Čteme s nečtenáři a učíme se kriticky myslet

KRÜGER, Květuše a Kateřina ŠAFRÁNKOVÁ. Čteme s nečtenáři a učíme je kriticky myslet. Dobříš: Šafrán, 2021. ISBN 978-80-907087-9-2.

Hovoříme-li o nečtenářství, jako první se nám ve většině případů vybaví lidé, kteří nečtou, protože nechtějí, čtení je pro ně nudná, nezáživná činnost, ztráta času či naopak příliš náročná kratochvíle (nehodící se škrtněte). Recenzovaný titul Čteme s nečtenáři a učíme je kriticky myslet se však svým obsahem zaměřuje na poněkud jinou skupinu nečtenářů, a to na ty, kteří to ještě neumí, ale umět by chtěli či mohli chtít. Jedná se o děti školkového věku a začínající čtenáře v prvním či druhém ročníku základní školy – tedy děti ve věku 4-8 let. Tato specifická skupina totiž vyžaduje naprosto odlišný přístup než žáci, kteří si již osvojili dovednost čtení; tyto děti mají svou čtenářskou cestu ještě před sebou a je jen na nás, jakými jim budeme průvodci. Dobře zpracovaných knih na toto téma, které mají smysl a poskytují víc než přemoudřelé teoretické definice, je jako šafránu. Ale tahle v Šafránu (nakladatelství) vyšla a opravdu stojí za to ji neminout!

Autorská dvojice Květa Krüger a Kateřina Šafránková, dlouholeté lektorky programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT), zde zúročila své bohaté zkušenosti s prací s dětmi a sepsala velmi inspirativní materiál pro ty, kteří se snaží podněcovat malé děti k četbě a k lásce ke knihám – pro pedagogy z mateřských škol, elementaristy, rodiče těchto dětí, ale i knihovníky, všechny tyto skupiny mohou v knize načerpat inspiraci.

V úvodní části je sepsán příběh vzniku knihy, a zejména důvody, proč autorky vnímají jako důležité začít s dětmi budovat vztah ke čtenářství od tak útlého věku – zdůrazňují, že některé děti sice pocházejí ze čtenářsky podnětného prostředí a knihy jsou přirozenou součástí jejich životů, „jiným ale doma nikdo nečte a v knihovně nikdy nebyly – u nich můžeme bojovat za jejich budoucí čtenářství, dokud ještě není pozdě.”[1] Za hodnotný a obohacující lze považovat i jejich pohled na problematiku „dobrého učitele”, kdy vyzdvihují celou řadu činností, vlastností a charakteristik, díky nimž lze snadno takového učitele identifikovat mezi jinými. Pro ty, kteří začínají s budováním knihovniček a čtenářských koutků pro děti ve svých školách a školkách je tu i obsáhlá část zaměřená právě na nápady (včetně fotografické přílohy), jak toto místo pojmout, odkud čerpat knihy, jak je vybírat. Nechybí ani několik stran se seznamem doporučených tipů na tituly, jež se autorkám osvědčily při práci s dětmi.

Základním stavebním kamenem lekcí z dílny těchto autorek je využití třífázového modelu učení – evokace-uvědomění si významu informací-reflexe (E-U-R). Pro nejisté začátečníky v práci s dětmi a rozvojem jejich čtenářství je cennou oporou a podporou fakt, že v knize nejsou popsány jen úspěchy a zvládnuté lekce, ale také úskalí, která práce s nečtenáři přinesla, či další možnosti a tipy, jak vést lekci improvizačně, pokud námi připravený úkol není pro děti v ten moment zvládnutelný. Velkou devízou publikace je skutečnost, že nové pojmy nejsou jen vysvětleny pomocí suchých definic, ale je k nim připraveno právě tolik příkladů a modelových rozhovorů či ukázek, aby i méně zkušený lektor představovaný jev pochopil a dovedl jej převést do své praxe. Autorky se nezalekly ani kapitoly věnované domácímu čtení a budování rodinné atmosféry pro dobrý rozvoj čtenářství dětí. V závěru první části lze nalézt také podrobněji rozepsaný soupis metod vhodných do všech tří částí základního učebního modelu, jež se autorkám osvědčily, či čtenářské dovednosti, které můžeme u předškolních dětí rozvíjet.

Druhá a třetí část knihy jsou pak už věnovány praktickým příkladům, detailněji rozebraným lekcím či ukázkám, jak pracovat s texty u nečtenářů nejen v prostředí (před)školním, ale také doma. Je nutné velmi ocenit, že ve třetí části publikace bylo pamatováno i na samotné rodiče, pro něž jsou klasickým způsobem zpracované metodiky lekcí v domácím prostředí nesnadno využitelné. Pro ně jsou zde ukázky práce s texty s otázkami pro řízené čtení, opět podrobně rozebrané.

Všechny předložené lekce v tomto titulu jsou opatřeny informacemi o stanovených vzdělávacích cílech, potřebných pomůckách, včetně seznamu knih, jež jsou na jejich realizaci potřeba. Samotné lekce jsou pak rozpracovány v duchu třífázového modelu učení a u každé části jsou uvedeny a popsány využité metody, nechybí naformulované příkladové otázky, jež mohou být užitečným vodítkem, jak s dětmi navázat tematickou komunikaci a provést je čtenářskou lekcí.

Uvědomovat si potřebnost vést děti k lásce k četbě je jedna věc, obava z toho, že něco uděláme špatně a děti tím odvedeme od knih zase pryč, je věc druhá. Pro profesionály i laiky je tato kniha velkým pokladem – nejenže poukazuje na potřebnost houževnatosti při motivování dětí k četbě a nutnost vyhledávat jakoukoliv příležitost k tomu si knihu s dětmi otevřít, ale motivuje lektory (učitele, rodiče, prarodiče, knihovníky) k tomu, aby se práce s nečtenáři nebáli. Velmi laskavým a lidsky přístupným způsobem se oběma autorkám podařilo představit své dlouholeté a praxí podložené zkušenosti s prací s nečtenáři a nepochybně i motivovat další z nás k tomu, aby se této nečtenářské specifické skupině bez bázně věnovali. Tato kniha je vskutku jakousi biblí na tomto poli. Promyšlenost a provázanost jednotlivých částí, myšlenky podložené řadou příkladů z praxe, minimum bohapusté teorie, ale naopak převaha skvělých příkladů dobré praxe jen podtrhují vyznění celé publikace. A jako třešnička na dortu je kniha plná fotografií a milých ilustrací, jak jinak než se čtenářskou tematikou.

[1] Krüger, Šafránková, 2021, s. 18