Znakokniha a její potenciál pro uživatele a knihovny

Od lidmila

Vytvořeno 2024-05-14 15:20

Autor:

Radka Myslivcová

Rubrika:

Veřejné knihovny

Číslo časopisu:

2/2024

Vydáno:

2024-06-10 (All day)

Autoři citace:

MYSLIVCOVÁ, Radka

Unikátní projekt v českém knihovnickém prostředí – znakokniha, který si klade za cíl zpřístupnit českou literaturu pro čtenáře se specifickými potřebami, zejména pro neslyšící děti, jejich rodiče a zájemce o znakový jazyk. Projekt spatřil světlo světa v roce 2017 na půdě Krajské vědecké knihovny v Liberci a byl inspirován tzv. hybridní knihou, která pojímá publikace odborného charakteru. Hlavní myšlenkou znakoknihy byla snaha zpřístupnit českou literaturu okruhu čtenářů se specifickými potřebami, zejména tlumočený obsah knihy do českého znakového jazyka, který by byl prezentován online v digitální podobě.[1] Jednotlivé znakoknihy jsou nabízeny na stejnojmenné digitální platformě, kterou provozuje Krajská vědecká knihovna v Liberci. Tato esej nabízí novou perspektivu, jakým směrem by se mohl projekt potenciálně rozvíjet, včetně poukázání na nedostatky v aplikaci, které limitují plnohodnotný přístup k obsahu heterogenní skupině uživatelů. Dále dojde k připomenutí role knihovníka pro práci s vybranou cílovou skupinou.

Krajská vědecká knihovna v Liberci uvádí ve svém projektu, že znakoknihy jsou určeny „neslyšícím uživatelům a jejich rodinám, ale i všem zájemcům o český znakový jazyk.“[2] V tomto případě bych se nebránila použít slovní spojení „pro sluchově postižené“, což by zahrnovalo širší cílovou skupinu, tj. nedoslýchavé, uživatele kochleárního implantátu, popřípadě další skupinu uživatelů, kteří mohou být bilingválními uživateli českého znakového jazyka a českého jazyka – (kromě již zmíněných) i slyšící děti neslyšících rodičů (CODA). Cílem projektu je podpora čtenářské gramotnosti prostřednictvím českého znakového jazyka, samotná snaha o zapojení textu v gramatice českého jazyka není v tomto případě nežádoucí, ale naopak. Uživatel, například dítě, může tak simultánně sledovat jak tlumočníka, tak označený text odstavce, který je tlumočen. Nyní, když byli představeni potenciální uživatelé znakoknih, je třeba upozornit, že se jedná o heterogenní skupinu osob, jejichž potřeby a preferovaný způsob komunikace je vlivem různých faktorů (školní zázemí, rodina, prostředí aj.) odlišný. Proto nelze skupinu hodnotit jako homogenní, ale je potřeba nabídnout alternativní a adekvátní možnosti, z nichž si bude moci potenciální uživatel vybrat dle svých preferencí.

Jak již bylo zmíněno, znakokniha nabízí text z českého literárního díla a vizuální nahrávku tlumočeného textu tlumočníkem českého znakového jazyka, které je možné ovládat pomocí klasických přehrávacích nástrojů (stopnutí záznamu, přeskočení na další kapitolu a zpět aj.). Nemusela by ale zůstat jen u těchto základních přístupových prvků. Domnívám se, a již se stalo skutečností,[3] že by bylo vhodné přidat do znakoknih také zvukovou stopu (audio), která by předčítala text, což by „otevřelo brány“ i pro další přijímání informací pomocí sluchu. Je samozřejmé, že samotný proces vzniku znakoknihy je velmi časově, organizačně a finančně náročný.[4] Přesto si myslím, že by bylo i na dále přínosné v tomto počinu pokračovat a rozvíjet aplikaci do širších perspektiv (manipulace s textem, se stylem písma, titulky v audiovizuální nahrávce, manipulace s osnovou aj.) a dalšími podobnými vymoženostmi a nástroji, kterými jsou vybaveny některé hybridní knihy a které podporují přístupnost dokumentů jak sluchově, tak zrakově postiženým uživatelům.[5]

