Rozhovor s Brianou Čechovou – ředitelkou Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana

Můžete přiblížit našim čtenářům poslání Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana?

Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana (dále KTN) je příspěvkovou organizací MK ČR, jejímž posláním je zprostředkovávat nevidomým a slabozrakým občanům informace i umělecké hodnoty prostřednictvím Braillova písma, zvukových nahrávek, reliéfní grafiky, digitalizovaných textů. Je to jediná knihovna v ČR, která si do značné míry vyrábí svůj fond sama. Knihy, časopisy, letáky, kalendáře, reliéfní grafika a další produkty v bodovém písmu, které usnadňují nevidomým orientaci, vznikají v tiskárně, zvukové knihy a časopisy se načítají ve třech zvukových studiích.

V září 2022 jste se stala ředitelkou KTN. S jakými vizemi jste se funkce ujímala a co se vám doposud podařilo?

Klíčovým úkolem KTN je zdůrazňovat význam Braillova písma, a to co nejusilovněji. Zvukové knihy jsou velmi důležité a žádoucí, zvláště pro naše uživatele, ale ty se do jisté míry prosazují samy, zato propagovat knihy a časopisy v bodovém písmu – to je oříšek. Přitom už K. E. Macan (1858-1925), jehož jméno máme v názvu, dobře věděl, že je to právě znalost Braillova písma, co činí nevidomého člověka skutečně gramotným, samostatným a soběstačným. Svůj úkol vnímám zvláště v posílení informovanosti a promyšlené podpoře bodového čtení i reliéfní grafiky, neboť ani tato schopnost nepřichází sama, i tu je třeba učit a kultivovat.

Zatím se nám podařilo změnit obsahovou náplň našich vlastních časopisů v Braillově písmu. Více ukazujeme naši produkci při všech vhodných příležitostech, jako jsou knižní veletrhy, dny otevřených dveří, akce typu Zažít město jinak, intenzivně komunikujeme s našimi přirozenými partnery, jako je např. SONS (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých). Opatřujeme stále častěji štítky v Braillově písmu nové expozice v muzeích, naposledy to bylo Husitské muzeum v Táboře a Národní technické muzeum v Praze. A byť, zcela logicky, podstatně více našich uživatelů čte ušima, pomalu, ale setrvale vzrůstá zájem o čtení prsty, a to je radost.

Jaké služby knihovna KTN svým uživatelům nabízí? Spolupracujete s dalšími knihovnami u nás nebo v zahraničí?

Jsou to jak osobní výpůjčky na základě objednávky, tak přímo na místě s pomocí knihovnice. Dále nabízíme pro imobilní obyvatele Prahy jednou měsíčně rozvážkovou službu a pro zbytek republiky i světa zásilkovou službu. Ovšem zatímco v jednotlivých státech máme čtenáře v jednotkách, na Slovensku jsou to stovky. Jsme velmi rádi, že Slováci rádi poslouchají české mluvené slovo! V období covidu se velmi osvědčila Digitální internetová knihovna, díky níž jsme naše čtenáře nemuseli ani na okamžik připravit o zvukové knihy, které jsou pro ně vítaným společníkem.

Zatímco zvukové knihy opravdu jen půjčujeme: na základě výjimky v autorském zákonu máme možnost takové knihy bez řešení autorských práv pro naše uživatele načítat, ale nikoli prodávat. Jinak je tomu u bodových knih, ty si lze za 30 Kč za svazek i zakoupit. Prodáváme rovněž naše vlastní kalendáře – kapesní, stolní i nástěnné. Spolupracujeme s 60 knihovnami, tedy naše služby nemusí využívat pouze jednotlivec, ale na základě smlouvy o spolupráci i knihovna se zvukovým oddělením či zdravotně hendikepovanými jednotlivci. Taková spolupráce má ovšem svá pravidla: naše služby jsou určeny výhradně zdravotně znevýhodněným čtenářům.

Kolik uživatelů má Vaše knihovna? Je pravdou, že početnou skupinu Vašich uživatelů tvoří nevidomí hudebníci?

