Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Duha ISSN 0862-1985 (Print)
Duha ISSN 1804-4255 (Online)
Podpořil
Autor:
Rubrika:
Číslo časopisu:
Vydáno:
2023-11-10 (All day)
Autoři citace:
MIKEŠ, Vladimír
Doby, kdy se chodilo do knihovny jen se čtenářským průkazem, jsou nenávratně pryč. Knihovna stále více plní také funkci komunitního prostoru, v němž se konají kulturní akce, které s knihami souvisejí jen vzdáleně nebo vůbec. Ani takové využití knihoven už není žádnou novinkou. Postupně se ale stávají knihovny, resp. jejich pracovníci a pracovnice přímo hybateli komunitního, nebo chcete-li, sousedského života. Pojďme si ukázat několik konkrétních příkladů, jak to v knihovnách žije, když si lidé zvyknou do nich chodit za kulturou a na kus řeči se sousedy.
Obývák vesnice – úspěch, který motivuje
Středočeské Statenice jsou příměstskou obcí, která se v posledních letech rychle rozrůstá. Chybělo tu místo, kde by se mohli místní potkávat. Obecní knihovna J. M. Hovorky fungovala tradičním způsobem. Před několika lety převzala vedení knihovny grafička Zuzana Brychtová Horecká společně s kamarádkou Barborou Černohorskou a postupně z tradiční obecní knihovny vytvořily knihovnu komunitní, obývák pro celou vesnici. Jednou z prvních akcí, kterou tu uspořádaly za pomoci další kamarádky Pavlíny, byla benefiční aukce knih. Ta tvořila součást projektu „Obývák vesnice“, na který získaly grant z Nadace Via. Nyní chodí lidé do knihovny nejen pro knihy, ale také se potkat, podívat se na film, zahrát si deskovku nebo společně tvořit, inspirovat se či inspirovat ostatní, besedovat, cvičit, hrát na piano, nebo se prostě jen uvelebit v křesle a číst si. V roce 2021 během starostování paní Apoleny Novotné se pro všechny tyto a další komunitní aktivity vylepšily podmínky přestěhováním knihovny do nově rekonstruovaného tzv. „domečku“ vedle obecního úřadu a také rozšířením otevírací doby. Knihovnice se staly zaměstnankyněmi obecního úřadu. Domeček, projektovaný ateliérem Majo architekti, se vyznačuje atraktivním interiérem a nepřehlédnutelným oplocením. Byl dokonce nominovaný na Grand Prix architektů v kategorii Rekonstrukce.
Statenická knihovna obdržela cenu Ministerstva kultury Knihovna roku 2021. Ocenění se uděluje k ohodnocení dlouhodobých zásluh o rozvoj knihovnictví v obcích a mimořádného přínosu k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb. V kategorii "základní knihovna" obdržela Obecní knihovna ve Statenicích hlavní cenu za zásadní ovlivnění kulturního, společenského, ale i politického dění v obci a za přispění k znovuobnovení společné činnosti venkovské komunity. A jak vnímá knihovnu grafička Zuzana Brychtová Horecká? „Radost nám dělá i zpětná vazba od okolí. Když děláte grafiku, tak to není takové, ocenění v nějaké formě třeba přijde, ale není tak okamžité a bezprostřední jako tady v knihovně, kde nám lidé říkají, že i díky nám to ve Statenicích začalo konečně žít,“ řekla před časem v rozhovoru pro Nadaci Via. Ocenění tedy přicházejí jak zvenčí, tak přímo ze Statenic.
Než se podíváme na další příklad, pojďme si shrnout, jak vlastně funguje komunitní knihovna. Podporuje dobré soužití lidí v místě, rozvíjí vztahy mezi lidmi i organizacemi, systematicky oslovuje celou místní komunitu, své služby rozvíjí tak, aby mohla pružně reagovat na potřeby všech skupin lidí v místě. Svými aktivitami podporuje propojování veřejného a soukromého sektoru, rozvoj partnerství mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, neziskovými organizacemi, podnikateli, občany.
Knihovna Gelasta Vodňanského má nový atraktivní dvorek, který láká místní k návštěvě
Lidé, kteří navštěvovali vodňanskou městskou knihovnu, dlouho nevěděli, že se tu nalézá i útulný dvorek. Až v roce 2020 došlo ke zpřístupnění dosud uzavřeného prostoru pro veřejnost. Dvorek od té doby přilákal v teplejších měsících mnoho návštěvníků nejrůznějších akcí, včetně třeba Pecha Kucha night, na kterou přišlo 120 místních lidí. Prostor dvorku měl příjemnou starosvětskou atmosféru. Pokud měl ale svému účelu sloužit dobře, bylo potřeba jej rekonstruovat. To si uvědomila Kateřina Nováková (Mašlová), krátce poté, co nastoupila na pozici ředitelky knihovny. Společně s novými kolegyněmi i příznivci knihovny požádala o grant v Nadaci Via na přeměnu dvorku se zapojením místních obyvatel.
První plánovací setkání s veřejností se odehrálo v září 2021 za přítomnosti více jak třiceti lidí z řad veřejnosti, zástupců vodňanských spolků, institucí a samotného města. Výstupem z tohoto setkání byla celá řada podnětných návrhů a přání, které přítomný architekt získal pro odborné zapracování. Architekt byl dokonce součástí týmu a přestože působí v Praze, má silný vztah k rodným Vodňanům. Architektonická studie, která byla veřejnosti představena v listopadu 2021, se setkala s pozitivním ohlasem. V lednu 2022 proběhlo další setkání s veřejností, kde byla představena finální podoba dvorku.
