Mosty ke knihám podporují dětské čtenářství

Od lidmila

Vytvořeno 2023-05-31 10:07

Autor:

Michaela Navrátilová

Rubrika:

Konference/akce

Číslo časopisu:

2/2023

Vydáno:

2023-06-12 (All day)

Autoři citace:

NAVRÁTILOVÁ, Michaela

4 města, 4 lektorky, množství dětských knížek a námětů jak s nimi pracovat, co doporučovat, různé úhly pohledu na čtenářství. Seminář určený pro knihovníky, učitele, rodiče, prostě pro všechny, kteří chtějí budovat čtenářské mosty mezi dětmi a knihami, kterým záleží na dětském čtenáři a jeho radosti ze čtení.

Seminář byl rozdělen na dvě části. První blok probíhal pod vedením Mariky Zadembské (pracuje v Knihovně Třinec, založila čtenářský festival ČteFesT, stojí za mobilní aplikací na doporučování dětských knih Čtenářský metr) a Petry Žallmanové Schwarzové (recenzuje dětskou literaturu, na sociálních sítích vystupuje jako Opičí matka a je manažerkou a poradkyní ve věcech kočičí etologie). Dopoledne tedy lektorky cílily na nejmenší čtenáře. Děti se stávají čtenáři ještě před tím, než se naučí číst. Ale jak s takovými dětmi nečtenáři číst, jak s nimi mluvit o knihách, jaké knihy vybírat?

Lektorky doporučují:

Kniha jako běžná součást každodenního dětského života. Nenápadně povalující se a námi vybraná kniha v dětském pokojíčku určitě zaujme malé čtenáře. A co na tom, když si z knihy dělá nájezd do tunelu a nebo ji prodává ve svém obchodě? Prostě dovolme, slovy lektorek, svému neorganizovanému já, aby knihy byly vidět, aby se staly součástí dětského světa.
Čtení jako radost. My si ji můžeme udělat správným výběrem knihy a následně si užívat společný čtenářský zážitek s dětmi. Mějme na paměti, že dobrá, kvalitní knížka nemá čtenářský strop, lze ji číst v kterémkoliv věku.
Čtení jako svobodná volba. Může se stát, že dětský výběr nebude odpovídat našim představám a děti si vyberou Disneyovku a nebo Poseroutku. Neodsuzujme jejich výběr a rozhodně se nebojme Poseroutky, říká Anežka Kuzmičová (získala cenu Neuron 2022 pro nadějné vědce v oboru společenské vědy). Anežka Kuzmičová provádí zajímavý výzkum z oblasti čtenářské gramotnosti. Zjistila, jak četba může vylepšovat naše životy, a říká: „Slova dokážou v člověku nastartovat velké věci. Snažím se zkoumat, čím vším je ovlivněn náš čtenářský prožitek, co pozitivního se v nás přitom děje a jak tomu jít naproti.“
Předčítejme. Předčítejme malým dětem, ale i starším a předčítejme klidně až do dospělosti. Předčítáním trénujeme pozornost. Jiří Trávníček (literární teoretik) k tomu říká: „Předčítat je zásadní, nepředčítat je fatální”. Další pohled na předčítání je od Tibora Hujdiče (slovenský propagátor čtení): „Cestu ke čtení neotvírají knihy, ale lidé.” a dále „Dobří čtenáři vyrůstají na klínech svých rodičů”.

Závěr dopoledního bloku byl věnován začínajícím čtenářům. Zmíněna byla první čtenářská krize, která nastává už v 1. třídě. Nesprávné naučení se písmenek, pomalé tempo čtení, zaostávání při četbě, to jsou příčiny čtenářské krize. Budujme s dětmi čtenářské sebevědomí vhodnými knihami, snadnými pro čtení. Předkládejte dětem knihy, kde je málo textu a hodně ilustrací. Z první přečtené knihy začínajícího čtenáře udělejme událost. Dříve často doporučovaná edice První čtení není pro začínající čtenáře nejvhodnější.

