Knihovny Otokara Březiny a Josefa Floriana ve fondu Moravské zemské knihovny

Od lidmila

Vytvořeno 2023-11-21 16:13

Autor:

Soňa Šinclová

Lenka Pokorná Korytarová

Daniela Iwashita

Rubrika:

Z činnosti MZK

Číslo časopisu:

4/2023

Vydáno:

2023-11-10 (All day)

Autoři citace:

ŠINCLOVÁ, Soňa; POKORNÁ KORYTAROVÁ, Lenka

Moravská zemská knihovna má ve svém fondu více než 4 miliony publikací. Vedle běžného fondu jej tvoří i fondy speciální, kterými jsou často tematicky významné knižní celky. Významné postavení mezi nimi zastávají osobní knihovny předních českých spisovatelů či jiných činitelů z oblasti knižní kultury. Z těchto celků můžeme vyzvednout osobní knihovny (či jejich části) Otokara Březiny (1868–1929), Josefa Floriana (1873–1941) a Jakuba Demla (1878–1961). Prvním dvěma z těchto fondů jsou v letošním roce věnovány dvě samostatné výstavy v Moravské zemské knihovně.

Knihovna Otokara Březiny

Knihovna Otokara Březiny se stala součástí fondu tehdejší Univerzitní knihovny, předchůdkyně Moravské zemské knihovny, po básníkově smrti v roce 1930, a to na základě Březinovy závěti. Sbírka byla po jeho smrti rozdělena na dvě části, přičemž druhá část byla uložena na reálném gymnáziu v Moravských Budějovicích a měla sloužit žákům i profesorům pro další vzdělávání. K znovuspojení knihovny došlo na počátku 70. let, kdy tehdejší ředitel Miloš Papírník zjistil, že druhá část knihovny je uložena ve skladu v Třebíči a nemá v dané době majitele. Od počátku 70. let jsou tedy obě části knihovny k dispozici čtenářům a badatelům v Brně.

Knihovna Otokara Březiny sestává z více než 3 000 titulů v téměř 4 500 svazků a byla v básníkově bytě původně uložena v 9 regálových skříních v chodbě a pracovně básníkova bytu. O budování své knihovny od 80. let 19. století se básník často zmiňoval ve své korespondenci s bývalými spolužáky a přáteli. Složení knihovny odpovídá postupně se proměňujícím básníkovým zájmům, v jejím fondu nalezneme knihy ve více než deseti cizích jazycích i v překladech do češtiny. Fond knihovny můžeme rozdělit do pěti celků. První skupinu tvoří původní česká beletrie, od níž nalezneme v knihovně přes 600 titulů. Několik set z nich je přitom opatřeno osobním věnováním básníkovi. Nejzajímavější dedikace přitom pocházejí především od jeho přátel Jakuba Demla a Josefa Floriana. Více než 1 000 tituly je zastoupena v knihovně krásná literatura zahraniční, v níž nejvíce titulů pochází z anglické, francouzské a německojazyčné literatury. Druhou pomyslnou polovinu fondu (téměř 1 800 titulů) tvoří v knihovně naučná literatura, v níž jsou zastoupeny knihy z oblasti dějin národních literatur, historie, filozofie, psychologie, nejrůznějších přírodních věd či mystiky a ezoteriky. Podobné tematické zastoupení nalezneme i v případě periodik, jichž nalezneme v knihovně více než 100 titulů. Zastoupeny jsou přitom různě: od několika dílčích čísel až po celé kompletní ročníky. Poslední skupinu knih představují ve sbírce bibliofilie, tedy krásné knihy, které byly v českých zemích vydávány od poloviny 90. let 19. století. Velká část těchto knih pochází z Knihovny Moderní revue, je spojena s vydavatelskou činností Josefa Floriana či Josefa Portmana, případně se jedná o nová vydání Březinových vlastních sbírek, které ilustracemi vyzdobili přední čeští výtvarní umělci, jako byli František Bílek, Jan Konůpek či František Kobliha.

Těmto tematickým celkům odpovídá i výstava Knihovna Otokara Březiny (20. 10. – 22. 12. 2023), která se probíhá v Galerii Moravské zemské knihovny.

Josef Florian ve fondu Moravské zemské knihovny

V roce 2023 si připomínáme 150. výročí narození významného staroříšského vydavatele a překladatele katolické literatury Josefa Floriana (1873–1941), s jehož jménem jsou neodmyslitelně spjaté mimořádně graficky zpracované tisky (například z edičních řad Studium nebo Dobré dílo), jež jsou dodnes obdivované a vyhledávané bibliofily, odborníky a zájemci o katolickou literaturu. V letech 2002 a 2003 se část Florianovy výjimečné a původně rozsáhlé knihovny stala součástí fondu MZK. Cílem výstavy je představit obsah zakoupené knihovny a poukázat na jedinečný vztah Josefa Floriana ke knihám a na nenahraditelnou roli knih v lidském životě. Pro Floriana byly knihy zdrojem vědomostí a knihovna tou skutečnou univerzitou. Tuto myšlenku po celý život vštěpoval svým potomkům, spolupracovníkům i častým návštěvníkům jeho domu a knihovny ve Staré Říši.

Zakoupené knihy byly v Moravské zemské knihovně uloženy pod nově zřízenou sbírku označenou Florianova knihovna (lokace FLO), do níž se z běžného fondu přiřadily spisy vydané ve Staré Říši. V současné době obsahuje tato sbírka přes 700 knihovních jednotek, přičemž z osobní Florianovy knihovny pochází 417 knih v 540 svazcích. Pro torzo staroříšské knihovny se taktéž používá označení francouzská knihovna Josefa Floriana, poněvadž mezi tituly z 85 % převažuje francouzsky psaná literatura vydaná v 19. a v první polovině 20. století. Knihy lze rozdělit do několika tematických oblastí: francouzská beletrie, lingvistické, filozofické, vlastivědné, historické, kunsthistorické a teologické spisy. Nejrozsáhlejší, nejucelenější a tím nejhodnotnější část knihovny Josefa Floriana, která se dostala do fondu Moravské zemské knihovny, je spjatá s francouzským katolickým spisovatelem Léonem Bloyem, jehož dílo přivedlo Floriana na cestu překladatele a vydavatele. Patří mezi ně Bloyovy literární spisy, přičemž jedenáct z nich obsahuje autorovy osobité francouzsko-latinské dedikace adresované Florianovi, a doprovodné literárněhistorické a biografické studie a edice korespondence.

Do doprovodného katalogu dále odbornými texty přispěli francouzský bohemista Xavier Galmiche, literární historička z brněnské filozofické fakulty Jitka Bednářová a církevní historik Petr Husák.

Knihovna Otokara Březiny

Autor výstavy: Soňa Šinclová
Grafický design: Denisa Kubíčková Strmisková, Karol Lament
Termín konání: 20. října až 22. prosince 2023
Umístění: Galerie Moravské zemské knihovny

Josef Florian ve fondu Moravské zemské knihovny

Autor výstavy: Lenka Pokorná Korytarová
Grafický design: Anna Jílková
Termín konání: 20. října až 22. prosince 2023
Umístění: Foyer ve 3. patře Moravské zemské knihovny

Trojjediná knihovna

Na úvod k výstavám Moravské zemské knihovny v Brně Knihovna Otokara Březiny a Josef Florian ve fondu Moravské zemské knihovny (vernisáž 23. října 2023).

Do Moravské zemské knihovny v Brně chodím velmi ráda, zejména od doby před patnácti lety, kdy jsem se tu načas téměř zabydlela. Pro publikaci, která vznikla k dvoustému výročí této bibliotéky, jsem na popud tehdejšího pana ředitele Jaromíra Kubíčka a díky zprostředkování Petra Holmana připravovala článek o osobní knihovně Jakuba Demla. Tehdy jsem strávila dva intenzivní týdny ve zdejším depozitáři mezi regály s Demlovými knihami. Denně jsem jich prošla asi 150, takže na čtení mnoho času nezbývalo, ale umožnilo mi to získat první obraz o tom, jaký byl Jakub Deml čtenář a jak své knihy používal: v mnoha z nich zanechával písemné stopy, někde i kresbičky, s knihami vedl dialog nebo spor a některé jeho poznámky se podobají vzkazu budoucím čtenářům.

Řady jeho knih tehdy byly umístěny v těsném sousedství osobní knihovny Otokara Březiny a Josefa Floriana, z nichž čerpají obě výstavy. Tehdy jsem je okukovala, ale disciplinovaně do nich nenakukovala. Ovšem nakonec jsme se těmto knihovnám nemohly vyhnout, když jsme s editorkami Eliškou Müllerovou, Šárkou Kořínkovou a dalšími připravovaly k vydání korespondenci Jakuba Demla jak s Březinou, tak s Florianem. Nad dopisy a knihami, o nichž pisatelé hovoří, si uvědomíte, jak těsně tyto tři knihovny k sobě patří a jak se prostupují nebo doplňují. Přirozeně byly provázány vzájemnou výměnou a darováním autorských výtisků, ale především společnou četbou. Některé knihy nebo časopisy si dokonce členové této trojice objednávali společně (Deml například pořídil Otokaru Březinovi Jungmannův slovník). Putovaly mezi nimi svazky z díla svaté Hildegardy, svaté Terezie a další.

Všechny tři knihovny byly největším bohatstvím tří nemajetných či chudých lidí. Z dopisů se zdá, že Josef Florian svou knihovnu shromažďoval jako poklad. K tomu, aby některé knihy získal, někdy podnikal husarské kousky, o nichž by se daly napsat celé povídky nebo dobrodružný román.