Knihovna má cca 5 000 uživatelů, ale to jsou opravdu jen naši přímí čtenáři, v tomto čísle se nijak nezračí čtenáři spolupracujících knihoven, které mají k dispozici náš fond, ať už jako celek nebo výběrově. Nevidomí hudebníci, často učitelé hudby, nás kontaktují, když si chtějí půjčit konkrétní partituru v bodovém notopisu, nebo si přímo zadají její výrobu, pokud v našem fondu není. Při SONS funguje Klub učitelů hudby se zrakovým postižením, jehož náplní je podpora učitelů hudby při jejich práci, již my podporujeme právě přepisem partitur do Braillova notopisu podle jejich zadání. Je však třeba říct, že přepis not do bodů je práce náročná a v budoucnosti si žádá modernizaci.

Je výuka Braillova písma pro nevidomé povinná? Můžou nevidomí ztratit cit pro pravopisnou normu?

Výuka Braillova písma pro nevidomé děti dnes povinná není, a to je, to si přiznejme, kámen úrazu. Pak se pravopisná norma ztrácí velmi snadno, protože sluchem ji nezískáte. Ono ale přitom nejde jenom o pravopis, jde celkově o kultivaci hmatu, pohyb ve veřejném prostoru, který bodové písmo usnadňuje a usměrňuje. Informační technologie a digitální pomůcky jsou úžasná věc, o tom není pochyb, ale bezvýhradně se na ně spoléhat nelze.

Jak funguje Digitální internetová knihovna Biblio?

Uživatelem naší digitální knihovny se může stát každý držitel průkazu ZTP/P (nebo na základě doporučení očního lékaře), jenž vyplní přihlášku a opatří Prohlášení o přístupu k digitální knihovně svým úředně ověřeným podpisem, jímž se zavazuje, že jejích služeb bude využívat jen pro vlastní potřebu. Prostřednictvím knihovny pak uživatel jednotlivé zvukové knihy nebo digitalizované texty přímo poslouchá nebo má možnost si je stáhnout a uložit do svého média. Vedle Biblia nabízíme také službu Camelot, což je systém pro zpřístupňování periodického tisku zrakově postiženým, díky němuž mají čtenáři k dispozici 39 titulů novin a časopisů, a to vždy jejich posledních šest čísel.

Na vašich webových stránkách jsem narazila na pojem Otevřená kultura. Můžete našim čtenářům vysvětlit tento pojem?

Pojem Otevřená kultura není něco, co by vycházelo z naší hlavy, neboť naše služby mají svého konkrétního uživatele s jeho specifickými potřebami a pro ně sdělným způsobem je upraven celý náš web. Důležitější je pro kulturní instituce vůbec, jejichž úkolem je na základě metodiky Easy to read formulovat informaci o svých službách tak, aby byla srozumitelná pro různě hendikepované zájemce.

Jaká kniha je na Vašem nočním stolku? Případně, kterou knihu doporučujete našim čtenářům?

Rozečtených knih mám vždy vícero a u každé si kladu otázku, zda by se víc hodila do bodů nebo do zvuku, což je vlastně žádoucí profesionální zatížení. Sama jako čtenářka ale dávám přednost knihám, které se nenačítají, ani nepřepisují snadno, protože jsou dějově příliš spletité nebo mají poznámkový aparát, což naši čtenáři logicky nepreferují. Mám moc ráda knihy britského frankofila Juliana Barnese, které lze dočíst a začít znovu, protože mají zpravidla vícero pater, takže při dalším čtení člověk objeví vždy něco nového. Jiný autor, k němuž se ráda vracím, patří přímo do našeho světa a je to Alberto Manguel. Jeho Knihovna v noci, Dějiny čtení nebo Cestovatel, věž a červ s podnázvem Čtenář jako metafora, to jsou podle mne čtenářské delikatesy.

Děkuji za rozhovor.

Mgr. Briana Čechová Ph.D. vystudovala  na FF UK obory vědecké informace a knihovnictví, filmová věda. V letech 1995-2018 působila v NFA jako filmová historička, převážně ve funkci vedoucí oddělení kurátorů. Publikovala v odborných periodicích s důrazem na český a francouzský film. Od roku 2018 pracuje v KTN, nejprve jako vedoucí úseku knihovny, od roku 2022 jako ředitelka, s důrazem na Braillovo písmo.