Odpolední blok vedla Veronika Pesslerová (lektorka, bývalá ředitelka Krajské knihovny Vysočina v Havlíčkově Brodě, autorka blogu Pesleří) a Zuzana Streichsbierová (provozuje výběrové dětské knihkupectví Dlouhá punčocha). Lektorky se zaměřily na čtenáře 2. stupně základní školy. Zde bych zmínila několik důležitých bodů:

Starší děti/čtenáři potřebují naši podporu např. doporučením četby, buďme průvodci při výběru jejich knih.
Čtení je pro děti velmi namáhavá činnost, a to až do 12 let a vyžaduje hodně trpělivosti.
Druhá čtenářská krize nastává v pubertálním věku. Děti ztrácejí zájem o čtení, částečně i vlivem fyziologických a psychických změn během dospívání. Dochází k proměnám čtenářských preferencí. Děti v knihách hledají hrdiny, se kterými by se mohly ztotožnit, chtějí číst dobrodružnou, fantasy literaturu a nebo romantické příběhy.
Ke čtenářské krizi mohou přispívat literární výchovy. Dle Kateřiny Homolové (zabývá se teorií dětského čtenářství) by se vyučující měl zajímat o to, co děti chtějí číst, dětské knihy by si měli učitelé sami číst.
Desatero čtenáře – lektorky vycházely z knihy Daniela Pennaca Jako román. V knize autor popisuje nezadatelná práva čtenáře.

V další části odpoledního bloku nás lektorky seznámily s Typologií osobností podle MBTI (Myers-Briggs Type Indicator). Jedná se o osobnostní test pro určení osobnostních typů, který vychází z práce C. G. Junga. Test se zaměřuje se na to, jak lidé vnímají svět, zda informace přijímají prostřednictvím smyslů nebo intuice a podle toho se pak v reálném světě rozhodují. Na základě tohoto rozdělení máme dvě čtenářské kategorie s různými čtenářskými preferencemi.

Smyslový čtenář přijímá informace s přehledem, má rád detaily, rád se obrací do minulosti, velmi dobře si pamatuje faktické údaje. Vyhovují mu encyklopedie, komiksy, prostě kratší texty. Začínající smyslový čtenář zná písmenka, ale nedokáže si je složit do slov. Význam příběhu si skládá až po celém přečtení textu. Shrnutí textu a předvídání konce příběhu není pro smyslového čtenáře jednoduché. Oproti tomu začínající intuitivní čtenář nemá problém si písmenka složit do slov, vnímá informace v globálu, nevšímá si detailů, snaží se nahlédnout za pointu příběhu, kterou je schopen rozvinout. Nevadí mu otevřený konec, domýšlí si slova, věty, příběh, celkově čte nepřesně, shrnutí textu a vymýšlení konce příběhu je pro intuitivního čtenáře snadné. Toto rozdělení chápu jako důležité při přípravě programů pro děti. Detaily z textu jsou vhodné pro smyslové čtenáře a vymýšlení konce příběhů pro intuitivního čtenáře, prostě staré dobré střídání aktivit a úkolů.

V poslední části jsme si předávali zkušenosti z Dílen čtení a třídních knihovniček a školních knihoven. Z této části si odnáším: vrstevnické doporučování knih, svobodu čtení (čtu to, co chci číst, v čase kdy chci já a tak dlouho, jak se mi chce). Před dílnou čtení je potřeba uspokojit ostatní potřeby čtenáře.

Za mne to byla skvěle strávená sobota, nabitá informacemi, zážitky a setkáními s podobně smýšlejícími, kdy universum všeho byl dětský čtenář a radost ze čtení. Hodnocení účastníků bylo veskrze pozitivní. Byly zmiňovány typy na konkrétní knihy, ukázky dramatizace textu, společné čtení s dětmi, důležitost předčítání, uložení knih v domácích knihovničkách.

Seznam doporučených knih pro začínající i zdatnější čtenáře od Petry Schwarzové Žalmannové naleznenete zde:

Fotografie: