Celostátní konference Spolupráce škol a knihoven

Konference Spolupráce škol a knihoven se konala 26. 3. 2024 v Knihovně Jiřího Mahena v Brně pod záštitou primátorky města Brna JUDr. Markéty Vaňkové. Jejím cílem bylo shrnout aktuální stav spolupráce škol a knihoven a otevřít diskuzi vedoucí k lepšímu naplňování cílů Memoranda o spolupráci Ministerstva kultury (MK) a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) z roku 2021 a Memoranda o spolupráci SDRUK a NPI ČR z roku 2023 oblasti systémového propojení škol a knihoven při rozvíjení čtenářských a informačních dovedností žáků a studentů. Setkání se zúčastnili zástupci knihoven, pedagogů, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Národního pedagogického institutu (NPI), Magistrátu města Brna a dalších zainteresovaných organizací.

V úvodním příspěvku shrnula Zuzana Zahradníčková (MK) současný stav spolupráce po roce od přijetí Memoranda o spolupráci SDRUK a NPI ČR, jehož cílem je propojit pobočky NPI s krajskými knihovnami a prohloubit spolupráci v oblasti neformálního vzdělávání. Východiskem vzdělávání je naplňování kurikulárních dokumentů - Rámcových vzdělávacích programů a Školních vzdělávacích programů, které v současné době procházejí revizí.

O revizi kurikulárních dokumentů informoval účastníky konference Jan Jiterský (MŠMT). V návrhu se objevuje mimo jiné redukce vzdělávacího obsahu na tzv. závazné minimum potřebné pro praktický život a posilování kompetencí v oblastech informační, digitální a mediální gramotnosti. Pro tvorbu vzdělávacích programů v knihovnách je důležitý důraz na propojení formálního a neformálního vzdělávání a zavedení nové klíčové kompetence - kompetence kulturní. Rovněž zajímavou možností nejen pro školy je možnost volby tří výukových modelů založených na různém pojetí zpracování vzdělávacího obsahu. První model spočívá v zachování tradičních vyučovacích předmětů. Druhý pokrokový model nabízí možnost spojení tematicky blízkých vyučovacích předmětů v jeden. Třetí revoluční model spočívá v multidisciplinárním tematickém pojetí výuky, obdoba dnešní projektové výuky. V tomto modelu spatřuji pro knihovníky největší příležitost při tvorbě zajímavých a přínosných programů pro školy.

Zástupci Magistrátu města Brna (MMB) Veronika Majíčková z odboru kultury a Petr Hruška z odboru školství představili strategické dokumenty a akční plány pro kulturní a vzdělávací instituce v Brně. Z obou příspěvků vyplynulo, že spolupráce kulturních a vzdělávacích institucí je v Brně na dobré úrovni. Drtivá většina základních a mateřských škol spolupracuje s Knihovnou Jiřího Mahena a pravidelně navštěvuje programy pro podporu čtenářské gramotnosti a kritického myšlení. Do budoucna se chtějí zaměřit na podporu čtenářské gramotnosti u žáků 2. stupně ZŠ, podporu žáků ze sociokulturně znevýhodněného prostředí v oblasti čtenářské gramotnosti a rozvoj regionálních kulturně vzdělávacích center v krajských knihovnách.

Poradce premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi Miloš Gregor ve svém příspěvku zdůraznil komunitní roli knihoven při vzdělávání digitální a mediální gramotnosti. Pozornost by měla být věnována zejména občanům, kteří nejsou spojení s žádnou institucí. Vzdělávací aktivity knihoven by měl být zaměřeny na kvalitu a ověřování zdrojů informací.

Markéta Pastorová (NPI Praha), garantka vzdělávací oblasti Umění a kultura, vidí příležitost k užšímu propojení škol a knihoven v doplnění tří průřezových témat v novém návrhu RVP, a to Péče o wellbeing, Společnost pro všechny a Udržitelné prostředí. Fyzické prostředí knihoven by se mělo stát běžnou součástí života každého člověka. Knihovny mají potenciál nabízet vzdělávání s prvky zážitkové pedagogiky a mohou ve spolupráci s pedagogy pomoci implementovat nový pohled na výuku v souvislostech s překonáním oborových hranic.

David Macek (NPI Brno) vnímá knihovnu jako místo, kde dochází k zajímavým setkáním, která mohou člověka ovlivnit na celý život. Proto vidí institucionální podchycení spolupráce mezi školami a knihovnami jako velký přínos pro naplňování edukativních cílů, zejména v oblasti hodnotové orientace dětí a dospívajících. Informoval také o setkání škol a kulturních institucí pořádaném v rámci projektu Meeting Brno, které se uskuteční 24. 6. 2024 na brněnském Špilberku. Jeho cílem je spojit lidi, kteří se jakýmkoliv způsobem podílejí na vzdělávání, sdílení zkušeností a vzájemné inspiraci.

