Workshop, co nebyl workshop

Od lidmila

Vytvořeno 2022-11-04 16:07

Autor:

Marie Šedá

Rubrika:

Konference/akce

Číslo časopisu:

4/2022

Vydáno:

2022-11-10 (All day)

Autoři citace:

ŠEDÁ, Marie

VIII. workshop pro metodiky knihoven pověřených výkonem regionálních funkcí se konal ve dnech 18. – 19. října 2022 v Moravské zemské knihovně v Brně.

Letošní akcemi nabitý podzim přinesl i dvoudenní setkání metodiků pověřených knihoven. Dá se říci, že (již osmé) setkání je tak trochu tradicí. Letos jsme se sešli v Moravské zemské knihovně v Brně a díky nově upravenému přednáškovému sálu ve velmi příjemném prostředí s dostatečnou kapacitou i pohodlným zázemím. Od roku 2016 vzniká každoročně web věnovaný právě workshopu pro metodiky. Kromě informací o místě a času konání je na webu i program, fotogalerie a po skončení akce jsou zde vystaveny prezentace přednášejících. Letos tomu nebylo jinak – tentokrát jsme v rámci udržitelnosti program zveřejnili jen na webu a u vstupu do sálu.

Sekce veřejných knihoven SKIP nás provází od roku 1994. Cílem sekce je aktivní podíl na rozvoji naší profese, prosazování role veřejných knihoven v občanské společnosti a rozvíjení práce knihoven. Pravdou je, že Sekce veřejných knihoven SKIP se zabývá i metodickou prací, předávání zkušenosti jiných knihoven dál, ukázkami zajímavých a neotřelých příkladů dobré praxe a zároveň připomíná metodická doporučení, která – jak věříme – metodici pověřených knihoven předávají svým obsluhovaným knihovnám i zřizovatelům. Snahou je využít cílení na všechny, koho by informace mohly/měly zajímat. Otázkou je, zda se informace dostávají opravdu ke každému, kdo je může při své práci využít?

Příprava setkání probíhala už od jara – sestavit program, najít nosná témata, oslovit přednášející a najít nové cesty, jak účastníky zaujmout… není toho zrovna málo. To ale ví každý, kdo už někdy akci takového typu organizoval. Jaké bylo letošní nosné téma? Především komunikace, komunikace, komunikace – pomocí různých médií, nástrojů, sdělování.

Setkání zahájila Mgr. Gabriela Jarkulišová (předsedkyně sekce, Knihovna Kutná Hora); PhDr. Vít Richter (NK ČR Praha) otevřel workshop svým příspěvkem Manifest veřejné knihovny – veřejná knihovna jako živá síla pro vzdělávání, kulturu, inkluzi a informaci. Rok 2022 s sebou přinesl nový/aktualizovaný text manifestace knihoven; ten může posloužit jak při vyjednávání se zřizovateli knihoven, tak při tvorbě strategií knihoven. Vystoupení dr. Richtera vždy přináší mnoho informací – v prezentaci se věnoval i tzv. knihovnickým dvouletkám. Jde o jedno téma, ideálně pro všechny knihovny, a to na dva roky. Současným tématem je mediální gramotnost – téma schválené Ústřední knihovnickou radou spolu s oborovými organizacemi ve spolupráci se strategickým partnerem Nadací OSF (ale o tom dále). Přednášku uzavřel problémem řešeným dlouhá léta – Jak podporovat regionální automatizované systémy?

Mgr. et Mgr. Monika Kratochvílová (MZK Brno) nás vtáhla do tématu Komunikace, komunikace a e-konference pro knihovníky. Význam komunikace, nejen té profesionální, nelze podceňovat; a ke komunikaci patří naslouchání – to je nezbytné především při jednání se zřizovateli, s knihovníky, se spolupracovníky. Zajímavá byla i část věnovaná e-konferencím v knihovnách – nikdo ze sálu neuhodl, kolik diskuzních konferencí můžeme využívat. Každá z nich je věnována trochu jinému tématu, různým uživatelům, odlišným knihovnickým profesím. Přesto by metodici knihoven měli být zapojeni minimálně do konference KNIHOVNA a REGION a podle místních zvyklostí i do facebookových knihovnických skupin. Není v silách nikoho z nás sledovat všechny konference, ale důležité je informovat své obsluhované knihovny v regionu. Jaký způsob či informační kanál k tomu použít, to je už na každém z nich.

