Finský portál Finna jako inspirace pro české knihovnictví

Úvod

V době digitalizace a otevřeného přístupu k informacím se stále více prosazují národní vyhledávací systémy, které propojují knihovny, archivy a muzea do jednoho přístupového bodu. V českém prostředí se tato myšlenka objevila již v roce 2010, kdy vznikl projekt Knihovny.cz, jehož cílem je sjednotit katalogy knihoven a zjednodušit přístup k informačním zdrojům. Tento systém umožňuje nejen vyhledávání v knihovních katalozích, ale také přístup k digitálním knihovnám a databázím. Zároveň zprostředkovává vybrané knihovnické služby, například meziknihovní výpůjční službu Získej, informační službu Ptejte se knihovny nebo přístup ke čtenářským účtům uživatelů zapojených knihoven. Knihovny.cz však nejsou ojedinělým projektem – podobné systémy existují i v dalších evropských zemích. Mezi nejznámější patří dánský Bibliotek.dk, nizozemská služba Bibliotheek.nl nebo francouzský Catalogue collectif de France, který funguje spíše jako souborný katalog největších francouzských knihoven.

Představení portálu Finna

Jedním z nejpokročilejších systémů v Evropě je Finna (https://www.finna.fi) – finský národní portál, který umožňuje uživatelům prohledávat a využívat obrovské množství kulturních a vědeckých materiálů. Portál je spravován a vyvíjen Národní knihovnou Finska (Kansalliskirjasto) ve spolupráci s archivy, knihovnami, muzei a dalšími partnery. Cílem této spolupráce je usnadnit vyhledávání a využívání informací a podpořit celoživotní učení. Díky integraci fyzických i digitálních sbírek poskytuje Finna jednotné rozhraní pro přístup ke knihám, vědeckým článkům, historickým fotografiím, mapám či audiovizuálním záznamům, což usnadňuje přístupu k informacím a podporu otevřené vědy. Umožňují nejen efektivní vyhledávání napříč institucemi, ale také zjednodušují správu knihovních výpůjček a propojují uživatele s volně dostupnými digitálními zdroji. Finna je příkladem dobře fungujícího národního portálu, který spojuje knihovny, archivy a muzea do jednoho rozhraní, čímž významně usnadňuje práci studentům, vědcům i široké veřejnosti.

Portál Finna byl vyvíjen postupně od roku 2011 a oficiálně byl spuštěn na konci 2013. Jeho kořeny sahají k Národní digitální knihovně, projektu Ministerstva školství a kultury Finska (2008–2017), který měl za cíl sjednotit přístup k informacím z knihoven, archivů a muzeí. Finna byla původně jejím uživatelským rozhraním, ale po ukončení projektu se osamostatnila a stala se největší online knihovnou ve Finsku a klíčovým národním vyhledávačem kulturního dědictví.

Od samého začátku se vývoj soustředil na otevřenost a flexibilitu. Původně měla být Finna postavena na komerčním softwaru, ale nakonec bylo rozhodnuto o využití open-source technologií, zejména VuFindu. Tento krok umožnil snazší integraci s dalšími službami a zajištění dlouhodobé udržitelnosti. První testovací verze se objevila v roce 2012 a v roce 2013 se do systému zapojily první instituce, včetně Univerzitní knihovny v Jyväskylä, Národního archivu Finska a Finského národního muzea. Hned po spuštění bylo ve Finně dostupných více než 7,6 milionu dokumentů.

V dalších letech se Finna neustále rozšiřovala – v roce 2016 byl spuštěn otevřený aplikační interface (API), který umožnil integraci s dalšími službami. Přidáním materiálů Národního audiovizuálního institutu (KAVI) začala Finna podporovat i videoobsah. Během pandemie covidu vzrostla poptávka po digitálních zdrojích a Finna posílila svou roli v národním vzdělávacím systému, například vytvořením Finna Classroom pro učitele a studenty. (National Library of Finland, 2023)

Dnes je Finna domovem pro více než 470 institucí (National Library of Finland, 2025a), obsahuje přes 18 mil. záznamů (National Library of Finland, 2025b) a její vize do roku 2024 je nabídnout intuitivní a rychlý přístup k informacím, podporovat celoživotní vzdělávání a zlepšovat uživatelskou zkušenost s knihovnami a jejími službami. Inspirativní je i jejich využívanost sociálních sítí, kde v roce 2023 dosáhli celkového počtu 5,3 milionu uživatelů. (Mustajoki, 2024, s. 7)

Hlavní funkce portálu Finna

Finna je navržena tak, aby co nejefektivněji zpřístupňovala široké spektrum kulturních a vědeckých materiálů z různých institucí. Její hlavní předností je jednotné vyhledávání, které umožňuje procházet katalogy knihoven, muzeí a archivů v rámci jednoho rozhraní. Uživatelé tak nemusí navštěvovat různé specializované databáze, ale mohou najít potřebné informace na jednom místě. Díky integraci s digitálními knihovnami nabízí Finna přístup k rozmanitému digitálnímu obsahu, včetně e-knih, vědeckých článků, historických fotografií, map, rukopisů a dalších dokumentů. Velkou výhodou je i personalizace služeb, která umožňuje přihlášeným uživatelům spravovat své výpůjčky, rezervovat dokumenty a prodlužovat jejich výpůjční dobu přímo v rozhraní Finna. Důležitým prvkem je také podpora otevřeného přístupu (open access). Finna zprostředkovává volně dostupné vědecké a kulturní materiály, čímž napomáhá šíření znalostí a usnadňuje práci studentům, vědcům i široké veřejnosti.