Deml se v rukopisných vzpomínkách z roku 1951, vydaných až v roce 2015 pod titulem Sedm let jsem u vás sloužil, zmiňuje o jedné Florianově akviziční metodě, která zřejmě poznamenala dnešní složení jak jeho vlastní, tak Březinovy knihovny: „Když jsem si objednal nějakou knihu a pan Florian měl na ni zálusk, prostě ji nechal několik dní ležet na pultě a potom ji zase tak prostě zasunul mezi knihy své, měl pro tento akt zvláštní formuli: „Zařadili jsme ji.“ Co bylo takto zařazeno, bylo definitivně jeho. Byl to akt právní. […] Takto jsem pozbyl foliantový velký Du Cangeův Slovník středověké latiny a také část důležité korespondence – ale kdo miluje, slouží, a kdo slouží, nesmí počítat.“ A hned v následujícím odstavci Deml dodává: „Daroval jsem Otokaru Březinovi řecký originál všech spisů Dionysia Areopagity s latinským překladem, ale po čase mne pan Florian požádal, abych mu Opus vzal a půjčil jemu, což jsem také učinil […].“

Žádná z těch tří knihoven se sem nedostala snadno ani přímočaře – podstatná část Březinovy knihovny sem putovala vzhledem k básníkově poslední vůli přes Moravské Budějovice, ale pak i přes třebíčské muzeum; Demlovy knihy rovněž přes Třebíč a Florianovy s velkými ztrátami přes pražský antikvariát. Demlova i Březinova knihovna měly osud snad méně dramatický, ale i tak pohnutý a pestrý. Deml do knih nejen rád psal a dělal z nich osobní vzkazy, ale také knihy hojně půjčoval nebo daroval a na konci života mnohé vzácné svazky z existenčních důvodů svým věrným podporovatelům a čtenářům prodával.

Z Březinových dopisů zase vyčteme, jak rád se o knihy s nejbližšími dělil, velké knižní zásilky od něj putovaly zejména k Anně Pammrové. Té v březnu 1909 například napsal: „[…] čtu řeči Gotama Buddhy v úplném textu, Neumannův překlad, který jsem pro nás [tak to zdůraznil sám Březina] koupil a který Vám svým časem zašlu…“ Březina také vášnivě rád o své četbě hovořil v listech i při osobních setkáních. Pozdější osud Florianovy knihovny ukazuje křehkost podobných dlouho a bedlivě shromažďovaných hodnot. Ty mohou být jedním rozhodnutím několika jedinců v okamžiku ztraceny – ale také duchapřítomným jednáním jiných jednotlivců a institucí nesnadno a dlouho zachraňovány.

Dnes je v Moravské zemské knihovně kolem pěti set zachráněných Florianových knih, z původních snad pěti či více tisíc, Demlových zachovaných asi patnáct set a Březinových zhruba čtyři a půl tisíce svazků. Uvážíme-li Březinovu a Demlovu štědrost, poté několik desetiletí ideologického potlačování díla všech tří a trvalou sběratelskou a čtenářskou atraktivitu jejich osobních knih, pak se může jevit jako zázrak, že jich je dnes tolik na jednom místě a pod jednou střechou. Velmi tomu však napomohli konkrétní lidé, kteří se o zachování této živé hodnoty zasazovali. Je to i dobrý příklad dlouhodobé koncepční práce a kontinuity této knihovny. A také jakési tajemné přitažlivosti, uvážíme-li, že se v archivu Moravské zemské knihovny zjevily i Březinovy dopisy Demlovi, ač sem „systémově“ vůbec nepatří.

Pokud má paměť sahá, Moravská zemská knihovna zachází s těmito sbírkami v podobném duchu, v jakém s vlastními knihami zacházeli Jakub Deml a zejména Otokar Březina: ač je to poklad, instituce ho nezamyká na sedm západů před nebezpečnými čtenáři, nedělá z nich muzeální exponát. Knihy Březinovy, Demlovy a Florianovy zde lze prezenčně číst a čerpat z nich. To znamená, že dál žijí. Doufám, že dál žije a je čteno i oněch čtyři a půl tisíce nebo více Florianových knih, které jsou dnes pravděpodobně hlavně v soukromých sbírkách. Osud Březinovy knihovny, ale i mnoha Demlových písemností rozptýlených spolu s Florianovou knihovnou, které se pomaličku, ale přece vracejí do veřejných archivů, přitom dává naději, že za dalších dvacet nebo šedesát let sem doputují i další Florianovy knihy. A bude-li mezi nimi Du Cangeův Slovník středověké latiny nebo řecký originál všech spisů Dionysia Areopagity s latinským překladem, zde v Moravské zemské knihovně už víte, kam je zařadit.

Fotografie: