Krátké ohlédnutí za konferencí Do černého

V Městské knihovně v Praze dne 23. ledna (dále jen MKP) proběhl devátý ročník konference Do černého. Akce byla pořádána ve spolupráci SDRUK, Městskou knihovnou v Praze a Národní knihovnou ČR. V letošním roce bylo tématem konference Tohle město není pro všechny. Ale určitě má smysl se snažit, aby bylo. Moderování se ujala Martina Košanová, tisková mluvčí NK ČR. Pozvání přijali například čeští i zahraniční odborníci na ekologii, antropologii, architekturu a vzdělávání.

Program konference byl rozdělen na dva bloky. Dopolední program probíhal společně a byl zahájen Ann Berit Hulthinovou, zástupkyní Norské asociace knihoven, která představila výsledky spolupráce norského a českého knihovnictví, které zastupuje SDRUK. K tomu Tomáš Řehák, ředitel MKP, dodává: „Dvouletá úzká spolupráce, umožněná podporou Norských fondů, má za cíl přenést zkušenosti a postupy Norské asociace knihoven a jejích členů na naše podmínky a posílit postavení knihoven ve společnosti:“ Poté jsme seznámili prostřednictvím videopříspěvku s inspirujícími projekty českých i slovenských knihoven na téma udržitelnost, např. z  Krajské knihovny F. Bartoše ve Zlíně, Městské knihovny v Mělníku, z Knihovny Jiřího Mahena v Brně a Krajské knižnice P.O. Hviezdoslava v Prešove.

Jako další vystoupila Lucie Zernerová, PhD., psycholožka z PSÚ AV ČR, lektorka a spoluzakladatelka Institutu ACT+, která se zabývá psychologií pracovního zdraví. Ve svém příspěvku Jak posilovat svou osobní odolnost představila teorii a praktické techniky metody mindfulness, jejíž principy vychází z buddhismu. Mindfulness, česky všímavost nebo plné uvědomění, je schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku, bez hodnocení, posuzování nebo očekávání. Plné uvědomění zároveň pomáhá snižovat stres, zvládat emoce a utrpení a zlepšuje porozumění druhým lidem.

Poté následoval příspěvek Ekologický aktivismus není jen pro mladé RNDr. Yvonny Gaillyové, CSc.,  environmentalistky, ekoložky a ředitelky Ekologického institutu Veronica. Za svůj příspěvek, ve kterém představila ekologický aktivismus z pohledu seniora,  sklidila velký potlesk. Sama je stále velmi aktivní na akcích týkajících se udržitelnosti a snaží se šířit osvětu mezi svými vrstevníky. Architektka Mirjana Petrik je zakladatelkou a předsedkyní neziskové organizace Město přátelské k dětem, z.s., která propojuje veřejnou správu, odborníky a mladé občany v projektech zaměřených na městské plánování. V prezentaci nazvané Participace dětí a mládeže v plánovacích procesech vyzdvihla důležitost aktivního zapojení této věkové skupiny při rozhodování a plánování lokality. Zapojením dětí do tohoto procesu je pak ovlivněn jejich vztah k místu.

Sociální antropolog Radan Haluzík představil publikaci Město naruby. Vágní terén, vnitřní periferie a místa mezi místy, kterou sestavil tým urbanistů, sociálních vědců, filozofů, archeologů, ekologů a umělců. Kniha nás seznamuje s „hluchými místy“ ve městech. Tyto místa zarůstají plevelem a křovím a některé z nich jsou pozůstatkem zaniklých průmyslových areálů. Autoři se zamýšlí nad možnostmi využití těchto prostor v rámci městského systému.