Podpora dětského čtenářství v norských knihovnách – Sommerles

Pod názvem Sommerles se skrývá nejen internetová stránka, ale také velice úspěšný celostátní norský projekt na podporu dětského čtenářství. Jde v podstatě o (nejen) čtenářskou soutěž, která se díky přesunu do digitálního prostředí vyvinula z malé akce jedné jediné knihovny do celostátní aktivity během pouhých pár let. V roce 2012 ji vymyslela a lokálně zorganizovala knihovna Vestfold, v roce 2016 se pak k organizaci soutěže přidalo už dvě stě kommune[1] a o pouhý rok později byl projekt podpořen norskou národní knihovnou Nasjonalbiblioteket, aby se stal záležitostí celého Norska. Z mé vlastní zkušenosti knihovnice v norské knihovně mohu říct, že se jedná o opravdu populární celonárodní letní aktivitu, která je výrazně podporována i školami.

Sommerles začíná každý rok 1. června a končí 31. srpna. Během tohoto období se kterékoli dítě nastupující do první až sedmé třídy může registrovat na internetových stránkách Sommerles.no a tím se do všeho zapojit. Velká část této soutěže motivující ke čtení se totiž odehrává v digitálním světě. Podle zadané třídy, kam dítě po prázdninách nastoupí, mu stránka sama nastaví obtížnost získávání bodů. Ty může dostat za spoustu věcí. Hlavním zdrojem je samozřejmě počet přečtených stránek a dočtených knih, které si dítě na stránce samo registruje, dále to ale může být i přečtení různých žánrů, uvedení tajných kódů, které se každý týden vyvěsí pouze v knihovnách a motivují tak dítě k tomu, aby do nich fyzicky přišlo, drobné počítačové hry, které jsou pro tuto akci vytvářeny, nebo body za porozumění textu, které děti dostanou za zodpovězení několika otázek týkajících se nové kapitoly příběhu o Astrid a Asbjørnovi, který k Sommerles neodmyslitelně patří. Spisovatelka Mari Moen Holsve totiž píše každý rok nová dobrodružství této ústřední dvojice. V průběhu léta pak vychází jedna kapitola týdně, která udržuje děti v dění. Jedná se o moderní vyprávění lehce odkazující k severské mytologii.

Podle počtu získaných bodů postupují děti na vyšší úrovně a získávají digitální trofeje. Změna ale nastává při dosažení levelu 10, 20 a 30. Za tyto úrovně totiž může dotyčný dostat cenu nejen digitální, ale i fyzickou. Stačí jen navštívit nejbližší knihovnu. Každá knihovna má totiž své vlastní přístupové údaje, aby mohla spravovat účty, rozesílat zprávy, kontrolovat dodržování pravidel a hlavně rozdávat dětem zasloužené odměny. Ty může každé dítě za celé léto získat maximálně tři.

Odměnou může být cokoliv, co si kterákoli knihovna vybere. Sommerles je totiž sice celostátní projekt, ale každé knihovně nabízí velkou volnost v tom, kolik času, energie a peněz do organizace této soutěže vloží. Většina knihoven ale své vlastní odměny nevymýšlí a přidá se k hromadné objednávce předmětů s oficiálním logem nebo jinými motivy na téma příběhů o Astrid a Asbjørnovi. Výběr bývá opravdu veliký a díky kolektivní objednávce pro celou zemi nebývají tyto předměty finančně příliš náročné. Knihovny za odměny utratí obvykle mezi třemi a čtyřiceti norskými korunami za kus[2], přičemž každá knihovna může objednat tolik kusů, kolik sama chce, tedy ideálně tolik, kolik pro své dětské čtenáře upotřebí.

Obvykle se jedná o záložky, spinnery, láhve na pití, jednoduché batůžky, náramky, magnety, tetování, frisbee, jojo a podobně. Kromě těchto univerzálních odměn, které se dají použít každý rok znovu, pokud se všechny nerozeberou, se pak některé roky objevují i odměny přímo související s příběhem onoho léta. Když se Astrid a Asbjørn vydali jeden rok do podvodního světa, byly mezi odměnami i žraločí zuby, jiný rok při cestách do podzemí pak děti mohly získávat například různé druhy broušených minerálů. Unikátnost takových odměn byla pro děti velice lákavá.

I když se mnohdy jedná o drobnosti, děti se na ně i tak těší. Spoustu z nich jsme mimo léto v knihovně téměř neviděli, ale od 1. června u nás byly každou chvíli. A to nejen pro odměnu, ale i pro nové knihy. Jako by při přihlášení na Sommerles najednou objevily svou průkazku a vzpomněly si, že vlastně existujeme. Rodiče pak postávali mezi regály, okukovali knihy a smáli se tomu, kolik známých v knihovně potkali, kývli na ně a zeptali se: „Taky jste na tom Sommerles, co?”

Na konci prázdnin se pak koná velké slavnostní ukončení soutěže. Stejně jako výběr odměn bývá i toto v režii každé knihovny zvlášť, takže se organizace i pompéznost akce často výrazně liší. Co bývá ale společné, je losování výherců větších cen, které si knihovny vybírají také samy. Může to být cokoliv od vstupenky do kina až třeba po dron nebo playstation. Záleží na možnostech a rozpočtu. Důležité je, že výherci bývají opravdu náhodní. Nelosuje se totiž jen mezi těmi, kteří dosáhli výborných výsledků, protože toho přečetli opravdu spoustu. Vyhrát mohou i děti, které nepřečetly skoro nic. Hlavní je, že se zapojily a alespoň to zkusily.

Myslím, že nikdy nezapomenu na chlapce, který kdysi vyhrál u nás. Když jsme jeho rodičům volali, aby se synem dorazili na ukončení Sommerles, protože byl vylosovaný jako výherce hlavní ceny, měli ohromnou radost a vyprávěli nám, jak jim Sommerles změnilo léto. Jejich syn toho nikdy moc nepřečetl a mnohým by se tak mohlo zdát, že si výhru až tak nezasloužil. Dozvěděli jsme se ale, že opravdu dřel. Čtení mu nejde, ale jeho kamarádi Sommerles stále řešili, vzájemně se předháněli, kdo získá víc bodů, a tak se každý den přemáhal, aby alespoň něco přečetl. Vážně se snažil, a když to dotáhl na desátou úroveň a dostal první reálnou odměnu (v jeho případě i jedinou, protože na dvacátý level se už nedostal), celá rodina uspořádala malou oslavu. A přesně to je cílem Sommerles. Čtenářské výkony jsou sice odměněny, ale hlavní výhru dokáže zajistit i pouhá motivace a snaha.

[1] Norský správní celek, který by se dal přirovnat k našim okresům.

[2] K pomyslné cenové hranici čtyřiceti norských korun se pouští málokterá knihovna a většina se drží spíše v nižších částkách.

Fotografie: 

Plakat_k_Sommerles_zobrazujici_Astrid_a_Asbjorna.jpg

Vystava_odmen_ze_kterych_si_deti_mohly_vybrat.jpg

Odmeny_za_dosazeni_urcitych_levelu.jpg