Kompendium knihovnictví 2 – pestrý svět knihovnické teorie a praxe

KATUŠČÁK, Dušan a FOBEROVÁ, Libuše, eds. Kompendium knihovnictví 2. První vydání. Ostrava: Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, 2023. 279 s. ISBN 978-80-7054-331-3 (brožovaná); ISBN 978-80-7054-332-0 (online PDF) Dostupné z WWW: https://katalog.svkos.cz/exlibris/aleph/a22_1/apache_media/4HY1M1YLSJYJYTB8TA4EKJRYMMPDFF.pdf

Když v roce 2022 vydala Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě Kompendium knihovnictví 1, avizovali její sestavovatelé záměr vydat její druhé pokračování, což se v roce 2023 také stalo. Z pohledu uživatelů, jimž jsou tyto publikace určeny, jde jistě o počin chvályhodný, neboť zde obsažené autorské studie mapují další odborné oblasti oboru knihovnictví a informační vědy, které také odpovídají tématům v akreditovaných předmětech ve studijním programu Knihovnictví a informační studia. Publikace vycházejí ve spolupráci Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě a Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF Slezské univerzity v Opavě. V plánu je třetí díl. Odborné knihovnické literatury je všeobecně nedostatek, to je hlavní důvod, proč knihovna vydává kompendium knihovnictví na pokračování. Přispívá tak k celoživotnímu vzdělávání knihovníků a studentů knihovnictví nejen v našem regionu, ale i v celé České republice. Kompendium knihovnictví 2 obsahuje 7 studií, které vhodně doplňují teoretické poznatky těmi praktickými, a to napříč všemi příspěvky.

Profesor Grzegorz Nieć (Uniwersytet Komisji Edikacji Narodowej v Krakowie) ve své studii Knižní kultura – koncept a jeho zavádění poskytuje možnost srovnání vývoje polské a české knižní kultury. Knižní kultura zahrnuje všechny hmotné i nehmotné aspekty související s knihou i procesy, které v této souvislosti probíhají. První kapitola studie popisuje obsah knižní kultury z etymologického a historického hlediska, popisuje vývoj formování knižní kultury i počátky knižního bádání. Dvě následující kapitoly ukazují důležitost klášterů pro rozvoj knižní kultury, ale také přínos světského prostředí, kam se knižní kultura rozšířila s rozvojem institucí státu a ekonomiky. Za středobod knižní kultury označuje Nieć autora a jeho dílo a těmto kategoriím a jejich propojení věnuje jednu z podkapitol. Nezapomíná také na fenomén bibliofilie, aktivity spolků a zpřístupnění veřejných sbírek. Svoji studii zakončuje krátkou kapitolou věnovanou průnikům knižní a mediální kultury.

Docent Pavol Rankov (Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě) ve své studii Vědecká informace a vědecká komunikace věnuje pozornost významu komunikování vědeckých poznatků.  Historickému exkurzu do počátků vědecké komunikace předchází kapitoly popisující základní pojmy – vědecká komunikace, vědecká informace, model vědecké komunikace, prvky vědecké komunikace. Po tomto terminologickém vyjasnění následuje část věnovaná možnostem vědecké komunikace prostřednictvím nových médií a reflektuje důležitou roli absolventů oboru informační studia ve vědecké komunikaci.

Profesor Dušan Katuščák (Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, ÚBK, oddělení knihovnictví, Štátna vedecká knižnica v Banskej Bystrici) věnuje ve své studii Metadáta pozornost poměrně širokému spektru informací, které se týkají metadat. Vysvětluje pojem samotný a navazuje popisem formátu MARC21 jako standardu metadat v bibliografii a knihovnictví, metadatům v digitálním světě, formátu Dublin Core jako standardu pro digitální knihovny a repozitáře, včetně popisu entit a atributů. Celý text doplňuje řadou názorných ilustrací a tabulek. Tato studie je zveřejněna ve slovenštině.

Mgr. Lenka Dostálová (Moravská zemská knihovna v Brně) a PhDr. Libuše Foberová, PhD., (Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě) se ve své společné studii Architektura knihoven v praxi věnují problematice architektury knihoven. Kromě vhledu do problematiky architektury knihoven přináší informace k jedinečnému pracovišti na poli veřejného knihovnictví – Metodickému centru pro výstavbu a rekonstrukci knihoven při Moravské zemské knihovně v Brně, jehož aktivity mají celostátní přesah. Praktickým příkladem cesty za architektonicky zajímavou knihovnou je případová studie projektu Černá kostka – Centrum digitalizace, vědy a inovací. Transformací Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě do podoby Černé kostky, včetně popisu procesu přípravy dokumentace pro provádění stavby, přibližují, jak pracné je dosáhnout realizace tak obsahem ambiciózního a architektonicky unikátního projektu.

Ing. Petra Vávrová (Národní knihovna ČR, Odbor ochrany knihovních fondů) přispěla do kompendia studií Preventivní péče o knihovní fondy. Tato velmi důležitá problematika je při odborném studiu všech stupňů spíše problematikou okrajovou a také v běžné praxi jí není věnována přílišná pozornost.  Studie se věnuje všem aspektům ochrany knihovních fondů včetně legislativní úpravy této problematiky a umožňuje tak paměťovým institucím s fyzickými knihovními fondy škodám efektivně předcházet. Ve studii zmiňované postupy a technologie nejsou finančně a organizačně nenáročné a lze je tak používat v každodenní praxi.

PhDr. Bc. Zuzana Šidlichovská, PhD., (Vysoká škola polytechnická Jihlava) přináší do kompendia problematiku z oblasti knihovnické legislativy, a to oblast ochrany osobních údajů v knihovnách. Cílem studie GDPR v knihovnách je poskytnout základní strukturovaný přehled klíčových bodů agendy GDPR, přinést informaci, jak postupovat při nastavování procesů, popsat postupy při tvorbě potřebné dokumentace. Nedílnou součástí textu je soupis informačních zdrojů, které umožní odpovědným pracovníkům seznámit se s touto důležitou problematikou do větší hloubky.

Mgr. Pavlína Lišovská (Knihovna Jiřího Mahena v Brně) svojí studií Učící knihovník v knihovně pro děti a mládež přispívá k pochopení dynamiky vývoje a rozvoje čtenářských kompetencí a strategií dětí a mládeže. Pochopení těchto základních principů umožní odborníkům z řad knihovníků či učitelů připravovat cílené aktivity pro tuto různorodou čtenářskou entitu. Další podkapitoly se věnují roli učícího knihovníka, nárokům na jeho dovednosti, kompetence a možnosti komunikace s dětskými a dospívajícími čtenáři a jejich zákonnými zástupci. Jedna z podkapitol se věnuje přehledu stěžejních celostátních aktivit knihoven směrem k dětským čtenářům. Autorka neopomíjí důležitou problematiku dobré spolupráce knihoven a škol. V neposlední řadě uvádí základní principy budování knihovního fondu pro děti a mládež a práci s dětským čtenářem v průběhu doporučování literatury.

Publikace je tematicky pestrá, obsahuje jak části teoretické, tak přináší praktické rady či popisuje skutečnosti, které mohou sloužit jako příklady pro praxi. Dokument je primárně určen k doplnění studijních materiálů studentů oborových VŠ, ale rovněž jej mohou využít další zájemci z řad odborné veřejnosti. Díky širšímu spektru obsahu studií lze předpokládat, že pro mnoho knihovníků z praxe bude zdrojem rozšiřujících informací v oblastech, kterým se veřejné knihovny věnují (práce s dětmi a mládeži, GDPR, architektura knihoven), ale přináší také témata, kterým se veřejné knihovny věnují okrajově a studie tak mohou posloužit jako zdroj informací základních (metadata, preventivní péče o knihovní fondy). Publikace je přehledně graficky i obsahově strukturována, studie jsou vždy uvedeny abstraktem pro rychlou orientaci v tématu a v závěru doplněny dostačujícím seznamem bibliografických odkazů.

Knihovnictví je obor tematicky velmi bohatý, s mnoha přesahy do dalších oborů. Forma kompendií dává autorům a sestavovatelům možnost namíchat pestrou směs témat, která mohou zaujmout odbornou i laickou veřejnost, a především studentům přináší rychlý zdroj relevantních informací, které využijí jak k doplnění studijních materiálů, tak posléze v praxi, do které nastoupí.