Ale i přes tyto drobné limity, jejichž odstranění by zvýšilo level zpřístupnění, je projekt znakokniha sice unikátní, ale ne jediným počinem na literárně-kulturní scéně. Vedle ní si lze všimnout například projektu na webovém portálu Weblíčko, který nabízí umělecké tlumočení pohádek, bajek a básniček do českého znakového jazyka nebo předčítání z knížky v dětském pořadu Dr. Žako vysílaném Českou televizí.[6] Takové počiny si zasluhují chválu. Děti, jejichž mateřským jazykem je znakový jazyk, tak mohou vnímat tlumočníka znakového jazyka nebo neslyšícího herce nikoli jako prostředníka, ale jako hlavního aktéra – vypravěče příběhu, tedy na stejné úrovni jako slyšící děti. Nové inspirace lze také nalézt u samotného uměleckého tlumočení, například u tzv. knižního představení, které provádí divadelní spolek OUKEJ.[7] Dalšímu uměleckému tlumočení a překladu z/do znakového jazyka se věnuje spolek KukátkOO, který rovněž spolupracoval na projektu znakokniha, kde zajistil samotný překlad a tlumočení textu.

Druhou částí je využití potenciálu knihoven a samotná role knihovníka v rámci znakoknihy. Velmi vítaným přínosem byla spolupráce knihovny se ZŠ a MŠ logopedickou v Liberci v posledních čtyřech letech, kdy se na doporučení pedagogů rozhodla tlumočit Staré pověsti české a moravské,[8] které jsou ve zmíněné škole využívány jako učební pomůcky.[9] Již námět samotné knihy Staré pověsti české a moravské je přínosnou edukační a kulturní hodnotou pro žáky základních škol. Mohou se tímto způsobem seznámit nejen s všeobecně známými pověstmi (národními, historickými), ale i s pověstmi z míst, odkud pocházejí. Tato forma se dá dobře spojit s návštěvou místní knihovny a příležitostně podpořit a rozvinout čtenářskou gramotnost u dětí, jejichž mateřským jazykem je český znakový jazyk. Samotná verze znakoknihy Staré pověsti české a moravské má ve školním učivu širší záběr, kromě samotné pomůcky v českém jazyce se dají jednotlivé kapitoly přidat i do předmětu dějepisu (např. O knížeti Václavovi) nebo literatury. Zajímavé materiály, jak pracovat s pověstmi v rámci dané specifické skupiny osob, nabízí různé učebnice, zde bych mohla zmínit projekt Čtení nás baví, který vznikl v rámci OPPA Brána k jazykům.[10]

Je také samozřejmostí, že knihovník coby lektor by měl před tvorbou samotné akce spolupracovat s pedagogem dané školy, neboť z pozice knihovníka neexistuje pro ně primární vzdělávání, které by z knihovníka udělalo „specifického pracovníka pro práci s osobami se specifickými potřebami“. V tomto směru pokulhává rovněž i samotná literatura, která by k tomuto vzdělání vedla české knihovníky. Samozřejmě zde je Standard Handicap Friendly, ale samotný dokument ke zhoštění důležité role knihovníka-mentora nestačí. Je známo, že knihovníci většinou postrádají vzdělání v této oblasti. Až 91 % knihoven (N= 449) uvedlo, že nemá vyškoleného knihovníka pro práci s osobami se specifickými potřebami a pouze 15 knihoven (N=449) jím disponuje![11] Je tedy důležité, aby knihovník věděl, s jakou skupinou bude pracovat a podle toho také zajistil podmínky pro spolupráci a dosáhl tak aktivního a pozitivního dopadu rozvoje čtenářství u dětí se sluchovým postižením. Proto je samotná spolupráce knihovny a školy nezbytná, čehož je Krajská vědecká knihovna v Liberci dobrým příkladem. Pedagogové speciálních škol tak mohou knihovníkům poskytnout (a případně odkázat na) různé materiály a spolupracovat na akcích pořádaných v knihovně.

Velkým bonusem se může zdát být knihovník, který má bohaté zkušenosti s prací se žáky se sluchovým postižením (např. bývalý asistent pedagoga nebo sám sluchově postižený), může být tak inspirací pro děti samotné.[12] Dále knihovník, kromě samotných základních pravidel komunikace s dětmi se sluchovým postižením, musí zajistit technickou stránku, např. vytvoření interaktivní podpory čtenářské gramotnosti. Více o těchto prvcích zpřístupnění lze nalézt na stránkách Národního pedagogického institutu České republiky[13] nebo v metodických doporučeních na webu Čtenářských klubů.[14]

