Tištěné a rukopisné kuchařské knihy z regionu Jindřichohradecka v digitální podobě

„Prosím vás, krasavice, napište mně laskavě na kus papíru recept na ten dnešní salát.“

Tištěné a rukopisné kuchařské knihy jsou dochovány již od 15. století. Často byly doplňovány návody ke stolování i základními radami k vedení domácnosti a léčitelskými postupy. Po staletí se takové knihy nejen tiskly, ale i ručně opisovaly. Zpočátku se autoři kuchařských knih obraceli především na profesionální kuchařky a kuchaře v panských a velkých měšťanských domech, případně v hostincích a na farách, v 19. století již cílili i na domácí hospodyně i manželky a dívky učící se vařit. Do českých domácností vstoupily tištěné kuchařské knihy až na přelomu  18. a 19. století, kdy byly nejdříve vydávány překlady německých originálů kuchařek a později též původní české tituly. Jednalo se především o kuchařku Václava Pacovského opakovaně vydávanou česky i německy od počátku 19. století a později též o věhlasnou Domácí kuchařku Magdaleny Dobromily Rettigové. Kuchařky se staly v 19. století oblíbeným titulem v mnoha tiskárnách na území Čech a Moravy včetně jindřichohradecké Landfrasovy tiskárny.

V případě kuchařských knih a dalších souvisejících titulů (receptáře, herbáře, bylináře, rady pro domácnost) se jedná o dokumenty, které nejsou příliš zastoupeny ve sbírkách veřejnoprávních institucí. Původně se totiž používaly v běžném životě a v kuchyních při vaření podléhaly mnoha negativním klimatickým vlivům i přímému kontaktu s různými druhy potravin. Nebyly proto často dochovány v odpovídajícím fyzickém stavu a zároveň také v minulosti nebyly považovány za předmět kulturní hodnoty vhodný k darování nebo uložení do muzejních sbírek. V knižních fondech Sbírky Muzea Jindřichohradecka se nachází unikátní soubor téměř 50 kuchařských knih a příruček pro domácnost a hospodářství datovaných od poloviny 18. století až do století dvacátého. Tituly jsou součástí fondů Jindřichohradecké tisky, Kramářské tisky, Regionální literatura, Rukopisy a Tisky do roku 1900. Některé jednotky pochází z domácností v jihovýchodních Čechách, další byly vydány nebo tištěny v jindřichohradecké Landfrasově tiskárně, která zde působila v letech 1797-1945. Jedná se o hodnotný soubor, který dokumentuje zdejší česko-německou jazykovou oblast.

Zmíněné kuchařské knihy byly představeny veřejnosti na několika výstavách. V roce 2003-2004 byla uspořádána společná putovní výstava rukopisů ze sbírek jihočeských muzeí, kde byly v oddíle nazvaném Chytrému napověz vystaveny kuchařky, herbáře a další praktické příručky ze 17. a 18. století. V roce 2021 připravilo Muzeum Jindřichohradecka výstavu Rok v kuchyni Magdaleny Dobromily aneb co pradědečkům chutnalo, která byla věnována lidové i měšťanské stravě, kuchařským knihám, přípravě jídla, stolování a dalším zajímavostem z kuchyní jindřichohradeckého regionu v 19. a v první polovině 20. století. O rok později byla v Muzeu Jindřichohradecka zahájena další výstava související s historií stravování Štrůdl, cvíboch, buchtel a dalken aneb střípky z vídeňské kuchyně v Jindřichově Hradci. Jednalo se o součást putovní výstavy společného česko-rakouského projektu Kulinářské dědictví/Kulinarisches Erbe ATCZ288 - ATCZ kulinarisch, který zkoumal  kulturní transfery ve stravování v období let 1750-1918 na lince Čechy-Morava-Vídeň.  V rámci projektu byl kromě třech společných výstav připraven almanach s recepty a byly digitalizovány významné ručně psané i tištěné kuchařské knihy. Jindřichohradecké muzeum připravilo pro digitalizaci soubor více než 50 kuchařských knih a příruček pro domácnost. Zájemci si je mohou prohlédnout v digitální knihovně Muzea Jindřichohradecka Kramerius nebo na webu muzea v záložce zmíněného projektu.

A co můžete v digitálním souboru vidět opravdu zajímavého?

Nejstarším rukopisem s recepty na jídlo ze Sbírky Muzea Jindřichohradecka je německá rukopisná kuchařka z let 1744-1746.  Z roku 1843 pak pochází rukopis české kuchařské knihy obsahující více než 300 receptů na masitá i postní jídla a ze stejného období i německá kuchařská kniha. Zajímavý je také soubor rukopisných kuchařek z rodiny známé textilní výtvarnice Marie Hoppe-Teinitzerové. Jedná se o rukopisy Alžběty, Luisy a Marie Teinitzerové z let 1897-1933. Právě Luisa byla vyhlášená panská kuchařka, která v první polovině 20. století vařila v řadě významných rodin na celém území Čech. V dochovaných sešitech jsou zapsány recepty česky i německy, obsahují též překlady názvů jídel do několika jazyků, tak aby kuchařka mohla sestavit menu i pro hosty ze zahraničí. Vloženy jsou i záznamy na samostatných listech, které dokumentují běžnou praxi kuchařek zapisujících si nové recepty při různých příležitostech. V jednom sešitě je například vložena vizitka hospodářského účetního rady Pavla Zuny se vzkazem pro kuchařku: „Prosím vás, krasavice, napište mně laskavě na kus papíru recept na ten dnešní salát.“ V jiném sešitě nalezneme český dopis s německým receptem na cukrovinky z korespondence Berty Rosové a Marie Teinitzerové, který se stal inspirací celého projektu.

Součástí souboru jsou též kuchařské knihy z jindřichohradecké Landfrasovy tiskárny, kde byly oblíbeným artiklem již ve 20. letech 19. století. Nejstarší z nich vytiskl Josef Landfras v roce 1821 a souvisí s ní spor tiskaře Landfrase s Magdalenou Dobromilou Rettigovou. Autorka Landfrase tehdy obvinila, že jí odcizil a neoprávněně vydal rukopis Domácí kuchařky. Údajně ji musela sepsat znovu a vydala ji poprvé až o pět let později. Kromě této kuchařky připravil Landfras další vydání kuchařské knihy Václava Pacovského v češtině i němčině a dvě německé kuchařky. Unikátní je pak Schopná kuchařka pro malé dívky Mariany Natalové, kterou vydal Landfras s barevnými litografovanými přílohami v polovině 19. století.

Fotografie: 

JK_9a.jpg

KK_850a.jpg

Neues_wienerisches_kochbuch_1807a.jpg

RK_106_nej.jpg

Rk_597-1aa.jpg