Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Duha ISSN 0862-1985 (Print)
Duha ISSN 1804-4255 (Online)
Podpořil
Anotace:
Atraktivní výsledky výzkumu Moravské zemské knihovny byly prezentovány na worshopu Mezinárodní kartografické asociace (ICA) pracovní skupiny pro digitální technologie v kartografickém dědictví.
Šestý ročník konference o digitálních přístupech ke kartografickému dědictví se uskutečnil ve dnech 7. a 8. dubna v Haagu, v prostorách Nizozemského národního archivu.
Prvních několik bloků přednášek se týkalo projektů usilujících o zpřístupnění existujících dat na webu a jejich případné obohacení.
Rafael Roset představil metodu automatické tvorby mapového indexu, kterou vyvinul Katalánský kartografický institut a úspěšně použil pro některé španělské mapové série. Během volných diskuzí v průběhu konference vyšlo najevo, že tato problematika je velice aktuální. Týká se i projektu TEMAP, jehož se MZK účastní.
Vasil Craciunescu promluvil o projektu eHarta, sdružení dobrovolníků, kteří se snaží digitalizovat a publikovat staré mapy Rumunska. Přitom používá i software, který bylvytvořen v MZK a poskutnut formou open-source (viz OpenLayers Zoomify demo).
Dále byly prezentovány dva webové nástroje pro obohacování online map. Prvním je anotační nástroj, vyvinutý pro projekt EuropeanaConnect, o kterém přednášel Reiner Simon. Tento nástroj bude velmi pravděpodobně upraven i pro účely anotace map s nástroji vytvořenými v MZK, protože s AIT ve Vídni spolupracujeme.
Druhým je Georeferencer, o jehož stavu podal zprávu za MZK Petr Přidal. Georeferencer umožňuje jednoduše georeferencovat online mapy prostým linkováním publikovaného obrazu. Výstupem je 3D vizualizace aktraktivní pro veřejnost, WMS použitelné v GIS nástrojích a analýza georeference programem MapAnalyst.
V následujícím příspěvku nás Astrig Hertog seznámila s pilotním programem využití Georeferenceru v Holandském národním archivu. Třináct dobrovolníků během několika týdnů zgeoreferencovalo přes 650 map. Toto téma, využití dobrovolníků pro práci, která by jinak pro instituce byla nedosažitelná, bylo jedním z hlavním bodů konference.
Podobný pilot proběhl nedávno i v Moravské zemské knihovně se skupinou studentů. Nyní se online nástroje vylepšují, aby brzy mohla do georeferencování map být zapojena i širší veřejnost a projekt se mohl rozběhnout naplno.
Petr Přidal se na pódium vrátil ještě jednou, když prezentoval MapRank Search (dostupný českým knihovnám na MapRankSearch.cz), prohledávání katalogu map s unikátním interaktivním uživatelským rozhraním, které usnadňuje nalezení požadovaných map.
Dimitris Gramennos vybočil z proudu softwarově zaměřených přednášek svým příspěvkem o využití rozšířené reality pro interaktivní prezentaci rozsáhlých informací v muzejních sbírkách.
První den byl zakončen blokem příspěvků od knihoven a archivů o jejich úsilí zpřístupnit své sbírky široké veřejnosti a problémech, které to přináší.
Druhého dne byl věnován digitalizaci map a využití digitálních technologií pro jejich analýzu a prezentaci.
Alžběta Brychtová představila několik metod vizualizace proměny městského prostředí v historii, ilustrovaných na případu Olomouce - kde výsledkem prací bude mimojiné i detailní 3D model města. Podobný jako je nyní k dispozici z projektu Brno 1645 nebo Langweilův model Prahy.