Přístupnost v online prostředí: klíčový prvek moderní knihovny

Ačkoliv věřím, že pro řadu čtenářů Duhy není tematika digitální přístupnosti neznámá, rád bych v tomto článku nabídl zájemcům formou odpovědí na otázky, které ohledně přístupnosti dostávám, aktuální informace i osobní zkušenosti, na co je třeba myslet v případě, kdy chcete mít prezentaci a komunikaci knihovny v digitálním prostředí přístupnou.

Proč by naše knihovna měla být přístupná?

Odpovědí na tuto otázku existuje celá řada. Ta univerzální, kterou používám nejčastěji, zní: „Protože na to, že je vaše knihovna bez bariér, si nikdy nikdo stěžovat nebude.” Veřejné knihovny mají také na základě knihovního zákona povinnost zajistit rovný přístup k informacím všem bez rozdílu. Řada knihoven také spadá pod zákon o přístupnosti a přístupnost je tak pro ně zákonná povinnost. A v neposlední řadě – soulad se zákonem o přístupnosti je jednou z podmínek pro udělení certifikátu Handicap Friendly. Je skvělé, že většina knihoven a knihovníků pokládá přístupnost služeb co nejširší skupině uživatelů za své poslání, a to bez ohledu na zákonnou povinnost.

Pro koho to bude přínosné?

Primární cílovou skupinou, kvůli které přístupnost vznikla, jsou lidé s trvalým zdravotním postižením – nevidomí, slabozrací, se sluchovým či tělesným postižením, kognitivními poruchami atp. Ačkoliv jsou dnes – často pod vlivem univerzálního designu – potřeby této skupiny trochu upozaďovány na úkor skupin jiných (jejichž potřeby jsou obvykle snadno řešitelné, řešení jsou viditelná a vděčná pro mediální propagaci), neměli bychom při stanovování priorit zapomínat, kvůli jakým uživatelům se přístupností primárně zabýváme. Mezi další skupiny uživatelů, pro které je přístupnost přínosná, můžeme zařadit třeba uživatele s dočasnými (zlomená ruka po úrazu) či situačními (práce v příliš hlučném prostředí) handicapy, seniory, cizince atp.

Co mi to přinese?

V první řadě spokojené uživatele – čtenáře. A o ty by nám mělo jít především. Přístupný web knihovny či vámi publikované dokumenty se jim budou dobře používat, budou pro ně čitelné pozvánky, které dáváte na sociální sítě atp. Což vám může – mimo jiné – snížit třeba počet dotazů, které vám budou čtenáři posílat (protože informace si budou moci přečíst na přístupném webu). Vaši pracovníci se tak budou moci věnovat jiným činnostem. Knihovně jako takové pak může přístupnost přinést pozitivní vnímání vaší značky – což také není na škodu.

Jak mám při zpřístupňování postupovat?

Na tuto otázku neexistuje jednoznačná a jednoduchá odpověď a hodně záleží na tom, co a v jakém rozsahu budete chtít zpřístupňovat. Pokud si nejste jisti, jak na tom momentálně s přístupností jste, čím by bylo vhodné začít atp., najměte si konzultanta na přístupnost, který vám udělá vstupní analýzu, pomůže stanovit priority, zohlednit použitá technologická řešení, vaše možnosti, potřeby uživatelů, doporučí vhodná řešení či dodavatele atp. Služby odborného konzultanta sice nějakou korunu stojí, ale na základě svých zkušeností si troufnu tvrdit, že investovaných pár tisíc do konzultací se vám může několikanásobně vrátit tím, že jeho rady vám mohou ušetřit desetitisíce i statisíce korun na investicích, které byste třeba v dobré víře udělali (například nákup speciálního software či hardware), ale přístupnosti vaší knihovny by nijak nepomohly.

Kolik to bude stát?

Částka, kterou budete muset na zpřístupnění vynaložit, se bude lišit podle toho, do čeho a v jakém rozsahu se stran zpřístupňování pustíte, co zvládnete svépomocí, na co si naopak budete muset někoho najmout a podobně. Současně ale platí, že není nutné řešit vše najednou. Pokud se právě chystáte na redesign webu, je určitě vhodné při té příležitosti řešit i jeho přístupnost. Pokud pořádáte v knihovně hodně akcí, jejich přístupnost je pro vás prioritní, protože se jich často účastní čtenáři z primární cílové skupiny, soustřeďte se na ně. Udělejte si plán, kdy a čemu se budete stran přístupnosti věnovat, a toho se držte (případně jej revidujte, pokud by se situace z nějakého důvodu změnila).

Může mi s přístupností někdo pomoci?

Ano. V roce 2019 (kdy vešel v účinnost zákon o přístupnosti) se objevila celá řada subjektů, která začala služby v oblasti přístupnosti nabízet – často ale bohužel bez dostatečných zkušeností a odbornosti. Při výběru partnera pro přístupnost proto doporučuji být velmi obezřetný – zdravotní postižení, členství v profesní organizaci ani počet akademických titulů ještě nemusí být záruka odbornosti. Konkrétní tipy a rady, jak si ideálního konzultanta vybrat, najdete v článku Jak dobře vybrat konzultanta na přístupnost a inkluzivní design.

Dá se přístupnost vyřešit na klíč?

Nedá. Pro zajištění přístupnosti je potřebná součinnost minimálně mezi pracovníky knihovny, kteří mají na starost obsahovou stránku webu, publikují dokumenty, dávají příspěvky na sociální sítě atd., a dodavatelem prostředí (web, aplikace), ve kterém jsou informace publikovány. Aby věci dobře fungovaly, je potřeba mít jak přístupné prostředí, tak i vlastní obsah. Spojkou mezi oběma stranami a jakýmsi „stavebním dozorem” prováděných prací opět může být konzultant přístupnosti.

Několik slov závěrem

Článek si nekladl za cíl vás detailně seznámit s tematikou digitální přístupnosti v kontextu knihoven, ale ukázat cestu, jak s přístupností začít a vyvarovat se slepých uliček. A nezapomeňte: „Na to, že bude vaše knihovna bez bariér, si nikdy nikdo stěžovat nebude.”