Z pomoci studentů architektury při návrzích rekonstrukcí obecních knihoven se stala tradice

Od lidmila

Vytvořeno 2024-03-04 11:53

Autor:

Jan Kratochvíl

Rubrika:

Veřejné knihovny

Číslo časopisu:

1/2024

Vydáno:

2024-03-11 (All day)

Autoři citace:

KRATOCHVÍL, Jan

Tvůrčí spolupráce Metodického centra pro výstavbu a rekonstrukci knihoven (MCVRK) a brněnské Fakulty architektury (FA VUT) pokračovala i v loňském roce. Problematika přestaveb knihoven na komunitní centra láká stále více studentů a aplikovaná metodika může být tím pádem souvisle propracována a přehodnocována. Díky vertikálnímu pojetí ateliéru se benjamínci učí od starších zkušenějších kolegů a přirozeně se tím zvětšuje a předává znalostní báze. Loni se projektům na rekonstrukci knihoven věnovalo 12 studentů a jejich péče se odrazila ve čtyřech vybraných knihovnách v jihomoravském kraji.

Letošní iniciační cvičení se ubíralo designérským směrem. Během zabývání se obecními knihovnami jsme nemohli nenarazit na fenomén knihobudek, které bývají často prodlouženou rukou knihovny do veřejného prostoru, ale mnohde vznikají živelně, bez oficiální podpory a s nevelkými uměleckými kvalitami. Na to jsme se rozhodli poukázat a studenti vytvořili opravdu široké portfolio knihobudek – od kniholaviček, přes ambiciózní budko-sochy až po celé knihovnické zastávky MHD. Na závěr letního semestru se chystáme jednu z knihobudek fyzicky zrealizovat v prostorách Fakulty architektury a věnovat ji akademické obci jako demonstrační nástroj sdílení.

Po knihobudkovém zažehnutí následovaly výjezdy do regionů, kde jsme kromě osobních konzultací zadání prováděli i analýzy jednotlivých knihoven. Letošní výběr zahrnoval knihovny v Lelekovicích, v Drnovicích u Vyškova, v Mokré-Horákově a pobočku Loucká městské knihovny ve Znojmě. Tříčlenné týmy studentů postupovaly jako profesionální architekti a simulovaly procesy obvyklé v architektonické praxi. Právě taková spolupráce s reálnými klienty na seriózních zakázkách je při výchově budoucích architektů zásadní. Studenti si vyzkoušeli práci v týmu, který bylo nutné stále koordinovat a práci průběžně kriticky hodnotit. Zadání byla velmi pestrá. Knihovny v Lelekovicích a ve Znojmě představovaly pro studenty výzvu v podobě maximálního využití minimálního prostoru, naopak prostory v Drnovicích a v Mokré kladly otázky na adekvátní využití rozlehlejších, náplní až městských, knihoven. Zásahy studentů se netýkaly pouze vhodnějšího uspořádání a vybavení knihoven, nýbrž i odvážných stavebních úprav. A tak se v projektech probourávalo, vestavovalo či od podlahy přestavovalo.

Znojemská pobočka Loucká se nachází v budově staré školy a je zalitá jižním sluncem. Okna s výhledem do zahrady a nadstandardní výška místností se stala pro studentky hlavním východiskem jejich návrhu. Teplé pastelové barvy, dřevěný nábytek a především lepší optické propojení otevřeného prostoru vytvořily v knihovně neuvěřitelně příjemnou pobytovou atmosféru. Dětský koutek umožňuje uspořádat jak čtení-besedu pro celou třídu školáků, tak individuální aktivity nejmenších návštěvníků knihovny. Dospělí se mohou scházet u kulatého stolu, a kdo potřebuje klid na práci-studium, najde ho v počítačovém koutku vedle regálů s odbornou literaturou. Paní knihovnice má od svého centrálního pultu o knihovně krásný přehled a nechybí ani malá kuchyňka pro občerstvení čtenářů.

Knihovna v Lelekovicích je prostorová Popelka, která by potřebovala tři i více oříšků. Zásadním prvkem návrhu na její rekonstrukci je prolomení stěny mezi odděleními pro dospělé, respektive pro dětské čtenáře. Knihovna se tak opticky zvětšila a současně vzniklo „sedací okno“, kde si mohou odpočinout děti nebo i jejich rodiče. Barevnost knihovny je navržena v souladu s nedalekými přírodními krásami Adamovské vrchoviny, tedy zelené, béžové a přírodního dřeva. Dětskému oddělení dominuje nábytkový strom, který slouží pro tvoření a vystavování výtvarných prací.

Přes cestu naproti obecního úřadu v Drnovicích stojí opuštěná fara, která by se mohla proměnit ve spolkový dům s knihovnou. Projekt studentů se tedy nezabýval rekonstrukcí stávající knihovny, nýbrž přestavbou prostor bývalé fary na novou prostornější knihovnu. Atmosféra původní fary volala po citlivosti vůči dochovaným prvkům a současně po nutnosti nového flexibilního uspořádání a použití praktického nábytku. Oddělení pro dospělé lze pohodlně přeměnit na tvůrčí dílničku, přednáškový sál nebo zasedací místnost pro zájmové kroužky.

Nová Knihovna v Mokré-Horákově byla otevřena teprve v roce 2006, přesto je na ní vidět, jak pokročily technologie a nároky na prostředí současných knihoven. Studenti se snažili vytvořit z knihovny obývací pokoj města, kde se budou cítit pohodlně všichni čtenáři. V nové knihovně jsou barevně vymezeny zóny pro dospělé, náctileté i nejmenší čtenáře. Bunkr pod vestavěným patrem láká děti ke schovce, dospělí zase ocení rozměrný stůl pro setkávání se a tvoření. Studenti využili v návrhu co nejvíce stávajícího nábytku a zamýšleli se i nad novým osvětlením v knihovně.

Projekty studentů obsahovaly kromě obvyklé výkresové dokumentace i fotografie a vizualizace ve stylu „před a po“. Každá z knihoven byla prezentovaná formou zmenšeného fyzického modelu včetně nábytku zhotoveného na 3D tiskárně. Novinkou bylo použití virtuální reality, které si mohli zájemci vyzkoušet na závěrečném předávání projektů, jež se uskutečnilo v knihovně FA VUT ve čtvrtek 1. února. Virtuálně si posedět v navržených knihovnách bylo pro všechny odvážné zúčastněné nezapomenutelným zážitkem.

Loňský ročník našeho projektu Knihovna pro 21. století se obzvláště vydařil a už teď se těšíme na jeho pokračování. Význam obecních knihoven pro společnost je nepopiratelný a čím kvalitnější bude jejich architektura, tím radostnější v nich bude být a žít. Ostatně zadání pro individuální studentské projekty loni znělo Třetí místa. Tedy místa, která přímo nevlastníme, ale kde se cítíme jako doma.