Přístupnost a spolupráce se školami by měly být a jsou hlavními cíli knihoven.[15] Proto je nezbytné, aby k této úloze byli také nakloněni a připraveni knihovníci-lektoři. Krajská vědecká knihovna v Liberci je bezpochyby nejlepším příkladem pro ostatní české knihovny, a to nejen v oblasti zpřístupnění knihovnických služeb osobám se sluchovým postižením. Je jedinou a vůbec první knihovnou, která získala certifikát Handicap Friendly k osobám se sluchovým postižením v České republice.[16] Co se týče samotného projektu znakokniha, je třeba v ní neustrnout a nadále vylepšovat a aktualizovat nástroje v aplikaci, Její rozšíření dalším skupinám uživatelů se specifickými potřebami (např. zrakově postiženým, mentálně postiženým) by bylo jen dalším přínosem pro zkvalitnění služeb knihoven v oblasti přístupnosti.

Zdroje:

CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup – Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2014. s. 16. ISBN 978-80-7050-641-7. Dostupné online: https://ipk.nkp.cz/legislativa/normystandardy-doporuceni/rovny-pristup.-standard-handicap-friendly

Certifikované knihovny. In: SKIP – Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR [online]. 1. 11. 2021. © Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP), 2021 [cit. 2023-12-05]. Dostupné: https://www.skipcr.cz/odborneorgany/sekce/bezbarierove-knihovny/certifikat-handicap-friendly/krajska-vedeckaknihovna-v

Čtenářské kluby [online]. [cit. 2023-11-27.] Dostupné: https://new.ctenarskekluby.cz

Dr. Žako. iVysílání [online]. © Česká televize. [cit. 2023-11-26]. Dostupné: https://www.ceskatelevize.cz/porady/12157858167-dr-zako/

Funkce a technologie. Hybridní kniha [online]. © 2023 Hybridní kniha, MU, All rights reserved // designed by © ONDREJ HAUSER. [cit. 2023-11-23]. Dostupné: https://www2.teiresias.muni.cz/hybridbook/web/index.php?clanek_id=13

JEŽKOVÁ, Alena a FUČÍKOVÁ, Renáta (ilust.). Staré pověsti české a moravské. 2. vyd. V Praze: Albatros, 2010. ISBN 978-80-00-02699-2.

Komunikace a čtenářská gramotnost u dětí se sluchovým postižením. zapojmevsechny.cz [online]. © Národní pedagogický institut České republiky. 7. 3. 2023. [cit. 2023-11-27]. Dostupné: https://zapojmevsechny.cz/clanek/komunikace-a-ctenarska-gramotnost-u-deti-se-sluchovym-postizenim#z

Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021-2027 s výhledem do roku 2030. Informace pro knihovny [online]. Copyright © Národní knihovna ČR. [cit. 2023-12-05]. Dostupné: https://ipk.nkp.cz/legislativa/koncepce-strategie-deklarace

KONVALINKOVÁ, Blanka. Mgr. Blanka Konvalinková: Znakoknihy rozvíjíme ve spolupráci s neslyšícími. Bulletin SKIP [online]. 2022, roč. 31, č. 1 [cit. 2023-11-09]. ISSN 1213-5828. Dostupné z: https://bulletinskip.skipcr.cz/node/916

Kukatkoo.cz [online]. [cit. 2023-12-05]. Dostupné: http://kukatkoo.cz

PETRÁŇOVÁ, Romana et al. Čtení nás baví: úvod do literatury pro žáky ZŠ pro sluchově postižené. Praha: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola pro sluchově postižené, c2011. ISBN 978-80-87526-04-0.

PETRÝDESOVÁ, Dana a Táňa KUŽELKOVÁ. Vydávání znakoknih v liberecké knihovně. Čtenář. 75(9), 2023. 326−327. ISSN 0011-2321.

PILLEROVÁ, Vladana, CERNIŇÁKOVÁ, Eva. Průzkum dostupnosti služeb knihoven uživatelům se specifickými potřebami 2020. Zpráva z průzkumu. [online]. Národní knihovna ČR, 2020, s. 29 [cit.2023-12-05]. Dostupné: https://ipk.nkp.cz/docs/zprva_handicap_2020.pdf

Weblíčko [online]. © Weblíčko. [cit.2023-11-23]. Dostupné: https://www.weblicko.cz

ŽÁČEK, Jiří. Jiří Žáček dětem [znakokniha]. Liberec: Krajská vědecká knihovna v Liberci 2023 [cit. 2023-12-07]. Dostupné: https://www.znakokniha.cz/jiri-zacek-detem/index.html

[1] PETRÝDESOVÁ, Dana a Táňa KUŽELKOVÁ. Vydávání znakoknih v liberecké knihovně. Čtenář. 75(9), 2023. 326. ISSN 0011-2321.

