Čtenáři, autoři, nakladatelé a knihkupci v době covidové a postcovidové: obavy a naděje, aneb boj o přežití

Halada, Jan et al. Čtenáři, autoři, nakladatelé a knihkupci v době covidové a postcovidové: obavy a naděje, aneb boj o přežití. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2024. 142 stran. ISBN 978-80-246-5795-0.

Na období covidové máme ty nejhorší vzpomínky. Nikdo se nevyhnul různým opatřením, zákazům, nařízením a posléze následkům, které se postupně objevovaly, objevují a zřejmě ještě budou objevovat. V souvislosti s pandemickou situací vzniklo a vzniká množství výzkumných otázek, na které vědci hledají odpovědi. Zavíraly se knihovny, knihkupectví, nesmělo se cestovat, svět se rozdělil na očkované a neočkované jedince. Publikace Čtenáři, autoři, nakladatelé a knihkupci v době covidové a postcovidové: obavy a naděje aneb boj o přežití sleduje vývoj na knižním trhu v České republice v době covidu, a to až do roku 2023. O situaci na českém knižním trhu jsme pravidelně informování Svazem českých knihkupců a nakladatelů, kteří vydávají každoročně Zprávu o českém knižním trhu. Velmi zajímavá je kapitola týkající se čtenářských výzkumů a proměn či stability čtenářských zájmů. Zkoumá se např. vliv digitálních technologií a internetu na čtení. Závěry uveřejněné v publikaci Covidočtení: Co s naším čtenářstvím udělala pandemie prokázaly, že digitální technologie nejdou proti čtení.

Obavy o tištěnou knihu se nepotvrdily, i když digitální čtení sílí. Digitální čtení je dnes běžnou součástí mediálního chování. Má svá specifika, technika čtení je jiná. Při čtení tištěné knihy si čtenář více pamatuje, což je důležité zejména pro vzdělávání. Digitálně se nečte jen odborná literatura, ale i beletrie, především detektivky a fantasy. Co se nezměnilo ani v době covidové, jsou tři základní pilíře čtenářství: rodina, škola a knihovna. Čtenářství podporují i různé projekty: Rosteme s knihou, Celé Česko čte dětem, Noc s Andersenem aj. Role knihoven učit čtenáře čtenářské a informační gramotnosti je pro společnost a zdravý vývoj jedinců velmi důležitá. Knihovny by měly mnohem více propagovat čtení a lásku ke knihám. Vysvětlovat důležitost čtení pro vzdělávání a rozvoj osobnosti.

Kapitola Metamorfózy a průběh covidových vln aneb kdy a jak budeme vydávat knihy? zachycuje knižní trh v dokumentech. Nekonaly se knižní veletrhy u nás a ve světě. Ředitel pražského Světa knihy Radovan Auer prohlásil, že „absence živých setkání a sociálních kontaktů zesílí negativní jevy v kultuře i ve společnosti obecně“. Všichni si pamatujeme „výdejní okénka“ nejen v knihovnách, ale i v knihkupectvích. Velká část knihkupectví u nás i v zahraničí řešila složitou ekonomickou situaci. Velká část zákazníků se přesunula do online prostředí. Program COVID – Nájemné částečně pomohl. Pomohl i program Antivirus, který kompenzoval zaměstnavatelům část nákladů na zaměstnance. E-shopy hlásily dvojnásobný obrat. Situace v kamenných knihkupectvích není dobrá ještě ani dnes. Autoři upozorňují na širší variantu trojice v literárně komunikačním modelu autor-dílo-čtenář na autor-dílo-nakladatel-knihkupec-čtenář. Kniha ve všech časech plní nenahraditelné funkce, od duchovně materializační, sociálně psychologické a noetické přes edukativní, heuristickou, estetickou i axiologickou až po ekonomickou a komunikační.

V publikaci se dále dočteme o metodice výzkumů. Výzkumy zohledňovaly roční časové úseky pandemie. Vznikly ve spolupráci se sociologickou agenturou a za účasti studentů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Nakladatelé, knihkupci a knihovny tvoří reprezentativní vzorek, čtenáři ve věku 18 až 26 let, ale i jiných věkových skupin rovněž. Výsledky jsou prezentovány v grafické podobě a doplněny tuzemskými renomovanými výzkumníky. 

Zajímavá a podnětná je i kapitola zabývající se marketingem a formou prodeje knih v době covidu. Autoři se zvlášť věnují e-knihám a e-shopům, audioknihám a motivaci pro vydávání audioknih. Roli zde hraje vzrůstající zájem o mluvené slovo. Nejlepší reklamou pro knihu je ohlas samotných čtenářů, tzv. šeptanda. Dočteme se i o influenceřích na knižním trhu jako o novém fenoménu. Knižní influenceři fungují jako marketingový nástroj nakladatelů. Kapitoly věnující se knihovnám a jejich čtenářům v době covidové jsou fundovaným shrnutím a objektivním zhodnocením nelehké situace v době pandemie.

Výzkum studentů FSV UK se zaměřil na čtenáře v době covidové, konkrétně na to, zda budeme vůbec chtít číst. Knižní trh se nezhroutil, naopak, spousta lidí se vrátila ke knize, ke zklidnění duše, k více času pro sebe; díky e-shopům si nakladatelé dokázaly tržby zajistit i ve složité době. Změnila se forma prodeje knih. Knižní marketing se při prodeji knih za pandemie výrazně změnil. Nakladatelé tak hledali nové způsoby, jak dostat knihy ke čtenářům. Investovali do e-shopů a online reklamy. Dále se dočteme o tom, do jaké míry se realizovaly krizové scénáře nebo jak v době pandemie pomohl stát. Velmi podnětná je závěrečná kapitola pojednávající o tom, jak vidí budoucnost knih a knižního trhu samotní nakladatelé. Tedy jak vidí vývoj knižního průmyslu po pandemii. Knižní kultura má u nás tradici, stojí na pevných základech a ani covidová pandemie to nezměnila.

„Budoucnost je v temnotách, ale kniha je věčná“. (Výpověď nakladatele)

Závěrem bych citovala Umberta Eca: „Kniha je jako lžíce, kladivo, kolo nebo nůžky. Jakmile jste je jednou vynalezli, už to lépe udělat nemůžete. Nemůžete vymyslet lžíci, která by byla lepší než lžíce. Kniha se osvědčila a nevíme, zda je možné pro účely četby vymyslet něco lepšího. Možná se změní, její složky a stránky už nebudou z papíru. Kniha však zůstane tím, čím je. Kino a rádio, ba dokonce ani televize, nevzaly knize nic, co by ztratila „s újmou“.

Publikace nabízí řadu odpovědí na řadu otázek a evokuje nové otázky, na které je třeba hledat odpovědi. Data o situaci na knižním trhu v době pandemie, o chování čtenářů a o knihovnách jsou velmi zajímavá a podložena fundovanými výzkumy, příměry a srovnáním s výroky různých odborníků na sledovanou problematiku. Kniha stojí rozhodně za přečtení. Je poučná i zasvěcená, ale především čtivá.