Zvukové knihy: exkurze do historie a průvodce současností semináře v Městské knihovně v Třebíči

Napsat průvodce seminářem pro pracovníky zvukových oddělení knihoven nebylo jednoduché, protože první ročník tohoto vzdělávacího programu byl zahájen v červnu 1998. První seminář byl dvoudenní, konal se ve dnech 15. – 16. 6. Ke vzniku přispělo zpřístupnění nové služby pro osoby znevýhodněné při využívání služeb knihovny – půjčování zvukových knih. K těmto knihovnám se v roce 1996 připojila i Městská knihovna v Třebíči.  Během roku 1997 přišel návrh od Mgr. Jany Nejezchlebové z MZK, že by bylo vhodné zorganizovat vzdělávací program, který by byl přínosný pro knihovníky zvukových oddělení a především čtenáře zvukových knih. A od tohoto roku se začaly načítat jednotlivé ročníky. U všech byli přítomní zástupci z Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana v Praze, která je výrobcem a distributorem zvukových knih, ředitel knihovny pan Bohdan Roule, vedoucí knihovny paní Dagmar Turková a za technický úsek paní Renáta Meyerová.

Program byl zaměřený především na:

• výměnu zkušeností, v prvních letech i organizační začlenění v rámci knihoven, dále akvizici, organizaci fondu, výpůjční a další služby, legislativu platnou pro knihovny
• přednášky odborníků, kteří účastníky seznámili s potřebami uživatelů se zrakovým postižením, možnostmi knihoven a konkrétními formami práce
• využití moderních technologií pro čtení nejen zvukových knih
• příspěvky z praktických činností zvukových oddělení jednotlivých knihoven

Přednášejících se v průběhu let vystřídalo mnoho, nelze je všechny vyjmenovat, i když programy jsou archivované. Proto tedy jen stručný výběr těch, kteří se práci se zdravotně a především zrakově postiženým věnují nebo věnovali:

• Jana Vejsadová, která pracovala v Krajské knihovně Vysočiny a byla jednou z prvních, která se zasadila o zpřístupnění Internetu pro nevidomé a slabozraké v knihovnách po celé republice. Práci se zdravotně postiženými věnovala většinu svého profesního životaa úžasným způsobem dovedla předávat své zkušenosti kolegyním a kolegům.
• Dr. Michal Kuchař z občanského sdružení Apogeum, které se věnovalo výrobě audiovizuálních děl (filmů), opatřených komentářem.
• Mgr. Renata Rucká, spisovatelka beletrie i naučné literatury s tematikou zrakového postižení. Dalším spisovatelem a autorem příběhů, které se zabývají tematikou nevidomých a které chtějí především pobavit, byl v roce 2018 pan Jiří Maršálek.
• Dr. Jiří Reichel, dlouholetý šéfredaktor časopisu Zora.

Rychlý vývoj technologií v posledních letech umožňuje jak čtení zvukových knih, tak i přístupnost zrakově postižených k informacím a vývoj zvukové knihy samotné. V prvních letech konání seminářů všechny knihovny půjčovaly zvukové knihy na kazetách, radili jsme se, které kazetové přehrávače čtenářům doporučit, aby jejich ovládání pro ně bylo co nejjednodušší. A pak v roce 2009 spustila KTN K. E. Macana v Praze Digitální knihovnu, stahování zvukových souborů a distribuci zvukových knih na CD disku a ve formátu MP3. K tomu se přidaly počítačové programy pro zrakově postižené a další a další podpůrné technologie. Na tuto skutečnost museli reagovat nejen čtenáři zvukových knih, ale i knihovny a tím i program semináře.

V roce 2006 se poprvé na semináři představilo středisko pro pomoc studentům se specifickými potřebami Teiresiás, které v roce 2002 zřídila Masarykova univerzita v Brně. Mgr. Karolína Stehlíková a Petr Hladík představili multimediální publikace, Mgr. Petr Červenka v roce 2015 prezentoval internetové mapy pro zrakově postižené. Od roku 2022 přispívá svými skvěle připravenými on-line přednáškami Mgr. Radek Pavlíček, který se věnuje tématu asistivních technologií a digitální přístupnosti. Díky on-line přenosu jsou jeho přednášky k dispozici v archivu seminářů (viz použité zdroje). Doporučuji ke zhlédnutí. Například se dozvíte, jak pomocí nástrojů, které software nabízí, zpřístupnit obsah zobrazovaný na displeji počítače zrakově postiženému uživateli jednoduchými způsoby. Dále doporučuji příspěvek Mgr. Vladimíry Sedláčkové z roku 2023, který je praktickou ukázkou práce s Braillským řádkem a výsledkem spolupráce s Radkem Pavlíčkem.

Informačním zdrojům a systémům pro osoby se specifickými potřebami se rovněž věnoval svým příspěvkem v roce 2015 Jaroslav Winter, který představil projekt INSPO. V roce 2012 vznikla v rámci SKIP sekce služeb osobám se specifickými potřebami Bezbariérové knihovny. Její předsedkyní se stala Mgr. Helena Hubatková-Selucká, která si pravidelně připravuje pro seminář informace o činnosti a programech sekce. Její příspěvky jsou rovněž k dispozici v archivu akcí - např. se v přednášce věnuje rozvoji čtenářství a čtenářské gramotnosti osob se zrakovým postižením v knihovnách. Poděkování za spoluúčast patří třebíčské odbočce SONS, která je součástí seminářů od prvního ročníku a máme i dlouhodobě společné aktivity v  třebíčské knihovně.

V roce 2019 se v KTN změnila pozice vedoucí knihovny – paní Dagmar Turková odešla do penze a do Třebíče přijela nová vedoucí Mgr. Briana Čechová PhD., která pak v roce 2022 vystřídala na pozici ředitele knihovny Bohdana Rouleho. Kromě organizačních záležitostí knihovnického charakteru se na semináři věnovala historii i současnému užívání Braillova písma, edičním plánům i Digitální knihovně. Svým příspěvkem chci alespoň částečně připomenout, co bylo na seminářích k řešení těm, kdo se zúčastnili, i těm, kdo by měli zájem se do třebíčské knihovny v budoucnu na seminář podívat. V letošním roce byla zahájena rekonstrukce hlavní budovy, proto není možné organizovat jakékoliv akce. Budu se tedy těšit příští rok a v nových prostorách na další setkání pracovníků zvukových knihoven.

Zdroje:

Archiv Městské knihovny v Třebíči (od roku 2014 on-line)
MĚSTSKÁ KNIHOVNA V TŘEBÍČI. Zvukové knihy v roce... Online. Městská knihovna v Třebíči. 2024. Dostupné z: https://www.knihovnatr.cz/cze/knihovna-hasskova/seminare-zvukove-knihy-v.... [cit. 2024-04-23].

Fotografie: 

2012.JPG

2014.JPG

Kochova2018.JPG