Vítaným praktickým přehledem o 20 letech regionálních služeb okresu Hodonín byla přednáška Magdy Švejcarové. Mnoho posluchačů se s ní během vystoupení ztotožnilo. Společné problémy, postavení pověřené knihovny, organizace porad, vzdělávání, práce s knihovním fondem (a hlavně s jeho dopravou) a neustálá snaha proměn knihoven v moderní a zajímavá místa. Oceněním této náročné práce je pak radost z udílení cen jednotlivcům i knihovnám a uspokojení z pracovního nasazení a nadšení kolegů. Jak řekla Magda Švejcarová – „bez toho by nešlo dosáhnout takových výsledků… .“

Po přestávce knihovníkům radila Mgr. Michaela Mrázová (MSVK Ostrava) – Jak PRrodávat knihovnu – tedy jak na PR knihovny. Jak ano a jak ne? A na koho a jakým způsobem zacílit? Pedagogové (velmi náročná skupina), studenti (těžce získávaní uživatelé), zřizovatelé/provozovatelé knihoven (nesnadně komunikující a často se měnící)… opravdu není jednoduché správné zamíření a způsob prezentace. M. Mrázová nás lehce seznámila s univerzální Canvou (tu můžeme využít téměř na vše), dotkla se univerzálního nástroje Google workspace, připomněla weby, digitální nástěnky, newsletter, použití a úpravu fotografií a nezapomněla ani na sociální sítě. Doporučila, abychom si vybrali jeden/dva dobré nástroje, které můžeme využívat pro mnoho způsobů komunikace. Možná by bylo zajímavé zjistit, kterým nástrojům dáváme jako knihovníci přednost – a které bychom potřebovali kvalitně proškolit.

Webové stránky knihoven – povinnost, nutnost nebo radost? Tímto tématem navázala PhDr. Marie Šedá (NK ČR Praha). Web knihovny jako online marketing se zaměřením na weby, sociální sítě a e-maily, marketing, který pracuje za nás 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. K tomu, aby pracoval dobře a skvěle prezentoval knihovnu, vede ale náročná a nikdy nekončící cesta. Jedním ze sledovaných ukazatelů práce knihoven je i údaj o jejich webu, webové stránce. Jaké tyto stránky ve skutečnosti jsou a jaké informace prezentují? Jaká je funkce webu, kdo jej vytváří a na koho míříme? Pro weby knihoven máme legislativu – ale dodržujeme ji? Jaké informace bychom měli na webu mít? A ta nejtěžší otázka – jaké ve skutečnosti weby našich knihoven jsou? Přehled skvělých, dobrých i těch nepříliš dobrých ukázek vzbudil v sále mezi posluchači velkou pozornost a někdy i obavy, aby se mezi nimi neobjevil ten „jejich“. Podstatné je ale jedno – být stále nespokojen s webem své knihovny, pravidelně jej doplňovat, „uklízet“, vzdělávat se v tvorbě grafiky i tvorby webů, dodržovat autorská práva a sledovat trendy v designu webových stránek.

Závěr příspěvku M. Šedé patřil sociální síti Facebook – při pohledu „dovnitř“ můžeme zjistit mnohé – věkové složení uživatelů, počty sledujících FB stránky, místa, ze kterých na síť přistupují. Stránky, které „nežijí“, jako by neexistovaly. Proto by systematické plánování příspěvků mělo být samozřejmostí. Příspěvků, které jsou promyšlené, mají význam pro komunitu, které zvou na akce knihovny.

Metodika pro pověřené knihovny v praxi, vztah mezi krajskou a pověřenou knihovnou v rámci regionálních funkcí, důležitost dobrého krajského webového portálu, to bylo předmětem vystoupení PhDr. Michaely Staňkové, krajské metodičky (KVK Liberec). Krátké shrnutí toho, co dělá krajská knihovně směrem k pověřeným knihovnám, jaké informace zprostředkovává pro knihovny i obce ve svém regionu a jak může vypadat opravdu dobrá webová stránka věnovaná knihovnám; to vše na příkladu libereckého regionu ukázala M. Staňková. Mnohé překvapilo, jak dlouhá a náročná cesta zpracování a testování kvalitního webu je.

Závěr prvního dne „rozsvítil“ Oldřich Vágner z Nadace OSF. Knihovny jako uzly informační gramotnosti – společně mezi jedničkami a nulami. Nadace OSF je tady už 30 let a má za sebou (a věříme, že i před sebou) mnoho zajímavých akcí pro knihovny. Partnerství s touto nadací, témata jako občanská společnost, digitalizace a vzdělávání jsou pro knihovny dnešní doby velmi důležité. Tyto oblasti jsou typické svým rychlým vývojem a stále se proměňují; to je důležitý signál pro knihovny – držet krok se změnami, vzdělávat se a být tou pomocnou rukou všem, kdo vyhledávají pomoc knihoven. Volitelnou částí semináře byla prohlídka Moravské zemské knihovny, která sídlí v budově na Kounicově ulici už neuvěřitelných 21 let! Kolega Jan Lidmila provedl skupinu knihovníků budovou MZK, která je nejen knihovnou s krajskou funkcí, ale je také výzkumnou organizací zřizovanou Ministerstvem kultury.

