Pozvánka na výstavu Mezi kouzly, vírou a pověrou

Magie v textech moravského venkova 18. a 19. století

Magie představuje fenomén, se kterým se setkáváme napříč kulturami i časem. Mnoho magických praktik má velmi dlouhou tradici, přestože si většina z nás už ani neuvědomuje jejich původní smysl. I dnes přikládáme zvláštní význam určitým znamením – někteří považujeme za neštěstí, když přeběhne přes cestu černá kočka nebo se rozbije zrcadlo, další se vyhýbáme spojení s číslem 13 nebo ťuknutí skleničkami „do kříže“ a jiní si naproti tomu slibujeme štěstí, když narazíme na kominíka nebo najdeme čtyřlístek. Mnoho dalších praktik provádíme preventivně jako pojištění do budoucna, například třikrát zaklepeme na dřevo.

Výstava Mezi kouzly, vírou a pověrou chce nastínit různé projevy magického myšlení na Moravě v 18. a 19. století z pohledu textové kultury. Představí širokou škálu textů, které sloužily k různým cílům a byly také odlišně využívány. Výstava se zaměřuje na texty určené tzv. lidovým čtenářům – primárně tedy lidem z nižších sociálních vrstev, kteří žili na venkově. Jejich život i práce byly úzce provázané s přírodou, půdou a komunitou. Protože naši předci chápali odlišně tok času a plně vnímali přírodu s jejími zákonitostmi, škála magických projevů byla mnohem barvitější, než je tomu dnes. Pro současného diváka je velká část těchto praktik vzdálená, neboť odráží odlišný životní náhled i problémy, kterým museli lidé v minulosti čelit. Většina textů směřovala k ochraně lidí a jejich živobytí nebo pomáhala zajistit zdraví, prosperitu či lásku – jsou známé texty k zaklínání požáru a povětří, k zastavení střely, proti hanbě či k získání respektu v komunitě, k zamilování i odmilování, pro neviditelnost, k odhalení zloděje nebo k nalezení ztracených věcí. Soužití a vzájemné vztahy v komunitě však přinášely vedle sounáležitosti také řadu konfliktů. Rozšířené tak byly i texty, které měly záměrně uškodit druhému člověku.

Životní náhled byl ve venkovském prostředí 18. a 19. století formován především oficiální náboženskou vírou, v našich podmínkách převáženou katolickou. Církev proti magickým a pověrečným praktikám oficiálně vystupovala, kvůli velké oblibě u lidí však řadu z nich tolerovala a některé sama podporovala. Pro běžné věřící tak bylo mnohdy obtížné rozlišit, co je ještě v souladu s katolickou věroukou, a co už ne. Většina uvedených textů se proto pohybuje na pomezí náboženského a magického, řada z nich je však už daleko za hranicí církevně tolerované zbožnosti.

Výstava si však neklade za cíl vytvořit jasnou dělicí čáru mezi náboženským a magickým, neboť to není v dobovém kontextu ani možné. Jejím cílem je představit širokou škálu textů, které jsou směsí zbožných, magických i magicky působících praktik. A tím chce také ukázat, že nešlo o okrajový jev, ale že magické myšlení prostupovalo takřka všechny oblasti každodenního života a plnilo v životech našich předků významnou úlohu. Některé magické praktiky spojené s texty měly omezenou dobovou platnost (např. zaklínání povětří, hledání pokladu), s jinými se setkáváme dodnes (nošení talismanů, věštění budoucnosti). Výstava tak zároveň vybízí k zamyšlení nad tím, co z myšlení našich předků jsme si pro boj s osudem ponechali do dnešních dní. Navštívit ji můžete v Galerii Moravské zemské knihovny od 30. září do 20. prosince 2024.

Fotografie: 

pozvanka_1.jpg

pozvanka_2.jpg