Česká literatura ve světě

Romány, povídky i básnické sbírky z per českých spisovatelů a spisovatelek si mohou díky práci mnohých překladatelů přečíst čtenáři po celém světě. Do jednotlivých národních literárních trhů se nedostávají pouze oblíbená, tzv. kanonická díla, mezi něž se řadí texty autorů jako Milan Kundera, Václav Havel, Bohumil Hrabal, Jaroslav Hašek či držitel Nobelovy ceny Jaroslav Seifert, ale také próza i poezie spisovatelů a spisovatelek současných. Která jsou v zahraničí nejoblíbenější a v kterých zemích se čte česká literatura nejvíce?

Jazyková teritoria

České literární centrum, sekce Moravské zemské knihovny, se systematicky zaměřuje na podporu české literatury ve významných jazykových a kulturních teritoriích, a to německo-, anglicko-, španělsko-, a francouzskojazyčných čtenářů, v nichž se také díky této činnosti překladům českých děl daří. Mimo jiné tomu přispívá každoročně vydávaný katalog „New Czech Books“, do nějž jsou literárními odborníky vybírána nejnovější reprezentativní díla české literatury, či webové stránky CzechLit, kde jsou vybrané knihy prezentovány. S autory vydaných knih organizuje České literární centrum, sekce Moravské zemské knihovny, ve spolupráci s festivaly a literárními institucemi akce v zahraničí, kde mohou své knihy představit.

V německojazyčné oblasti rezonují autoři jako Radka Denemarková, která v posledních letech obdržela řadu významných cen: mj. rakouskou Cenu Franze Kafky v kategorii Knižní cena Odradek za svůj román Hodiny z olova a Evropskou cenu tolerance za podporu demokracie a lidských práv za rok 2024. Byla také přijata do prestižní Německé akademie pro jazyk a literaturu (Deutsche Akademie für Sprache und Dichtung). Úspěch rovněž mají Jáchym Topol, jehož romány Citlivý člověk, Sestra, Anděl a mnohé další vydalo prestižní nakladatelství Surkhamp, či Jaroslav Rudiš, jenž jako vystudovaný germanista píše též německy a jehož díla Winterbergova poslední cesta, Národní třída či Konec punku v Helsinkách jsou velmi oblíbená. I další próze se velmi daří, v posledních letech vyšla díla Aleny Mornštajnové, Viktorie Hanišové, Markéty Pilátové, Dory Kaprálové, Ireny Douskové, Jakuby Katalpy, Jiřího Hájíčka či Vratislava Maňáka. Německy čtoucím čtenářům významně zprostředkovává českou literaturu překladatel, autor a klasický filolog Ondřej Cikán, zakladatel vídeňsko-pražského nakladatelství Kētos. Ten mimo jiné přeložil díla Karla Čapka, Zuzany Lazarové, Josefa Váchala, J. H. Krchovského, Karla Hynka Máchy, Otokara Březiny či Karla Hlaváčka. Za svou překladovou práci obdržel v roce 2023 Rakouskou státní cenu za překlad. Propagaci české poezie se věnuje nakladatelství Hochroth, které představilo básnickou tvorbu například Magdaleny Šipky, Jana Škroba, Olgy Stehlíkové, Jitky N. Srbové a dalších. V oblasti knih pro děti a mládež je třeba zmínit Marka Tomana, Ivu Procházkovou nebo Davida Böhma, jehož publikace vycházejí v nakladatelství Karl Rauch a v Německu získaly již celou řadu ocenění. Z autorů komiksu se prosadil v německy mluvících zemích Jaromír 99. Česká literatura se také významně představila v rámci hostování na Lipském knižním veletrhu v roce 2019, kdy se sedminásobně zvýšil počet vydaných knih v němčině. Ještě větší efekt lze očekávat i na mezinárodním Frankfurtském knižním veletrhu v říjnu 2026, kde bude čestným hostem CZECHIA.

