Nesmazatelnou stopu v oboru knihovnictví vytvořil doktor Ladislav Kurka

Za celoživotní skvělou práci dostal pan Ladislav Kurka (5. 3. 1933–23. 5. 2024) řadu ocenění, mj. Cenu českých knihovníků 2001, Medaili Z. V. Tobolky 2005 a Cenu pražský knihovník 2006. Největší ocenění ale získal od čtenářů, pro které pomáhal stavět a rekonstruovat knihovny u nás.

Vystudoval knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a dlouhé roky pracoval v Městské knihovně v Praze na úseku výstavby pražské sítě knihoven. Měl velkou radost, když v Moravské zemské knihovně v Brně vzniklo Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven. Vede ho Lenka Dostálová, absolventka oboru knihovnictví na SLU v Opavě. Podílel se na rekonstrukci Městské knihovny v Praze v letech 1995–1998, modernizoval celou řadu jejích poboček. Celý svůj profesní život se věnoval problematice architektury, výstavby a zařízení knihoven. Léta spoluorganizoval semináře Knihovna a architektura. Podílel se na přípravě výstavby Národní technické knihovny v Praze, ale i na výstavbě nové knihovny ve Žďáře nad Sázavou v osmdesátých letech minulého století. Troufám si říct, že u nás není nová nebo rekonstruovaná knihovna, kterou by neposuzoval právě Ladislav Kurka. Vydal monografii Architektura knihoven, řadu článků a doporučení. Architekturu knihoven vyučoval na Vyšší škole informačních studií v Praze, ale i na Masarykově univerzitě v Brně a na Slezské univerzitě v Opavě.

Stál při založení SKIP v roce 1968, byl prvním redaktorem Bulletinu SKIP. Od roku 1992 byl dlouhé roky šéfredaktorem Bulletinu SKIP, byl také místopředsedou VV SKIP. Už méně se o něm ví, že byl vytrvalostním běžcem, věnoval se skautskému hnutí a byl vášnivým sběratelem pohlednic. Byl členem Klubu skautských sběratelů Junák a majitel největší sbírky pohlednic československých panských sídel. Vydal čtyři díly publikace Hrady, zámky a tvrze na starých pohlednicích. Byl také vášnivým zahrádkářem, v rodném Kolíně měl zahrádku, na které mimo jiné pěstoval skalničky. Měl rád krásné věci a chytré lidi. Znám ho jako věčně nespokojeného odborníka, byl velmi kritický, ale když pochválil, tak jste věděli, že se jedná o mimořádný úspěch. Měla jsem tu čest, že si mě vybral do redakční rady Bulletinu SKIP za prof. Jiřího Cejpka, čehož si nesmírně považuji. Díky této krásné spolupráci jsem poznala řadu nových a významných knihoven u nás, redakční rada se totiž pokaždé konala v jiné knihovně.

Ladislav Kurka ale i jinak velmi ovlivnil můj profesní vývoj. Byl u výběru vítězného návrhu Černé kostky – novostavby Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. V roce 2018 jsem ho přizvala do týmu knihovny, aby se podílel na tvorbě nové verze stavebního programu Černé kostky. Pro mě osobně a pro tým knihovny byla spolupráce s Ladislavem Kurkou nezapomenutelným zážitkem. Setkávání s ním bylo úžasné a časem přerostlo v přátelství. V knihovně jsme společně oslavili jeho 85 narozeniny. Nesmazatelnou stopu vytvořil i v projektu Černá kostka – Centrum digitalizace, vědy a inovací, který se nyní realizuje, jsme ve fázi zahájení stavby. MSVK – Černá kostka se má otevřít veřejnosti v roce 2027. Je nám velmi líto, že u toho pan Ladislav Kurka nebude. Vzpomínáme na něj s láskou a úctou. Čest jeho památce.

