Vícezdrojové financování knihoven

Knihovna, stejně jako jakákoliv jiná příspěvková organizace financovaná z rozpočtu zřizovatele, pracuje s omezeným rozpočtem, který je bez ohledu na velikost nedostatečný a plný kompromisů. Chce-li se knihovna zlepšovat, inovovat a zkoušet rozvíjet nové služby, nezbývá jí, než se poohlédnout po dalších zdrojích financování mimo příspěvek zřizovatele, který bývá tak akorát pro zajištění běžného provozu knihovny, ale již v něm nezbývá příliš prostoru pro cokoliv dalšího. V tomto článku krátce připomenu možnosti, které se především malým a středním (základním) knihovnám nabízejí z pohledu vícezdrojového financování, a uvedu několik dobrých rad, na které je dobré pamatovat, máte-li dobrý nápad a chuť zkusit ho realizovat.

Lokální zdroje a regionální dotační příležitosti

Máte tedy vymyšlený či krátce sepsaný nějaký projektový záměr, ideu, o které si myslíte, že je nosná a že by zasloužila získat finanční podporu a realizovat. Prozkoumali jste vlastní rozpočet (složený převážně z příspěvku od zřizovatele, příjmů z vlastní a vedlejší činnosti, registračních poplatků, sankčních poplatků, darů), zdali není možnost někde jinde ušetřit (není) a musíte tedy aktivně začít hledat. Prvním logickým partnerem pro jednání bude nejspíše obec/město (žádost o mimořádný účelově určený příspěvek do rozpočtu, lokální dotační řízení), případně jiná příspěvková organizace, která by mohla mít podobný záměr a chuť spolupracovat a samozřejmě podílet se i na rozpočtu. Menší dotační výzvy, vypisované obcemi, mívají různá specifika a jedním z nich může být i liknavost poskytovat dotace svým vlastním příspěvkovým organizacím nebo ne příliš vysoká maximální hranice poskytované podpory. Krajské dotace jsou každoročně zveřejňovány na stránkách daných krajů a jak se dá očekávat, podpora se velmi různí. Pokud vůbec nevíte, kde začít, zkuste to na stránkách Metodického centra pro výstavbu a rekonstrukci knihoven tímto rozcestníkem.

Celostátní dotační příležitosti

Potřebujete-li získat kofinancování na více méně „tradiční knihovnické“ aktivity, dotační tituly ministerstva kultury zaměřené na knihovny jsou jasnou první volbou. Jedná se především o program Veřejné informační služby knihoven – VISK, především jeho podprogram VISK3, Knihovna 21. století či Česká knihovna. V porovnání s jinými jde vcelku o jednoduché výzvy, které zvládne sepsat a podat téměř každý. Výzvy k podání projektových záměrů jsou přehledně sepsané na tradičním místě (webové stránky Ministerstva kultury ČR, přehled na stránkách Národní knihovny), podmínky se meziročně příliš nemění a máte jistotu, že hodnotitelé budou danou problematiku znát a knihovny jsou pro ně přirozenými partnery. Výsledky jsou zveřejňovány včetně názvů projektů a případně krátkých anotací. Je tedy možné zpětně projít starší úspěšné projekty a třeba se inspirovat, získat kontakty na další podobně smýšlející knihovny. Malou nevýhodou je, že soutěžíte jen jednou ročně s projekty z celé České republiky a vždy je nutná minimální spoluúčast na rozpočtu. (A pokud máte více času pátrat, nezapomínejte i na další ministerstva, jako je třeba Ministerstvo školství - memorandum o spolupráci MKČR a MŠMT).

Dotační výzvy nadačních a komerčních subjektů

V okamžiku, kdy knihovnu chápete více jako komunitní centrum, které formuje a organizuje zajímavé aktivity v okolí, což je ambice, která je knihovnám přirozená, doporučuji projektový záměr již zpočátku psát šířeji a zaměřit se raději na „nadstandardní aktivity“. Dotační výzvy tohoto typu mají společné to, že obvykle akcentují lokální komunitu a společensky prospěšné projekty. Jednotlivé výzvy mají poměrně široce definovanou oblast zájmu a pokud do ní váš projektový záměr zapadá, máte poměrně volné ruce žádost napsat tak, jak opravdu chcete. Subjektů poskytujících podporu je opravdu mnoho, zmiňuji jen některé (ale nebojte se sami hledat další): nadace Via, nadace ČEZ, nadace České spořitelny, Drogerie DM, Nadace OSF a další.