Čtenáři v angličtině, kteří se zajímají o českou poezii, mohou sáhnout po celé řadě antologií. Mezi ty patří např. dvojjazyčné výbory The Drug of Art (Ugly Duckling Press, 2007), Six Czech Poets (Arc Publications, 2007) s poezií Petra Borkovce, Violy Fischerové, Petra Halmaye, Pavla Kolmačky, Kateřiny Rudčenkové a Zbyňka Hejdy či přehledová Up the Devil’s Back: A Bilingual Anthology of 20th-Century Czech Poetry (Slavica Publishers, 2008). Kromě antologií se však vydávají i jednotliví básníci: irský básník a překladatel Justin Quinn připravil a přeložil výbor z tvorby Petra Borkovce From the Interior: Poems 1995-2005 (Seren Books, 2008) a bohemista Jonathan Bolton přeložil poezii Ivana Wernische vydanou v publikaci In the Puppet Gardens: Selected Poems, 1963–2005 (Michigan Slavic Publications, 2007). Zásadně se o propagaci české poezie zasloužil také online časopis B O D Y, v němž jsou v angličtině publikována díla autorů z celého světa a jež v roce 2015 věnovalo číslo české literatuře. Za velký úspěch lze také považovat literární turné básníka Petra Hrušky po USA, které proběhlo v první polovině roku 2024. Hruška ve Státech uváděl svůj anglický výbor z poezie Everything Indicates (Blue Diode Press, 2023), který přeložil Jonathan Bolton.

České literární centrum se zaměřuje také na hispanofonní oblast. V té se objevuje zájem jak o klasiky (Karel Čapek, Jaroslav Hašek, Bohumil Hrabal ad.), tak o autory současné (Radka Denemarková, Markéta Pilátová, Petra Hůlová, Lucie Faulerová, Viktorie Hanišová, Marek Šindelka ad.). Často překládanými autory jsou Jáchym Topol (jeho romány Noční práce, Kloktat dehet či Chladnou zemí přeložil Kepa Uharte) či Miloš Urban (jeho romány jsou vyhledávány také pro to, že jejich děj je často situován v Praze, mezi hispanofonními čtenáři oblíbené turistické destinaci). České literatuře po roce 1989 věnoval číslo také barcelonský literární měsíčník Quimera. Revista de literatura v roce 2020. Daří se také komiksům (Zámek, Zátopek, Svatá Barbora, Alois Nebel, Zatím dobrý či R.U.R.) a v madridském Casa del Lector byla letos uvedena výstava tamějšího Českého centra „Tady a teď“, která představila díla deseti současných českých komiksových autorů a jejíhož zahájení a doprovodného programu se s podporou Českého literárního centra zúčastnili Lucie Lomová a Jaromír 99. Významnou událostí bylo též vydání antologie sedmnácti básnířek v mexicko-španělském nakladatelství Vaso Roto (De sombra y terciopelo. Dicisiete poetas checas 1963–1988, 2021) a v roce 2023 česká účast (4 autoři, 2 překladatelé a 7 zástupců literárního trhu) na mezinárodním knižním veletrhu v mexické Guadalajaře v rámci čestného hostování Evropské unie.