Během jara 2022 proběhly postupně 3 brigády. V dubnu se třeba za účasti patnácti dobrovolníků během dvou hodin podařilo odstranit střechu, zbourat kolny a odvézt materiál k dalšímu využití pro Městské hospodářství Vodňany. Hospodářské stavení se bouralo v červenci 2022 za účasti téměř třiceti lidí. Za den brigádníci sundali krov, materiál z obvodových zdí a sutin ručně odvezli do přistavěného kontejneru. Na bourání se podíleli čtenáři knihovny, rodinní příslušníci knihovníků, ale také představitelé města a účastníci programů knihovny. Pomáhaly i děti. Brigádnickou práci zakončilo společné posezení u ohně s občerstvením. „Největší dojetí jsem zažila v momentě, kdy jsem viděla na dvorku dvacet lidí, co ve svém volném čase nadšeně bourají starý dvorek, aby na místě byl dvorek nový,“ říká ředitelka Knihovny Gelasta Vodňanského Kateřina Nováková.
Svépomocí postavili vodňanští také dřevěné pódium, které je pojízdné a plní díky tomu také funkci terasy s pískovištěm. Osadili také mnoho keřů, trvalek i bylinek. Celkově se místním podařilo prostor zvětšit a přizpůsobit konání různorodých akcí. Slavnostního otevření dvorku, které proběhlo v pátek 23. června, se zúčastnilo přes 50 lidí.
„Díky projektu se podařilo změnit pohled na vnímání participace, tedy zapojování veřejnosti do rozhodování ve městě. Ta ve Vodňanech probíhala již před více než deseti lety, ale nesetkala se s pochopením a od té doby nic dalšího participativního neproběhlo,“ říká Kateřina Nováková. Oživení dvorku se dočkalo pozitivního přijetí. Nejen od lidí, kteří se aktivně podíleli na projektu, ale i od veřejnosti, která sleduje projekt přes sociální sítě a novinové články zpovzdálí. Knihovna přinesla ve městě nový a pozitivní pohled na možnosti a efektivitu zapojování lidí. Dvorek sice slouží svému účelu, ale jeho přeměna zdaleka není hotová. Architekt totiž navrhl ještě další etapy úprav. Návštěvníci Knihovny Gelasta Vodňanského se mají na co těšit.
Z Ukrajiny mezi nás. Do pomoci se začleňováním příchozích se zapojují i knihovny
Důležitá role knihoven se projevila už na počátku konfliktu na Ukrajině. Vznikla odborná sdílená platforma materiálů pro děti (ukrajina.knihovny.cz). Knihovny spolupracují s městy, neziskovými organizacemi i dobrovolníky. V Městské knihovně v Praze třeba průběžně probíhají např. jazykové kurzy, adaptační skupiny a různé volnočasové aktivity. Knihovna nabízí fond v ukrajinštině, poskytuje prostory pro vlastní aktivity ukrajinských komunit a neziskových organizací, nabízí komentované prohlídky knihovny a informační materiály v ukrajinštině. Plánuje kurzy angličtiny pro děti, interkulturní setkávání a tvoření pro děti do 13 let, společné čtení a doprovodné výtvarné dílny a promítání (dvojjazyčně, pro české a ukrajinské děti), komentované procházky po Praze, PC kurzy. Pobočka knihovny na Opatově nabízí interkulturní klub, kde bude probíhat vánoční tvoření a hudební workshopy.
„Uvědomujeme si, jak náročná je situace jak pro nově příchozí z Ukrajiny, tak pro české instituce a organizace. Zároveň respektujeme, že míra ochoty se integrovat je různá, a jsme toho názoru, že všichni nově příchozí z Ukrajiny u nás mohou najít zajímavý program nebo jen klidné a bezpečné prostředí,“ říká Věra Chmelárová, koordinátorka komunitních aktivit v Městské knihovně v Praze.
Jak se komunitní aktivity financují?
V mnoha případech musí knihovny na komunitní aktivity hledat i jiné způsoby financování mimo své rozpočty. Jednou z cest může být grant od Nadace Via. „Naše nadace podporuje aktivní lidi, kteří pečují o své okolí a rozvíjí sousedské vztahy. Přirozeně se k nám tak dostávají i nápady knihoven, které chtějí posunout své aktivity, ale chybí jim finanční prostředky," říká Hana Morávková z Nadace Via. „Těší nás, že se knihovníci do podobných projektů vrhají a nechceme je zatěžovat zbytečným papírováním. Zájemci u nás vyplní pouze jednoduchý vstupní dotazník, ve kterém popíší svůj nápad, a na základě tohoto formuláře se jim ozve některý z kolegů. Společně proberou, jestli jejich nápad zapadá a kdy je vhodné poslat přihlášku." Všechny přihlášky pak projdou hodnocením u nezávislé komise, která vybere konkrétní projekty.
Za poslední léta prošly knihovny velkou proměnou. Vzhledem ke svému dosahu a možnému reálnému dopadu jejich aktivit v sobě skrývají velký potenciál. Je skvělé, že se jej naučily více využívat. A my jsme rádi, že v tom knihovnám můžeme pomoci.
O Nadaci Via
Už víc než 25 let podporuje Nadace Via aktivní lidi, kteří mění své okolí k lepšímu. Nadace Via poskytuje podporu také rozvoji filantropie a darování v Česku a provozuje online platformu Darujme.cz, která propojuje organizace a spolky s jejich dárci.
Fotografie:
Váha článku:
30