Evropské a jiné dotační příležitosti

Samostatnou kapitolou jsou evropské dotace (v širším slova smyslu evropské podpory), administrované především různými ministerstvy (kontaktními místy). Pro knihovny jsou aktuální zejména Integrovaný regionální operační program - IROP a Národní plán obnovy - NPO. Zde již vlastně narážíme na jisté limity středních a především menších knihoven. První bariérou bývá již vlastní správné sepsání a podání žádosti, druhou pak správná administrace většinou složité procesní fáze. V neposlední řadě dokončení (investičního) projektu v předpokládaných parametrech a zajištění udržitelnosti. Ne nadarmo se celým tématem evropských dotací zabývají a živí různé konzultační agentury. Zde se už bez významné spolupráce s vaším zřizovatelem neobejdete, a to ze spousty různých důvodů; sídlíte v budovách, které patří městu, nebo v soukromých prostorách, které jsou v pronájmu, a není možné je nějak adaptovat bez složitější spolupráce s dalšími subjekty atd. Právě město a obec jsou na administrativní zátěž připravené lépe než knihovna (byť často ne o moc více), nicméně knihovna by měla být ten aktivní hráč, který za svým zřizovatelem přichází s konkrétní výzvou a vůlí nápad dotáhnout do realizační fáze. Dostupnější se jeví některé výzvy vypisované Fondy EHP a Norska, program Erasmus+ (zajímá-li vás oblast vzdělávání dospělých) či Česko-německý fond budoucnosti (síťování pracovníků knihoven).

A na co také nezapomenout?

Zřizovací listina a dlouhodobá koncepce knihovny

Nebývá úplně samozřejmé, aby zaměstnanci knihovny znali zřizovací listinu instituce. Přitom je to poměrně klíčový dokument, který ovlivní spoustu dalších věcí. Proto doporučuji, jako první z kroků, přečíst si zřizovací listinu, kde máte definovaný hlavní cíl instituce knihovny, který bude jasný a zřejmý, ale také může definovat další vedlejší činnosti.

Máte-li vypracovanou dlouhodobou koncepci rozvoje knihovny, nezapomeňte na ní spolupracovat společně se zřizovatelem a zahrnout do ní i část týkající se vícezdrojového financování. O tento dokument se můžete opřít v okamžicích, kdy by třeba vaše okolí najednou nebylo až tak přátelsky nakloněno všem vašim aktivitám a nápadům.

Partneři a síťování

Hledáte-li další zdroje financování, první přirozenou cestou je oslovení zřizovatele s žádostí o mimořádné navýšení rozpočtu o účelově určené prostředky na konkrétní projekt. A právě zaměstnanci obecních/městských úřadů a členové zastupitelstva jsou klíčem k úspěchu. Proto je dobré se všemi budovat korektní vztahy a snažit se o to, být partnery nejen z pohledu fungování knihovny, ale i v dalších věcech. Často knihovny, především ty menší, nemají svou samostatnou právní subjektivitu a v tomto případě je spolupráce s obecním úřadem klíčová.

Dalšími logickými partnery pro spolupráci jsou místní spolky, obecní/městské organizace, zájmová sdružení a neziskové organizace i komerční firmy; především takové, které mají zájem formovat své okolí. Minimálně pro konzultaci možností vícezdrojového financování lze také kontaktovat různá profesní sdružení (SDRUK, SKIP) či v rámci regionálních funkcí vaši pověřenou knihovnu.

Nepřeceňujte své zdroje a možnosti, ale nebojte se

Management žádostí a projektů ukrajuje z dalších zdrojů knihovny a vyžaduje i další odbornosti (účetní, právní). Je na vašem uvážení, jestli veškeré úsilí stojí za případnou získanou podporu, což je vlastně takový leitmotiv u všech žádostí dotačních řízení. Začínáte-li, doporučuji se zaměřit na dotační výzvy, které jsou realistické. Nevrhat se sami do složitých projektů, ale zkusit nějaké menší projekty, kde zapojíte více lidí v rámci dobrovolnické práce a možná zjistíte, že spoluprací ve větším týmu dokážete břímě rozložit. Staňte se partnerem v projektu někoho jiného nebo podejte společný projekt s partnery v rámci malého konsorcia.

Chlubte se

Nebuďte skromní, prodejte své úspěchy a výsledky, pochlubte se svému zřizovateli, prezentujte se v pracovních skupinách a v místním tisku. Mluvte o úsporách, které jste zařídili svému zřizovateli jen tím, že fungujete a děláte, co děláte. Nepomůže vám to napsat žádost o grant na ministerstvo, ale ve všem ostatním ano.