Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
V dnešní škole si už učitel nevystačí s křídou a tabulí. Současní žáci i studenti jsou nároční a vyžadují vyučování zábavnou formou, v opačném případě ztrácejí zájem o probíranou látku a svůj čas a pozornost investují do podbízivějších projektů, než je teoretický výklad nebo jednotvárné cvičení z učebnice.
Chce-li se škola vyrovnat s konkurencí nabídek okolního světa, musí se dobře rozhlížet a pečlivě vybírat z nabízejících se možností. Zároveň musí mít učitel na mysli, že hlavním aspektem školní činnosti je vyučování a výchova, nikoli jen zábava. Laciné podbízení může vést (a často také vede) k degradaci školy jako vzdělávací instituce a k výsměchu znalostem, které se jeví jako nepotřebné a snadno dohledatelné.
Nesmíme ale zapomínat, že žák i student se ve škole učí především myslet – a toho bez potřebných vstupních informací nelze dosáhnout. Uvědomme si, že myšlenkové procesy jsou leckdy velmi složité a nikdy nevíme dopředu, jaká, byť zdánlivě nedůležitá informace, nás posune kupředu. Je proto těžké předem stanovit, které informace jsou pro život relevantní a které ne. Pro myšlenkový proces je každopádně důležité vědomosti „vlastnit“, abychom měli látku k myšlení vždy pohotově připravenou. Nejsou vzácností případy, kdy převratná myšlenka člověka napadne jen tak náhodou v neobvyklé a naprosto nepřipravené situaci.
Není to vždy pravidlem, ale čím více materiálu k přemýšlení máme, tím pestřejší a mnohotvárnější mohou naše myšlenky být.
Dnes tak často používaná a lákavá výmluva, že vše lze nalézt na internetu (i o tom bychom mohli diskutovat), ztrácí ve světle předchozích argumentů na síle, neboť budeme-li spoléhat na takto získávané informace, nebudeme schopni bez počítače ani obyčejného rozhovoru.
Paradoxem je, že IT nás zahltily tolika dostupnými poznatky, že jsme často rezignovali na úsilí se něčemu naučit, neboť nás přepadá pocit marnosti. Všechno se naučit nemůžeme a na nepatrný zlomek vědomostí, který jsme schopni obsáhnout, je škoda plýtvat energií.
Kromě toho nás materiální společnost vybízí spíše ke konzumu a tedy k užívání si života a všech již dosažených hodnot. Nač věnovat úsilí na poznání něčeho, co už kolem nás funguje? Přesto nesmíme polevovat ve snaze co nejpřístupnější, nejzábavnější a přitom co nejméně zkreslující formou přiblížit mladým lidem současný stav vědění.
Práce s IT ve vyučovacích hodinách skrývá řadu úskalí. Prvním z nich je zcela jistě nedostatečné vybavení učeben, dále neochota vedení škol k podobným projektům a v neposlední řadě také nepřipravenost a nedostatečná zkušenost pedagogů. I v případě, kdy se najde dostatek vůle prosadit nové postupy, vyplouvají během hodin samotných další problémy.
Chceme-li žákům připravit hodinu překypující nápady, obrázky, grafy, soutěžemi…dostaví se k našemu zklamání brzy nuda a lhostejnost. A tady nastupuje důležitá role učitele, jeho umění využít ve vhodnou dobu tu nejsprávnější z možností – ať už je to dataprojektor, interaktivní tabule, magnetofon a někdy i jen tabule s křídou. Vše pochopitelně provází nezastupitelný výklad učitele, jeho pedagogické a psychologické zkušenosti a dovednosti.
Naše škola, SPŠE a VOŠ Pardubice, má v mnohém jednodušší pozici. Z elektrotechnického zaměření školy vyplývá, že naše technické vybavení je nadstandardní a zkušenost učitelů s IT větší než jinde. Když se k tomu připočte i bezvýhradná podpora vedení školy těmto postupům ve výuce, je naše startovní pozice velmi dobrá.
Velmi přínosná je i úzká spolupráce informačního centra školy, ve kterém je k dispozici knihovna, studovna s počítači a v neposlední řadě také zázemí v podobě spolehlivých pracovnic. Hned na začátku studia se naši žáci účastní lekcí informační výchovy, ve kterých se seznamují se systémem knihoven, pravidly elektronického vyhledávání informací a tvorbou citací. Tyto poznatky využívají v mnohých předmětech po celou dobu studia.
Praktická práce s těmito informacemi probíhá posléze v různých hodinách. Cílem vyučovacích hodin je spojení klasické výuky a moderních prvků IT. Prolnutí poznatků získaných z elektronických i tištěných zdrojů se nejlépe uplatní v hodinách literární výchovy. V hodině týkající se moderního umění počátku 20. století je možné efektivně pracovat s obrazovým materiálem. Výstupem z hodiny je pak prezentace vlastního projektu pomocí IT.
V hodinách komunikace v českém jazyce může být pro žáky zajímavé hledání významů slov v různých souvislostech a následná eliminace nevhodných nebo nesouvisejících pojmů. Přitom používáme ve vyhledavači rozšířené hledání a ověřujeme informace ve více zdrojích. V cizím jazyce lze při rozšiřování slovní zásoby využít internet i zpracované projekty na interaktivní tabuli. Aktuální videa ze zahraničních médií mohou být prubířským kamenem pro simultánní tlumočení. Při hledání cizojazyčných textů je třeba ověřovat jejich autenticitu z ověřených zahraničních zdrojů. Velmi vhodné je i využití elektronických slovníků.
Po zhlédnutí připojených ukázek (viz níže) můžeme shrnout některé klady a zápory práce s IT:
PLUSY
1. snadná dostupnost velkého množství informací
2. zajímavé možnosti grafického zpracování + ušetření času při vypisování poznatků
3. názorné zobrazení situací, dějů, obrazů
4. oblíbenost práce s PC
5. rychlost při výběru informací
MÍNUSY
1. malá motivovanost k jejich získávání a osvojování
2. následná kompilace již zpracovaných poznatků, plagiátorství
3. častý nezájem o prameny, originály, vlastní kresby a náčrty
4. rozvolňování společenských vazeb, úbytek četby
5. nutnost ověřování z více zdrojů
Na závěr je třeba připomenout, že výchova a vzdělávání jsou tvůrčí prací, ne násobilkou aplikovatelnou vždy stejným způsobem. Proto je a bude vždy nezastupitelnou úloha a individuální přístup učitelů, knihovníků, pracovníků informačních služeb a také vychovatelů. Využijme tedy z nabídky IT to nejlepší, co nám nabízí, a splňme svou úlohu při předávání těchto poznatků našim žákům.