínka o workshopu, který letos v květnu zorganizovalo Sdružení knihoven ČR (SDRUK) a jehož náplní byla tvorba a naplňování strategií středně velkých knihoven.

Závěr

Výsledky ankety ukázaly, že většina veřejných knihoven na Moravě a ve Slezsku koncepci nemá. Knihovny působící v obcích s malým počtem obyvatel ji nepovažují za důležitou, tvorbu koncepce vnímají jako zbytečnou zátěž. Strategicky si ji nahrazují ročními plány činnosti. Některé knihovny si uvědomují její význam, ale postrádají více informací k případné tvorbě. Větší knihovny koncepcí spíše disponují a považují ji za strategickou součást řízení instituce. Ne vždy si však jsou jisti jejím pozitivním dopadem na činnost a služby jejich instituce.