Česká literatura má své čtenáře také ve Francii. Ze současných romanopisců se nabízí zmínit Jáchyma Topola, jemuž u nakladatelství Noir sur Blanc vyšly čtyři romány včetně posledního Citlivého člověka (2021), a především ve Francii žijícího a jednoho z vůbec nejčtenějších českých autorů, Patrika Ouředníka, jehož Europeana, stručné dějiny dvacátého věku (Allia, 2004), je po Kunderových románech nejprodávanější českou knihou ve Francii. V poslední době vyšly ve francouzštině romány Aleny Mornštjanové (Hana, 2022), Kateřiny Tučkové (Žítkovské bohyně, 2023), Zuzany Říhové (Cestou špendlíků, nebo jehel, 2023), nebo Štěpána Kučery (Největší lekce dona Quijota, 2023). Pozoruhodný je relativní úspěch českého komiksu: jen v letošním roce vycházejí ve francouzštině díla Štěpánky Jislové, Kateřiny Čupové, Pavla Čecha a Jiřího Franty. Své jméno si také drží česká literatura pro děti: uznávané francouzské nakladatelství MeMo vydává nejen reedice klasických knih pro děti, ale také knihy současných autorek a autorů (např. Jiřího Dvořáka). České literatuře pro děti bylo v letošním roce také věnováno číslo významného knihovnického časopisu Revue des livres pour enfants, který vydává francouzská Národní knihovna, úzce spolupracující s Moravskou zemskou knihovnou v Brně.

Další jazyky

Také v dalších zemích se česká literatura těší značné oblibě. Z pochopitelných důvodů tomu je tak např. v sousedním Polsku. Tam se mohou chlubit řadou kvalitních překladatelů z češtiny, mají k Česku geograficky blízko, je jim sympatická česká kultura a obdivují náš smysl pro humor. Česká literatura se v Polsku těší dlouholeté oblibě zejména díky kanonickým autorům jako Jaroslav Hašek, Bohumil Hrabal či Josef Škvorecký, významný podíl na jejím šíření mají u našich severních sousedů kupříkladu bohemista a čechofil Mariusz Szczygieł, Franciszek Nastulczyk či nedávno zesnulý překladatel a básník Leszek Engelking. Existují také polská nakladatelství, jež se zaměřují vyloženě na českou literaturu (Afera, Stara Szkoła) či mají ediční řadu věnovanou českým dílům (Książkowe Klimaty, Dowody na istnienie či Akcent).

Stoupající úspěch zaznamenávají překlady českých děl také v Itálii. Italský bohemista Alessandro Catalano k tomu píše: „V posledních letech se pozice české literatury v Itálii postupně upevnila. Ročně vychází několik českých knih v překladu, různá nakladatelství publikují české autory a specifické období trvající více než dvacet let od roku 1989, kdy pro českou literaturu přežívala nálepka ‚složitá a poněkud neprodejná‘, se zdá být konečně za námi.“ Velkou měrou tomu přispívají nakladatelství, která se, podobně jako v Polsku, zabývají českou literaturou systematicky či dokonce výlučně. Mezi ně se řadí např. Mirragi, jehož ediční řada Nová vlna se věnuje české próze s důrazem na současné autory: vydáni byli např. Bianca Bellová, Jakuba Katalpa, Markéta Pilátová, Tereza Semotamová, Jan Balabán a další. Zmínit si zasluhuje také nakladatelství Keller, jež se zasloužilo o vydání knih Radky Denemarkové, Kateřiny Tučkové, Jáchyma Topola, Arnošta Lustiga, Josefa Pánka či Marka Šindelky.

Velký zájem o českou literaturu je patrný také v Bulharsku, Makedonii, Srbsku, Řecku či Egyptě. Z těchto zemí např. každoročně přichází nejvíce žádostí na granty Ministerstva kultury ČR, určené na podporu vydání české literatury v překladu. Mezi nejčastěji překládané současné autory a autorky vůbec pak patří Bianca Bellová, jejíž román Jezero z roku 2017 byl přeložen do více než dvaceti jazyků a získal Cenu Evropské unie za literaturu, Alena Mornštajnová, která zaujala se svými romány Hana (2018) a Tiché roky (2019) či výše zmínění Jaroslav Rudiš a Jáchym Topol. Nakladatele a překladatele v zahraničí zaujaly také romány Kateřiny Tučkové či Radky Denemarkové. Z autorů poezie jsou oblíbení Sylva Fischerová či Petr Hruška.