[3] PETRÝDESOVÁ, Dana a Táňa KUŽELKOVÁ. Vydávání znakoknih v liberecké knihovně. Čtenář. 75(9), 2023. 327. ISSN 0011-2321.; ŽÁČEK, Jiří. Jiří Žáček dětem [znakokniha]. Liberec: Krajská vědecká knihovna
v Liberci 2023 [cit 2023-12-07]. Dostupné: https://www.znakokniha.cz/jiri-zacek-detem/index.html

[4] KONVALINKOVÁ, Blanka. Mgr. Blanka Konvalinková: Znakoknihy rozvíjíme ve spolupráci s neslyšícími. Bulletin SKIP [online]. 2022, roč. 31, č. 1 [cit. 2023-11-09]. ISSN 1213-5828. Dostupné z: https://bulletinskip.skipcr.cz/node/916

[5] Funkce a technologie. Hybridní kniha [online]. © 2023 Hybridní kniha, MU, All rights reserved // designed by © ONDREJ HAUSER. [cit. 2023-11-23]. Dostupné: https://www2.teiresias.muni.cz/hybridbook/web/index.php?clanek_id=13

[6] Pořad o veterináři (v podání Radima Fialy), který předčítá dětem pohádku a jeho papouška (Martin Kulda) tlumočícího pohádku do znakového jazyka.

[7] Divadelní spolek OUKEJ také pořádá různé akce v prostředí knihoven, např. v Krajské knihovně Vysočiny.

[8] JEŽKOVÁ, Alena a FUČÍKOVÁ Renáta (ilust.). Staré pověsti české a moravské. 2. vyd. V Praze: Albatros, 2010. ISBN 978-80-00-02699-2.

[9] KONVALINKOVÁ, Blanka. Mgr. Blanka Konvalinková: Znakoknihy rozvíjíme ve spolupráci s neslyšícími. Bulletin SKIP [online]. 2022, roč. 31, č. 1 [cit. 2023-11-09]. ISSN 1213-5828. Dostupné z: https://bulletinskip.skipcr.cz/node/916

[10] PETRÁŇOVÁ, Romana et al. Čtení nás baví: úvod do literatury pro žáky ZŠ pro sluchově postižené. Praha: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola pro sluchově postižené, c2011. ISBN 978-80-87526-04-0.

[11] PILLEROVÁ, Vladana, CERNIŇÁKOVÁ, Eva. Průzkum dostupnosti služeb knihoven uživatelům se specifickými potřebami 2020. Zpráva z průzkumu. [online]. Národní knihovna ČR, 2020, s. 29 [cit.2023-12-05]. Dostupné: https://ipk.nkp.cz/docs/zprva_handicap_2020.pdf

[12] CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup – Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2014. s. 16. ISBN 978-80-7050-641-7. Dostupné online: https://ipk.nkp.cz/legislativa/normystandardy-doporuceni/rovny-pristup.-standard-handicap-friendly

[13] Komunikace a čtenářská gramotnost u dětí se sluchovým postižením. zapojmevsechny.cz [online].
© Národní pedagogický institut České republiky. 7. 3. 2023. [cit. 2023-11-27]. Dostupné: https://zapojmevsechny.cz/clanek/komunikace-a-ctenarska-gramotnost-u-deti-se-sluchovym-postizenim#z

[14] Čtenářské kluby [online]. [cit. 2023-11-27.] Dostupné: https://new.ctenarskekluby.cz

[15] Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021-2027 s výhledem do roku 2030. Informace pro knihovny [online]. Copyright © Národní knihovna ČR. [cit. 2023-12-05]. Dostupné: https://ipk.nkp.cz/legislativa/koncepce-strategie-deklarace

[16] Certifikované knihovny. In: SKIP – Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR [online]. 1. 11. 2021. © Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP), 2021 [cit. 2023-12-05]. Dostupné: https://www.skipcr.cz/odborneorgany/sekce/bezbarierove-knihovny/certifikat-handicap-friendly/krajska-vedeckaknihovna-v

Fotografie:

Váha článku:

Duha ISSN 0862-1985 (Print)

Duha ISSN 1804-4255 (Online)

Podpořil