Jana Linhartová, ředitelka Knihovny Ústeckého kraje, nastínila možnost zapojení knihoven do rekvalifikačního vzdělávání - vytvoření Univerzity druhého věku. Dále seznámila účastníky konference se zapojením studentů pedagogické fakulty do dnů mediálního vzdělávání, které proběhly v Knihovně Ústeckého kraje a proběhnou ve zkouškovém období i v Brně, postupně by měly být organizovány ve všech regionech.

O spolupráci Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích s NPI hovořila Věra Jurmanová Volemanová. Spolupráce probíhá ve dvou klíčových oblastech - vzdělávání knihovníků a vzdělávání a informování pedagogů. Potřeba vzdělávání knihovníků vyplynula ze skutečnosti, že učící knihovníci většinou nemají pedagogické vzdělání. NPI zorganizoval pro knihovníky studium pedagogiky volného času k získání pedagogických kompetencí postavené na principech zážitkové a interaktivní pedagogiky. Pro pedagogy byl JVK zorganizován program Současná literatura pro děti a mládež - tipy na doporučenou četbu. V rámci kvalifikačních studií pro pedagogy nabízených NPI probíhají krátké informační vstupy zaměřené na služby knihoven a nabídku vzdělávacích akcí v knihovnách. V budoucnu se plánuje pokračovat ve vzájemné výměně informací o probíhajících změnách ve školství a následnému přizpůsobování vzdělávacích programů v knihovnách.

Ředitel Městské knihovny Břeclav Marek Uhlíř ukázal velmi dobrý příklad spolupráce knihovny s MAS (místní akční skupinou). Díky této spolupráci vznikla v knihovně regionální technická učebna s 3D tiskárnami, roboty a virtuální realitou. Tuto učebnu využívají školy v regionu. Stručně se zmínil i o pestré nabídce vzdělávacích akcí nejen pro školy, které břeclavská knihovna nabízí.

Pavlína Mazáčová (KISK FF MU) doporučila sledování stránek České školní inspekce, kde jsou zveřejněny výsledky výzkumu PIRLS a Medializované dětství. K dispozici je zde rovněž brožura Inspirace pro rozvoj čtenářských dovedností PIRLS 2021, která obsahuje nejen výsledky výzkumu, ale také metodiku jejich přenesení do výuky. V souvislosti s odklonem dětí a mládeže od tištěných textů směrem k audiovizuálnímu obsahu byla zmíněna i možná podpora pedagogů ze strany knihoven k začleňování těchto prvků do výuky. V rozvíjení čtenářských dovedností je role knihoven nezastupitelná. Týká se to nejen vzdělávacích programů pro školy, ale i předávání informací pedagogům.

Aktualizované Doporučení MŠMT k činnosti a funkci knihoven na základních a středních školách představila Edita Vaníčková Makosová (Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského). Podtrhla roli školních knihoven jako bezpečného prostředí pro žáky, které mají problém se začleněním do kolektivu, případně žáky ohrožené šikanou. V metodice najdeme i doporučení týkající se skladby fondů, personálního zajištění a participace knihovny na vzdělávacích aktivitách školy.

Projekt Databanka vzdělávacích knihovnických programů představily Pavlína Lišovská a Iveta Cehelská (KJM). Bude sloužit ke sdílení vzdělávacích programů jako pomůcka pro začínající učící knihovníky a inspirace pro všechny, kteří se vzdělávání v knihovnách věnují. Databáze bude implementována do katalogu KJM.

 V závěrečné panelové diskuzi moderované Pavlínou Mazáčovou se její účastníci Jana Linhartová (KUK), Helena Gajdušková (koordinátorka MAP Vsetínsko), Marika Zadembská (Měk Třinec) a Petr Vlasák (Gymnázium a jazyková škola Břeclav) shodli, že vzájemná spolupráce škol a knihoven je nezbytná nejen pro naplnění cílů obou výše uvedených memorand, ale také velmi přínosná pro zkvalitnění celého vzdělávacího procesu.

Konference byla shrnutím dosavadních výsledků spolupráce v oblasti školství a kultury na různých úrovních. Plánované změny v kurikulárních dokumentech škol mohou být příležitostí pro posílení vzdělávací role knihoven a je na nás, knihovnících, jak tuto příležitost dokážeme využít.