Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.

Zahraniční knihovny MZK plní dvojí úkol: pečují o svěřený fond a vytvářejí kulturní a vzdělávací programy za pomoci i podpory zahraničních partnerů. Zahraniční knihovny totiž nejsou jen prostorem, kde se půjčuje cizojazyčná literatura. Jsou živým a dynamickým prostředím, ve kterém probíhají interakce mezi fondem, programem a širokou veřejností.
Nejstarší knihovna, která dala Zahraničním knihovnám vzniknout, byla hned „za rohem“, totiž u rakouských sousedů. Nejnovější knihovna za sebou nemá ani rok existence – Francouzská a frankofonní knihovna se slavnostně otevřela 4. 10. 2024. S touto knihovnou se Zahraniční knihovny definitivně otevřely světu. Jak ale dát vyniknout každé knihovně, respektovat její dynamiku a vše pod jednotnou hlavičkou Zahraničních knihoven MZK?
Fond Zahraničních knihoven MZK by se měl neustále snažit o kontakt s veřejností. To se dá uskutečnit nejen jeho neustálou aktualizací, ale i modernizací, aby fond byl zrcadlem nejpalčivějších otázek dané kultury a jazyka. Dalším důležitým prvkem je aktualizace jeho přístupnosti, odstranění co nejvíce překážek bránících jeho využívání. Proto se od nového roku změnil status všech jednotek, které lze nyní absenčně vypůjčit na jeden měsíc.
Další změny se odehrály na digitální rovině. Zahraniční knihovny založily vlastní Instagramový účet, nejen pro širší propagaci svých akcí a fondů, ale i pro lepší seznámení veřejnosti s partnery, kteří s knihovnami spolupracují. Ať už se jedná o velvyslanectví, kulturní fórum, školy, univerzity, aliance, instituty, nebo i konkrétní jedince. A samozřejmě jde i o propojení s nejdůležitější institucí – budovou MZK, ve které jsou Zahraniční knihovny umístěné a bez jejíž podpory by neměly knihovny ani prostory, ani uživatelský dosah.
Každá ze Zahraničních knihoven chce v budoucnu organizovat svou pravidelnou aktivitu, která má být co nejvíc otevřená a interaktivní. Kolem každé z knihoven by měla v budoucnu vzniknout na tomto základě komunita lidí, kteří budou určovat nejenom program, ale i šířit dosah knihovny dál. Někde taková aktivita už existuje, například Reading Group pro anglo-americkou knihovnu, Buchclub a jazykový workshop pro Rakouskou a Německou knihovnu, někde právě odstartuje (Club de lectura pro Španělskou knihovnu) a někde se plánuje (Francouzská a frankofonní). Poprvé v tomto roce bychom chtěli zahájit i tradici společné sdílené akce, kde by se prezentovaly všechny Zahraniční knihovny – Four Foreign Films, filmový festival v září, který by se odehrával v spolupráci s Kinem Art a Villou Löw-Beer a mimo promítání by byl obohacen právě kulturním programem všech zastoupených knihoven a partnerů. V rámci prvního ročníku bychom chtěli i oslavit 20. výročí Americké knihovny.
Zahraniční knihovny kromě toho, že mají reprezentovat svým fondem danou krajinu, tak ji mají na poli literatury a kultury přesahovat, stírat hranice, bořit nacionální konstrukty a snažit se o spolupráci s jinými kulturami a jazyky. Nikde to nebylo vidět líp, než na otevření Francouzské a frankofonní knihovny, kterého se zúčastnili zástupci Francie, Belgie, Kanady, Rwandy, Švýcarska a Lucemburska a dodatečných návštěv z Kosova a Tuniska. Proto je tak důležité si uvědomit, že knihovna není jenom uzavřený prostor na uložení knih, ale i přímé spojení s okolním světem.