Nástroje podpory

Překládání české literatury napomáhají – krom již výše zmíněných grantů MK ČR či systematické práce Českého literárního centra / Moravské zemské knihovny a Českých center – také literární ceny. Mezi jednu z nejvýznamnějších patří Státní cena za literaturu, kterou uděluje MK ČR střídavě za významný literární počin a za celoživotní dílo. Poslední dva držitelé tohoto ocenění jsou Kateřina Tučková za román Bílá voda v roce 2022 a Jiří Kratochvil (například v Rakousku bestsellerový autor) za dílo Škrtiči bohyně Kálí pro rok 2023.

Další cenou, jejíž výsledky také sledují zahraniční nakladatelé, je Magnesia Litera, již každoročně uděluje Sdružení Litera. České literární centrum pro vítěze v dětské kategorii, jíž se pro rok 2023 stala Jana Šrámková, zajišťuje tvůrčí pobyt v Broumově. Podobná cena čeká na laureáta Ceny Jiřího Ortena, udělované autorovi prozaického či básnického díla do třiceti let, jemuž je umožněn rezidenční pobyt v Košicích, a to díky reciproční spolupráci se Slovenským literárním centrem. V tomto roce to bude Marek Torčík.

Důležité jsou také ceny udělované v oblasti knižní tvorby pro děti a mládež, např. Zlatá stuha, již vyhlašuje Česká sekce IBBY (Společnosti přátel knihy pro mládež), či ocenění za komiks, např. Cena Muriel, udělovaná Českou akademií komiksu. Vítěz kategorie nejlepší komiksová kniha získává tvůrčí pobyt ve španělské A Coruni – v ročníku 2023 se jím stala Štěpánka Jislová za knihu Srdcovka. V oblasti poezie lze zmínit dvojjazyčnou Drážďanskou cenu lyriky, s níž je České literární centrum svázáno partnerstvím.

Velký ohlas zprostředkovává též Cena Evropské unie za literaturu, do jejíhož procesu nominace a vyhlašování se České literární centrum také zapojuje. Doposavad cenu obdrželi již čtyři čeští autoři, a to Lucie Faulerová za Smrtholku v roce 2021, již zmíněná Bianca Bellová za Jezero (2017), Jan Němec za Dějiny světla (2014) a Tomáš Zmeškal za Milostný dopis klínovým písmem (2011).

Moravská zemská knihovna spravuje ocenění Premia Bohemica, jež se uděluje za významný přínos bohemistice v zahraničí (např. v roce 2023 cenu obdržel Stefan Michael Newerkla z Vídně). Knihovna se svou sekcí České literární centrum také spolupořádá v úzké spolupráci s Českými centry Cenu Susanny Roth (CSR), určenou začínajícím zahraničním překladatelům z českého jazyka ve věku do čtyřiceti let. Jejím cílem je kontinuální podpora mladých zahraničních překladatelů a bohemistů, stejně jako šíření české literatury v zahraničí.

Podpora překladatelek a překladatelů je vůbec mimořádně důležitá, neboť bez jejich práce není možné knihy do zahraničí šířit – právě oni jsou těmi nejdůležitějšími ambasadory, kteří překládají ukázky a nabízejí tituly zahraničním nakladatelům. České literární centrum jim proto nabízí možnost tvůrčích pobytů v Praze a Brně: každoročně přijede nebo přiletí zhruba třináct překladatelek a překladatelů z celého světa, kteří mají možnost se seznámit s aktuální českou produkcí a měsíc pracovat na novém překladu. Podpoře překladatelů z českého jazyka se věnují i dva evropské projekty, do kterých je České literární centrum zapojeno, a to CELA a Archipelagos. Závěrem lze zmínit, že od roku 2025 bude udělována nová cena, a to Cena literární kritiky, již zakládá pět tuzemských literárních časopisů, časopisy A2, Host, Souvislosti, revue Prostor a Tvar a jíž je České literární centrum partnerem.