Booleovské operátory a klíčová slova v praxi rešeršéra

Několik tipů z praxe s prací s fulltextovými databázemi

Nejen katalogizace a klasifikace, ale i vyhledávání dokumentů patří tradičně mezi knihovnické činnosti. Ve 20. letech 21. století se střetáváme v praxi s tradičními knihovnickými katalogy (míněno již elektronickými), fulltextovými a citačními databázemi povětšinou zahraniční provenience (na které budu odkazovat jako na zahraniční databáze) a pomalu i produkcí generativního AI. Pominu-li AI, může se práce s knihovnickými fondy a zahraničními databázemi zdát na první pohled velice podobná z hlediska vyhledávání. S trochou nadsázky rozhraní zahraničních databází působí jen jako jiný OPAC. Není divu, oboje má spojitou historii – v praxi rešeršéra se však pravidelně setkávám s omyly vycházejícími z tradičního smýšlení o knihovnických katalozích.

Klíčová slova – dobrý postup v knihovním katalogu, chyba u zahraničních databází?

V knihovním katalogu vyhledávám dle klíčových slov (míním deskriptorů, předmětových hesel atd.). To je přístup z mého hlediska správný. I pokud OPAC umožňuje vyhledávání v anotacích (a anotace jsou v záznamech), pak u konzistentně udržovaného popisu takto dojdu ke všem relevantním výsledkům nehledě na termín užitý v anotaci či názvu. Mým úkolem je pak „jen“ vybrat ty náležící k hledanému tématu. To je postup, ke kterému vybízím i čtenáře. Když se však podílím na zaučování nových kolegů a kolegyň do rešerší, s hrůzou zjišťuji, že většina se pokouší o totéž u zahraničních databází. Proč je to taková chyba a kde má tento postup využití?

První bod je ten, že zatímco většina knihoven dbá na konzistentní použití jednoho termínu pro jedno téma, totéž nelze říct o zahraničních databázích. Terminologie se vyvíjí, formulace termínů často podléhají konkrétnímu projektu, jiné termíny se mezi klíčovými slovy objeví pro jejich krátkodobou popularitu. I kdybych byl u každé rešerše schopen z hlavy najít pět synonym pro pojem, má zkušenost naznačuje, že během práce objevím dalších pět. Jenže pokud jsem vyšel od prvních pěti a vypsal je do kolonky klíčová slova, je dost pravděpodobné, že další vůbec nenajdu.

Druhý, neméně podstatný bod je, že užití klíčových slov se liší periodikum od periodika. V zahraničních databázích je mnoho článků bez jediného klíčového slova – vydavatel je neužívá. Nicméně i pokud je užívá, často jsou uváděna v kontextu periodika. Je-li periodikum zaměřené na základní školství, proč by uvádělo u každého článku „základní škola“?

Výsledkem je, že vyhledávací nástroj nahlédne do klíčových slov, zjistí, že tam sice je jedno z mnou hledaných, ale chybí „základní škola“. Článek neuvidím. Fulltextové vyhledávání naopak zohlední i krátkou, ale podstatnou sekci článku? Podotýkám však, že klíčová slova mají své opodstatnění i v zahraničních databázích. Mohou velice dobře posloužit např. při vyhledávání za účelem zodpovězení jednoduché otázky, ale pro seriózní bibliografické rešerše je považuji za scestné. Na okraj podotknu, že situace se může proměňovat, některé databáze začínají doplňovat klíčová slova přes umělou inteligenci. Dosavadní výsledky mi však v praxi zatím nepřišly dostatečné.

Booleovské operátory – filipika proti operátoru NOT

Logické operátory, booleovské operátory, jsou základem pro jakoukoliv seriózní rešerši. Obvykle se setkáme se základními třemi: AND, OR, NOT. Bez nich – a závorek – těžko vyjádříme svůj požadavek. Operátor NOT se zdá být velice užitečný. Z mého pohledu jen do té doby, než si uvědomíme strukturu dnešních vědeckých článků. Použiji opět příklad z oblasti školství. Řekněme, že nás zajímá náhled středoškolských žáků na hypotetickou vyučovací metodu X. Tato metoda je užívána od základní školy až po studium na vysoké škole. Zajímá nás však jen náhled středoškolských studentů a větší pozornost v literatuře je věnována základním školám. Zdá se být racionální připojit do vyhledávacího dotazu NOT „elementary school“.

Nahlédněme však do struktury studie o metodě X na střední škole (předpokládám fulltextové vyhledávání). Článek začíná abstraktem, následuje úvod a pak krátký přehled výzkumu k tématu. Zde je pravděpodobné, že dojde k problému. Je dobrou praxí, aby autor uvedl „Smith (2021) analysed responses of 657 elementary school students“. Píše to pro úplnost, ale z našeho hlediska počítač dochází k závěru, že článek obsahuje nechtěný výraz a článek vyřadí.

Pochopitelně to, co jsem napsal o operátoru NOT, platí jen omezeně. Krátký příklad by byla rešerše týkající se psychologické koncepce PERMA. U ní jsem s radostí vyřadil vše o věčném ledovém pokryvu za použití operátoru NOT frost*. I zde se situace vyvíjí. Databáze více zohledňují pozici výrazu v textu, frekvenci užití atd. V posledních letech však pomyslné pravidlo užívat NOT jen extrémně výjimečně stále platilo.

Tip na závěr

Bez klíčových slov a NOT – jak se vyznat v rozsáhlém množství výsledků? Můj tip by zněl, jakmile naleznete něco relevantního, zkoumejte nabízené „podobné články“, „lidé také čtou“ a další návrhy databáze – to je část, která se myslím v posledních letech značně zlepšila. Rešerše jsou často náročné, ale tento primitivní postup mě nejednou dovedl od nutnosti napsat čtenáři, že zdroje nejsou, k celkem obstojnému výsledku.