Jeho poslední spolupráce byla s Univerzitou Karlovou, podílel se na výstavbě fakultní knihovny Fakulty sociálních věd společně s Tomášem Gecem, který na něj vzpomíná takto:

S dr. Kurkou jsem se potkával nárazově od rekonstrukce MKP v roce 1997, kdy nás ústřední knihovnou v Praze provázel a zasvěceně komentoval. Spolupracovat jsme začali, když jsem jeho zkušeností zástupce investora v oblasti výstavby knihoven využil při tvorbě stavebního programu pro tehdy plánovanou novostavbu krajské knihovny v Havlíčkově Brodě. Měl spoustu užitečných postřehů a spolupráce s ním byla velmi praktická a přínosná. Následně se na mne obracel ohledně článků do Bulletinu SKIP, kde dělal dlouhou dobu šéfredaktora a občas se stavil na návštěvu v Brně, kde jsem tehdy působil. Velmi mě potěšilo, když mě požádal o recenzi své knihy Architektura knihoven v roce 2010.

Opravdu intenzivně jsme se začali potkávat po mém přesunu do Prahy v roce 2014 na Fakultu sociálních věd UK, která zahájila sérii stavebních investic týkajících se v podstatné míře i fakultní knihovny a já je měl coby projektový manažer na starosti. Přes menší rekonstrukci skladu v budově UK Krystal, kterým knihovna získala vlastní zázemí v Praze, jsme se dostali k návrhu zbrusu nové budovy knihovny v areálu UK v Jinonicích (do r. 2021 zde sídlil i UISK) v roce 2016. Dr. Kurka mně byl oporou při jednání s architekty, která jsou vždy náročná a obě strany mají svoje vyhraněné představy. Jak to u všech diskuzí bývá, někdy prosadila svou jedna strana, někdy druhá. Dr. Kurka k tomu nemalou měrou přispíval svým klidným věcným přístupem, suchým humorem a nadhledem patřícím k věku. Na jednání vždy přicházel s předstihem, materiály měl podrobně opoznámkované a připomínky velmi praktické. Jediný důvod, pro který se omlouval, byla jeho pravidelná účast při hlídaní výstav jeho milovaných skalniček.

Proces poskytnutí dotace MŠMT se táhnul díky tomu, jak trvalo vydání stavebního povolení (i když se nám jej nakonec povedlo získat za v Praze rekordní dobu jednoho a půl roku) a tento prvek nejistoty, zda budeme stavět či nikoli, dr. Kurka komentoval okřídlenou větou: „Vážený pane kolego, jediné, co je jisté, je, že v politice není nic jisté“. Nakonec jsme dotaci dostali a spolupráce pokračovala až do r. 2020, kdy ji přerušil COVID a následně zdravotní omezení pana doktora. O stavbu se živě zajímal i nadále, bez ohledu na fyzická omezení si udržel jasnou mysl i po 90. narozeninách. Na co již bohužel nedošlo, byla účast při slavnostním otevření letos.

Byl celoživotním aktivním sportovcem – běžcem, dodnes si jej vybavují den poté, co v roce 2018 získala zlatou olympijskou medaili v lyžování Ester Ledecká – byl nadšen a jeho první slova byla „Pane kolego, já jsem unešen“. První olympiáda, kterou poslouchal v přímém rozhlasovém přenosu byla, jak se ukázalo, ta v Helsinkách 1952. Na spolupráci s ním a dobu společně strávenou budu vždy rád vzpomínat.

Docent Richard Papík vzpomíná na Ladislava Kurku s obrovskou úctou:  

Pan doktor Ladislav Kurka byl pro mne velkou a uznávanou osobností našeho oboru a spojen jak s praxí knihoven, tak i externí výukou pro knihovnicko-informační školy, např. na Vyšší odborné škole informačních služeb v Praze, ale přednášel i na dalších školách včetně vysokých. O jeho jméně jsem věděl už před desítkami let, ale teprve posledních asi deset patnáct let jsme se občasně vídali, diskutovali a povídali si o oboru i životě a zájmech, také jsme sdíleli několik společných známých jeho věkové generace. Je to také dáno tím, že on se pohyboval celý svůj profesní život ve veřejném knihovnictví a já spíše v oblasti odborných knihoven a informačních institucí (např. v rámci soustavy vědeckých, technických a ekonomických informací). Pana doktora jsem také velice dobře vnímal jako šéfredaktora Bulletinu SKIP, a vůbec jako „iniciační a revitalizační" osobnost Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (konec 60. let 20. století a období po roku 1989). A věděl jsem dobře, že stojí za konferencemi a publikacemi k architektuře knihoven a stal se v této oblasti respektovaným odborníkem.