Následující den akci moderovala RNDr. Lenka Prucková (Knihovna města Olomouce) a nás čekalo dalších pět příspěvků. Na domácím hřišti nám Mgr. Lenka Dostálová (MZK Brno) ukázala, jak se může změnit malá knihovna. Proměna knihovny by měla být vždy pozitivní – a jak víme z mnoha zkušeností, taková knihovna přitahuje nové čtenáře a mnohdy získá ocenění. Dobře rekonstruovaná knihovna, správě využitý vnitřní prostor (i když mnohdy malý až minimalistický), aktuální knihovní fond, dobré vybavení interiéru včetně technologií a bezbariérovost – to vše se správně zvolenými volnočasovými akcemi umí přivést do knihovny život. Jak začít a nad čím se zamyslet – toho opravdu není málo. L. Dostálová ukázala krásné knihovny se zajímavými interiéry a exteriéry, ale také nešvary, které v některých knihovnách stále jsou; ty ještě čekají na svou proměnu.

V letošním roce vydal Knihovnický institut NK ČR manuál pro soutěžící knihovny s názvem Knihovna roku. Metodika přináší soubor rad, pokynů i způsoby hodnocení knihoven. Autorka metodiky Mgr. Lucie Macháčková text představila, vysvětlila návaznost soutěží Vesnice roku a Knihovna roku a prozradila i praktické rady pro soutěžící knihovny. Důležitý je časový harmonogram – příprava na soutěž, komunikace a poradenství ze strany krajské i pověřené knihovny, a hlavně spolupráce a podpora provozovatele knihovny. Na závěr L. Macháčková prozradila, že ta nejlepší Knihovna roku, která získá ocenění v Zrcadlové kapli, pořádá návazný seminář „Co venkovské knihovny umějí a mohou“.

Za projektem Bookstart a Lovci perel stojí Bc. Kateřina Hubertová (Knihovna Hradce Králové). Její téma – Podpora rozvoje čtenářství a následné aktivity knihoven jsou toho přímým důsledkem. Pravidelné čtení, předčítání a povídání si rozvíjí fantazii, představivost, myšlení, slovní zásobu i komunikační dovednosti. Mezinárodní projekt Bookstart – v českém prostředí S knížkou do života – je od roku 2018 už součástí mnoha knihoven. Významné je, že získal záštitu Ministra kultury České republiky. Samotný projekt má dvě fáze: pro děti od 0 do 3 let, od 3 do 6 let a navazuje na něj Knížka pro prvňáčka a pasování dětí na čtenáře.

K. Hubertová představila harmonogram projektu (rok 1 až po rok 3) a také ideální scénář z pohledu dítěte. K projektu jsou vydány i metodiky – např. Jak na projekt Bookstart, Bookstart a logopedická prevence, Nápady, náměty a scénáře… Cílem projektu je podpořit čtenářskou gramotnost dětí, která může být v knihovnách dále rozvíjena prostřednictvím akce Lovci perel. Jde o zábavnou hru, která motivuje ke čtení, objevování příběhů, prožívání dobrodružství. Takovou hru lze realizovat v každé knihovně. V současné době je v projektu 321 knihoven a 167 škol, soutěží už 5975 čtenářů, kteří mají k dispozici 3862 knih – tzv. perlorodek. Je tam i vaše knihovna?

Se svým druhým příspěvkem věnovaném komunikaci vystoupila PhDr. Marie Šedá (NK ČR, Praha). Součástí práce pověřené knihovny je mj. pořádání porad a setkání. Jak na dobrou poradu? Na tuto otázku není snadná odpověď; krátký příspěvek nastínil několik důležitých kroků – plánování porady, příprava témat, volba místa a času, co je nutné zvládnout před poradou a jak má probíhat. M. Šedá v příspěvku připomněla i malou etiketu (jak bychom k sobě měli přistupovat). A jak na on-line setkání? V podstatě obdobně, ale důležitá je funkční technika a spojení. Na konec malého manuálu bylo zařazeno několik rad; především bychom měli z porady odcházet s dobrým pocitem a úsměvem.

Projekt Kafárna představila Ing. Hana Zdvihalová (MěK Benešov). Další, zatím v knihovnách málo obvyklý způsob komunikace, zaměřený na čtenáře i nečtenáře knihovny. Knihovnická Kafárna není o kávě, jak by se z názvu dalo odvodit – je to především o rozhovorech, recenzích, besedách pro školy. Od ledna 2021 vychází 11x ročně zajímavě graficky zpracovaný newsletter, který přináší aktuální informace z knihovny a má své pravidelné rubriky. Kafárenské podcasty – to jsou rozhovory se zajímavými osobnostmi Benešova nad tématy, jako je nejen vztah ke knihám, ale jsou také o životě, práci zálibách… a dobrou kávu si k poslechu jistě rádi uvaříte.

Workshop, co nebyl workshop, skončil. Závěr a shrnutí i celkové hodnocení bylo v rukou RNDr. Lenky Pruckové. Příští místo setkání už známe; bude to v Čechách, konkrétně v Knihovně v Kutné Hoře. A pod čarou – velké poděkování patří neviditelnému týmu kolem SKIP a týmu Moravské zemské knihovny v Brně za zajištění nejen příjemného prostředí, ale také za dokonalý servis, který VIII. workshop pro metodiky provázel!

Fotografie: