Rozhovor s Václavem Sigursonem Kostohryzem

Na podzim 2023 se stal Václav Sigurson Kostohryz patronem projektu Jižní Morava čte, který podporuje dětské čtenářství. S projektem je ale svázaný již od počátku – tedy celých 8 let. Je autorem loga projektu – letícího Antoníčka, který nese na zádech knížku. Civilním povoláním je zubní technik, avšak ve svém volném čase se věnuje sochařské tvorbě.

Zajímalo by mne, jak vznikla postavička Antoníčka?

Když začínal projekt Jižní Morava čte, požádal mě pan ředitel Moravské zemské knihovny, prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D., o návrh loga. Můj nápad kluka s křídly v podobě knihy zaujal komisi. Křídla na zádech kluka symbolizují nekonečnou fantazii, kterou nám dává čtení. Příběhy, do kterých nás četba zavádí, jsou jako cesta do nedosažitelných míst.

Hledal jste inspiraci v nějakém příběhu?

Ne, nevyhledával jsem inspiraci v konkrétním příběhu. Pro mě je umělecká tvorba ztělesněním svobody. Nakreslil jsem několik desítek kreseb a postupně jsem se dostal k finálnímu výtvoru.

Slyšela jsem, že Antoníčkovi říkáte Letič? 

Ano, Letič je pracovní název spojený s mou sochařskou tvorbou. Měl jsem radost z toho, jak děti vybíraly jméno, a jméno Antoníček s odkazem na Antonie de Saint-Exupéry se jim podařilo.

Antoníček přináší do knihoven dobré čtení. Líbí se Vám jeho poslání?

Ano, líbí se mi jeho poslání. Byl jsem příjemně překvapen, když z mé kresby vznikla plyšová postavička Antoníčka. Je velmi pěkně zpracovaná. Myslím si, že plyšový 3D model je skvělým způsobem, jak zaujmout děti a umožnit jim poslouchat příběhy „s někým".

Jste patronem projektu Jižní Morava čte, co to pro Vás znamená?

Vážím si toho. Byl jsem také součástí komise, která vybírala výtvarná díla. Dětská fantazie je nádherně bezstarostná a neomezená. Sám jsem se jako dítě účastnil různých výtvarných soutěží, i když nevědomky. Moje výtvarné práce zasílali učitelé do soutěží a já pak, ke svému překvapení, chodil pro ceny v podobě knih.

Co byste popřál projektu do budoucna?

Přeji projektu, aby se jeho myšlenka dostala k co nejvíce dětem a předala jim radost z čtení krásných knih a prožívání dobrodružství s hrdiny příběhů.

Můžete mi prozradit více o Vaší sochařské tvorbě? Znám Adama Čekače z České, sedícího na hodinách.

Adam Čekač patří do série Sigursonů, které tvořím přibližně 25 let. Název jsem odvodil od hudební skupiny Sigur Rós, kterou jsem v té době poslouchal. Atmosféra jejich melancholických skladeb se sklonem k smutku, korespondovala s „duší" mých Sigursonů. Slovo Sigurson v islandštině neexistuje, je to můj novotvar, který ale zná už i vyhledávač Google.

Adam Čekač. Je na místě, které je Brňanům známé jako „pod hodinami" na České. Místo pro Adama Čekače jsem vybíral dlouho. Chtěl jsem prostor, kde se lidé setkávají, kde čekají. Adam znázorňuje chlapíka – muže, který čeká na svou přítelkyni. Adam je zamilovaný a ví, co chce. Chce svou Evu. Jenže Eva stále nejde. Možná jí ujela tramvaj, možná... a tak Adam čeká, ale nepřestává věřit. Plastika je vysoká 20 cm a je umístěna u brněnské diecéze Církve československé husitské. Socha je drobná záměrně, aby si ji lidé všimli až tehdy, když budou pod hodinami čekat dostatečně dlouho, nebo když budou vnímavými pozorovateli.

Máte rozpracované další modely/plastiky Sigursonů?

Ano, stále na nich pracuji. Sigursoni jsou mé alter ego. Nedávno jsem dokončil trojici věnovanou Filipu Topolovi a jeho skupině Psí vojáci, nazvanou Sigurson F.T. Mám ve vosku vymodelované Sigursony, ke kterým mě inspirovala tvorba Banksyho.

Od letošního roku máme před Hvězdárnou a planetáriem Brno Fegurdy. Jak se tam dostali a co jsou zač?

Fegurd přeloženo z islandštiny krása. Tyto sochy vznikaly v průběhu roku 2023 a představují protipól k melancholickým Sigursonům. Jsou hladké, tiché a vyrovnané. Oslovil jsem pana ředitele Mgr. Jiřího Duška, Ph.D., s návrhem umístit tyto dvě postavičky před vchod hvězdárny. K mé velké radosti se nápad zalíbil všem a Fegurdi se stali součástí a nyní i majetkem Hvězdárny a planetária Brno a také se těší oblibě mezi návštěvníky.

Jaký je příběh Fegurdů? A jak dlouho vznikali?

Je o dvou ztroskotaných mimozemšťanech, kteří hledají cestu domů. Nesměle přešlapují a hledají v sobě odvahu se zeptat. Tento motiv nám může být povědomý, protože i my po různých nehodách nebo životních haváriích hledáme správnou cestu „zpět". Doufejme, že Fegurdové najdou odpověď a vyjdou správným směrem. Fegurdové vznikali přibližně rok. Nejprve jsem je modeloval z hlíny, poté se vytvořila lukoprenová forma a nakonec jsem je odléval z vosku. Tento postup umožnil vytvoření dutého modelu o přibližné síle 2 cm. Odlití do bronzu metodou ztraceného vosku proběhlo na VUT v Brně pod vedením slévače Ondry Štočka, se kterým spolupracuji několik let. Finální úpravy a patinování byly provedeny na stejném místě.

Co je to metoda ztraceného vosku?

Metoda ztraceného vosku je proces odlití voskového modelu 1:1 do kovu. Voskový model se vytváří do sádrové formy, ze které je vosk následně vyplaven. Všechny mé voskové modely jsou originály, avšak někdy se odlitek nepodaří a je nutné začít znovu. Po odlití modelu se sádrová forma odstraní a výsledkem je matný kovový objekt. Následně se odříznou vtokové kanály a začne se cizelovat, přičemž se odstraní veškeré nálitky. Detaily z voskového modelu se opět objeví. Na konci je socha „zlatá", přičemž patinováním se zvýrazní všechny detaily. Je úžasné sledovat, jak se bronz mění podle mé představy. Celý tento pracovní proces trvá přibližně půl roku.

A na závěr našeho rozhovoru ještě pár čtenářských otázek. Co čtete?

Dave Grohl kniha Vypravěč.

Která kniha Vás ovlivnila?

Je jich mnoho, každá mi něco dala. Čtení je součástí mého života odjakživa a vybrat pouze jednu knihu, která mě ovlivnila, je těžké. Každá kniha přináší nové myšlenky, pocity a inspiraci.

Děkuji za rozhovor, pane Kostohryzi, ať se Vám daří!
Čtenáře Duhy zvu do Brna a vězte, že na České nebudete nikdy čekat sami.

Fotografie: 

Adam_Cekac_Brno_Ceska.JPG

Fegurdi_Hvezdarna_a_planetarium_Brno.JPG