Kromě klasických textových zdrojů obsahuje Finna také multimediální materiály. Uživatelé mohou procházet rozsáhlé sbírky historických fotografií, audiovizuálních záznamů, uměleckých děl a artefaktů muzejních sbírek. Zajímavou službou v tomto kontextu je bezesporu Finna Street, která umožňuje uživatelům objevovat historické fotografie přímo na místech, kde byly pořízeny. Funguje na principu geolokace – pokud uživatel spustí aplikaci na svém mobilním zařízení, systém mu zobrazí archivní snímky dané lokality. Díky tomu si může snadno porovnat minulost a současnost městského prostředí. Tato služba je oblíbená mezi historiky, turisty i běžnými obyvateli, kteří chtějí vidět, jak se jejich okolí proměnilo v průběhu času. Jde o dobrý příklad popularizace digitalizovaných dokumentů.

Finna se snaží hrát důležitou roli i na poli vzdělávání. Služba Finna Classroom je speciální sekce portálu zaměřená na učitele a studenty. Nabízí kurátorsky vybrané materiály vhodné pro výuku v různých předmětech, zejména v oblasti historie, umění, přírodních a technických věd, kultury, ale najdeme zde také materiály pro podporu pracovního života a podnikání. Učitelé mohou využívat připravené vzdělávací balíčky, pracovní listy nebo tematicky zaměřené kolekce historických dokumentů. Kromě toho podporuje otevřené vzdělávací zdroje, což umožňuje sdílení a vytváření nových studijních materiálů. Dle mého názoru je to dobrá inspirace i pro Knihovny.cz, kde první kurátorské pokusy proběhly v podobě online výstav v době covidu.

Finská centralizace vs. česká decentralizace

Finové mají při vývoji Finna velkou výhodu v jejich centralizaci služeb. V českém prostředí je situace odlišná. Decentralizace knihoven, jejich služeb a proces automatizace na přelomu tisíciletí vedly k tomu, že si každá knihovna mohla zvolit svůj vlastní knihovní systém a nastavit služby podle svých potřeb. Z dlouhodobého hlediska to dle mého názoru nebylo dobré rozhodnutí a při snaze o centralizaci služeb musíme do portálu Knihovny.cz integrovat knihovní systémy postavené na různých architekturách a principech. Faktem také je, že ne všechny knihovní systémy důsledně dodržují standardy, proto je integrace fondů a služeb knihoven na jedno místo značně problematická a časově náročná. Samostatnou kapitolou je používání různé terminologie v jednotlivých systémech a knihovnách (např. statusy výpůjček - absenčně, mimo knihovnu, domů apod.). To vše nyní komplikuje integrační snahy. Prvním signálem změny může být v českém prostředí diskutovaný projekt Cards, jehož cílem je integrace knihovních systémů v akademickém prostředí do jednoho rozhraní a sloučení všech záznamů zúčastněných knihoven do jedné báze. Pokud by se to povedlo, mohl by to být důležitý krok k zapojení všech akademických knihoven do portálu Knihovny.cz. Dalším krokem by mělo být zapojování knihoven muzeí, galerií, archivů a dalších paměťových institucí, stejně jako integrace volně dostupných odborných zdrojů ideálně s plným textem.

Závěr

Finna se za více než deset let své existence stala klíčovým nástrojem pro zpřístupnění knihovních, archivních a muzejních sbírek ve Finsku. Svědčí o tom i popularita a využívanost tohoto portálu. Co na ní vnímám jako nejvíce inspirativní je fakt, že se snaží být živou platformou, která propojuje digitální kulturní dědictví s každodenním životem a vzděláváním. Zároveň reflektuje potřeby uživatelů a rozvíjí své uživatelské rozhraní, využívá kurátory k vytváření původního obsahu. O tom, že jde o klíčový projekt pro finské paměťové instituce, svědčí i fakt, že má za sebou silnou podporu finských paměťových institucí, jasné financování, kvalitní vývojový tým a stojí za ním velké PR oddělení Národní knihovny Finska čítající 20 pracovníků, kteří se podílejí na propagaci i kurátorských aktivitách. Portál Knihovny.cz nyní disponuje zkušeným vývojovým týmem. Věřím, že i v dalších oblastech se službě Finna brzy vyrovnáme.

Zdroje:

• MUSTAJOKI, Heidi. End-user communication on Finna.fi search service. Prezentace, PPT. Helsinki, 2024. Prezentace poskytnutá Národní knihovnou Finska.
• NATIONAL LIBRARY OF FINLAND, 2023. The Story of Finna. Online. Dostupné z: https://www.kansalliskirjasto.fi/en/news/story-finna. [cit. 2025-02-15].
• NATIONAL LIBRARY OF FINLAND, 2025a. Finna. Online. Dostupné z: https://www.kansalliskirjasto.fi/en/services/finna. [cit. 2025-02-15].
• NATIONAL LIBRARY OF FINLAND, 2025b. Finna.fi. Online. Dostupné z: https://www.finna.fi. [cit. 2025-02-15].

Fotografie: 

finna-homepage.png

finna-classroom.png

finna-street.png

finna-classroom-lekce.png