Rozhovor s Jaromírem Kubíčkem

Milý kolego Jaromíre Kubíčku, významná moravská knihovna, kterou jsi léta řídil, pro jejíž působení jsi zajistil novou budovu a zejména se zasloužil o její jednoznačný a pro nás, české knihovníky, nezvyklý název Moravská zemská knihovna, má letos další své úžasné výročí. A protože jsi za mnohé v této knihovně zodpovědný, budeš-li tak laskavý, mám na Tebe pár otázek.

Jaký význam má Moravská zemská knihovna pro Moravu a celou naši republiku?

Po Národní knihovně v Praze je Moravská zemská knihovna druhou největší knihovnou v našem státě. Jejich role je uvedena jmenovitě v knihovním zákoně z roku 2001. Obě zřizuje Ministerstvo kultury a z toho vyplývá také jejich vzájemná spolupráce, zejména ve zpřístupnění knihovních sbírek internetem cestou digitalizace.

Bylo velkým problémem navrátit po roce 1989 knihovně její „moravské“ pojmenování?

Do roku 1989 měly všechny vědecké knihovny v názvu slovo státní, které začalo vadit a hledalo se za ně jiné. My jsme se v Brně vrátili k názvu, který se užíval na začátku 20. století, kdy se Moravská knihovna zemská stala samostatnou institucí. Je tomu přesně sto let, kdy své služby rozšířila o ústřední knihovnu nově vzniklé Masarykovy univerzity a přešla od Země moravské pod Ministerstvo školství a národní osvěty. Nadále jako Zemská a univerzitní knihovna poskytovaly služby nejen univerzitě, ale široké veřejnosti. Ministerstvo kultury přijalo návrh na změnu názvu bez problémů. To už v Brně byla Moravská galerie nebo Moravské zemské muzeum, které také zřizuje.

Jak se vůbec knihovna dostala do Tvého života?

Když jsem z obecné školy přešel do měšťanky, postavila se v mé rodné obci nová škola a v té staré dostala místo obecní knihovna. Knihovníkem se stal náš třídní učitel a tak jsem se se spolužáky stal taky dobrovolníkem. Knihovna dostala nové uspořádání, místo skříní regály a na balení knih, jejich vyhledávání i půjčování jsme se podíleli. To bylo ještě v době, kdy se všechno plánovalo. Na okres připadlo jedno místo do Střední knihovnické školy v Brně a já jsem je dostal. Moravská zemská knihovna byla až moje třetí štace. Na umístěnku jsem nastoupil do Krajské lidové knihovny v Jihlavě, a aby mne tato profese uživila, studoval jsem při zaměstnání knihovnictví na Karlově univerzitě. Brzy jsem měl možnost vrátit se do Brna. Po deseti letech práce knihovníka v Moravském zemském archivu jsem přijal místo bibliografa v Moravské zemské knihovně, kde jsem pracoval 40 let.

Co bylo pro Tebe největší výzvou při řízení MZK?

Jako ředitel jsem přebíral tři vědecké knihovny – univerzitní, technickou a pedagogickou – které v Brně tvořily Moravskou zemskou. Až po dokončení nové budovy 29. 3. 2001 se tyto knihovny přirozeně prolnuly a poskládaly v novostavbě. Nikomu už dnes nepřijde, za jakých pracovních podmínek a v nedostatcích se do té doby poskytovaly služby veřejnosti. První knihovnický zákon praví, že knihovna je vzrůstající organizmus. Zajišťování prostor pro služby a knihovní sbírky bylo vždy prioritou a v Brně se tomu stále úspěšně daří.

Máš v MZK sbírkový předmět, který je pro Tebe nejzajímavější nebo nejcennější?