Takto na Ladislava Kurku vzpomíná Dana Licková, jeho studentka – zástupkyně ředitelky Knihovny Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou:
Vzpomínám na něho často, o to více v této době, kdy probíhá v Knihovně M. J. Sychry ve Žďáře nad Sázavou rozsáhlá rekonstrukce oddělení služeb. Zvláště, když se před léty podílel na výstavbě žďárské knihovny. Velice jsem si ho vážila i jako pedagoga a posléze i vedoucího své studentské práce zaměřené právě na rekonstrukci knihovny. Po dvaceti letech mám stále před očima jeho charismatický, přísný, a přesto tolik laskavý a lidský pohled na vše kolem knihovnictví. V uších mi zní jeho rady z praxe, je mi vzorem a zároveň příkladem toho, jak práce může bavit i po dlouholeté praxi. Prostě knihovník tělem i duší…

Výběr z publikační činnosti

KURKA, Ladislav. Přestavba služeb a rekonstrukce Ústředí Městské knihovny v Praze. 1. vyd. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 1998. 62 s. Aktuality SKIP; Sv. 14. ISBN 80-85-851-07-5.

KURKA, Ladislav. Na návštěvě v kodaňské knihovně. Čtenář, 2000, 52(12), s. 349-350. ISSN 0011-2321.

KURKA, Ladislav. Nová knihovna ve Vídni. Čtenář, 2003, 55(7/8), s. 201-203. ISSN 0011-2321.

KURKA, Ladislav a JIRKALOVÁ, Hana. Pět "P" pro knihovnu: náš rozhovor s PhDr. Ladislavem Kurkou, který se v Městské knihovně v Praze zabývá rekonstrukcí knihoven. Čtenář, 2003, 55(1), s. 6-8. ISSN 0011-2321.

KURKA, Ladislav a SVOBODA, Martin. Ideální knihovna. In: Knihovna a architektura 2003. Praha: Státní technická knihovna, 2003. s. 77-87. ISBN 80-86504-11-5.

KURKA, Ladislav. REPETITIO EST MATER STUDIORUM: vývoj architektury knihoven v závislosti na třech informačních explozích. 1. část. Čtenář, 2009, 61(4), s. 140-143. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://svkkl.cz/ctenar/archiv/2009.

KURKA, Ladislav. REPETITIO EST MATER STUDIORUM: vývoj architektury knihoven v závislosti na třech informačních explozích. 2. část. Čtenář, 2009, 61(5), s. 178-182. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://svkkl.cz/ctenar/archiv/2009.

KURKA, Ladislav. Architektura knihoven. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2011. 86 s., 7 s. příl. ISBN 978-80-85851-20-5.

KURKA, Ladislav. Nové knihovny na severní Moravě. Bulletin SKIP, 2014, 23(1), s. 22. ISSN 1210-0927. Dostupné také z: https://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull14_116.htm#ti.

KURKA, Ladislav a FOBEROVÁ, Libuše. Rozhovor s doktorem Ladislavem Kurkou. Duha: informace o knihách a knihovnách z Moravy [online], 2014, 28(3) [cit. 2024-07-15]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/rozhovor-s-doktorem-ladislavem-kurkou.

BAJO, Kateřina. PhDr. Ladislav Kurka oslavil 90. narozeniny. Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2023, 75(5), s. 179. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://www.svkkl.cz/ctenar/clanek/3913.