Statistika výpůjček mého čtenářského konta v MZK uvádí číslo 5 227, což za těch třicet let evidence představuje v průměru jednu výpůjčku každý druhý den. Jistě jsem měl radost, když jsem objevil první knihu zapsanou v roce 1808 do inventáře knihovny, ale každá kniha nebo svazek novin má svou hodnotu a je cennou, pokud přispěje k doplnění mozaiky poznatků, pro kterou ji čtenář bere do ruky.

Co bys doporučil těm, kteří se zajímají o moravskou historii a kulturu?

Jako člen redakční rady Vlastivědného věstníku moravského mohu tento časopis pro svou pestrou nabídku článků, zpráv a recenzí jen doporučit. Celkový obraz o přírodě, dějinách, lidové kultuře, literatuře nebo hudbě podává Vlastivěda moravská, kterou jsem měl v Muzejní a vlastivědné společnosti jako jejím vydavateli také na starosti. Poslední 14. svazek o výtvarném umění se právě připravuje k vydání.

Jsi nejen emeritní ředitel MZK, ale jsi moravský i český knihovník a zaštítil jsi svojí osobností i vznik Sdružení knihoven ČR, kde jsi léta působil ve funkci předsedy. Byly při založení a dalším působení sdružení rozdíly v odborných názorech mezi českými a moravskými knihovníky?

Myslím, že nějaké regionální rozdíly v naší profesi ani neznáme. Dovedeme ocenit každý dobrý nápad nebo úspěch knihovny a příkladů toho, jak se z knihoven stávají centra společenského života, je mnoho.

Svou odborností jsi především bibliograf. Tvé přátelství a odborná spolupráce s doc. Milošem Kovačkou vedlo ke vzniku ojedinělé mezinárodní spolupráce. Řekneš mi něco o kolokviu a o jeho působení, ale i tom jakou budoucnost vidíš v této oblasti?

Od roku 1997 se každoročně pořádají kolokvia – setkávání bibliografů v některém městě u nás nebo na Slovensku. Jejich cílem jsou prezentace příspěvků na vybraná témata. Účastnící tak nejen dovedou vyhledat prameny, to je jejich profese, ale zpracovat poznatky do nových odborných studií. V tom byl hlavní smysl česko-moravsko-slovenských kolokvií, jehož 23. ročník se letos pořádá ve Vědecké knihovně v Olomouci a jako vždy v říjnu, měsíci vzájemnosti našich národů.

Jaké máš dnes pocity, když vstupuješ do budovy na Kounicově ul. v Brně?  Máš tam nějaký ředitelský rest nebo…?

V posledních deseti letech, kdy už v knihovně nepracuji, se knihovna daleko více zapojila do výzkumných projektů a výstavami nebo vzdělávacími akcemi se otevřela širší veřejnosti. Východiskem všech těchto aktivit je literatura a knihovní fondy a výstupy realizace těchto aktivit mají velmi dobrou odezvu.

Máš nějaký vzkaz pro čtenáře Moravské zemské knihovny?

Příjemné pracovní prostředí knihovny inspiruje. Je radost, když je ve studovnách plno. Většina návštěvníků má na stole otevřený notebook, ale najdeme je mezi knihami nebo vybranými kompletními řadami odborných časopisů. Tištěné zdroje jsou stále jistotou a k tomu jsou studenti vedeni.

Jaromíre, ráda jsem si s Tebou povídala a moc Ti děkuji. Buď hodně zdráv a stále plný energie a pracovního nasazení.

Doc. PhDr. Jaromír Kubíček, CSc. – knihovník, bibliograf, pedagog. Dlouholetý ředitel Moravské zemské knihovny (1986-2010), který prosadil výstavbu nové knihovní budovy na Kounicově ulici v Brně. Zakladatel a první předseda Sdružení knihoven ČR (SDRUK), letitý organizátor odborné konference Knihovny současnosti. Autor řady bibliografií, prací věnovaných knihovnictví a historii Brna, Moravy i Slezska. Stál také u zrodu časopisu Duha a byl jeho prvním šéfredaktorem.