Kompendium knihovnictví 3

Timko, Marek, ed. Kompendium knihovnictví 3. První vydání. Ostrava: Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, 2024. 414 stran. ISBN 978-80-7054-345-0. Dostupné také z: https://www.msvk.cz/data/filemanager/source/Kompendium%20knihovnictv%C3%AD%203%20e-kniha.pdf.

Recenzovaná publikace je již třetím svazkem z dosud vydaných kompendií, které se svými kapitolami dotýkají oboru knihovnictví a informační vědy. Tato kompendia vydává Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě. Jsou věnována zejména studentstvu knihovnictví, kterému sborník aspiruje předat základy oboru a také informovat o nových, aktuálních tématech a směrech, kterými se vydává, či nástrahách a příležitostech, kterým čelí. Svět se rychle a nezadržitelně mění každým dnem, je proto zásadní mít o aktuálních výzvách informace, otevírat diskuze a nalézat vhodná řešení. To se, myslím, autorkám a autorům, kteří do sborníku přispěli, do určité míry podařilo.

Kompendium knihovnictví 3 je rozděleno do pěti tematických bloků, ve kterých se následně nacházejí jednotlivé příspěvky. První oddíl se věnuje výzvám a příležitostem pro knihovnictví a knihovny. Najdeme zde témata týkající se informační hygieny, nefinanční motivace a novinek v legislativě Evropské unie. V následující části autoři a autorka popsali různé aspekty čtení, čtenářství a čtenářské kultury. Třetí celek se soustředí na psaní a publikování v odborném a vědeckém prostředí. Následující segment obsahuje pouze text o kyberbezpečnosti na základních školách. Poslední pasáž obsahuje také jediný příspěvek a ten představuje základy managmentu kultury. Takové rozdělení je přehledné a sborník tak působí uspořádaněji a uceleněji. Přesto bych preferovala, kdyby stati orientované na kyberbezpečnost a nefinanční motivaci byly zařazeny do jiných částí. Kapitoly kyberbezpečnosti bych přesunula do oddílu „Výzvy a příležitosti pro knihovnictví a knihovny“, a ty o nefinanční motivaci v knihovnách by mohly být v poslední sekci spolu s textem zaměřeným na management kultury. Stávající umístění není nelogické, dle mého názoru je však smysluplnější mít zmíněné texty umístěny jinde a pod každým tematickým celkem mít více než jednu stať.

Celým sborníkem se prolíná otázka umělé inteligence, která je v současnosti předmětem vášnivé debaty ve společnosti ať už ve vědeckých kruzích, v oblasti technologií nebo v rámci státní správy a nejrůznějších strategií národního a mezinárodního charakteru. Umělá inteligence přináší příležitosti, ale i rizika, která musí být podchycena. Ve větší míře se problematice umělé inteligence věnuje text K. Matuly „Publikování v době velkých jazykových modelů“. Autor se soustředí na nástroje umělé inteligence generující digitální obsah a na vydávání odborných publikací s pomocí těchto nástrojů. Zaměřuje se konkrétně na výhody, nevýhody, rizika a výzvy, které využívání umělé inteligence v publikování odborných dokumentů přináší. Příspěvek považuji za velmi přínosný a zajímavý podnět k dalším diskuzím. Rizika, která se s využíváním umělé inteligence pojí, popisují rovněž kapitoly E. Horalíkové, které se věnují kyberbezpečnosti. Kromě tohoto tématu autorka dále popisuje možnosti využití umělé inteligence ve vzdělávání žáků a žákyň v rámci kyberbezpečnosti. Příspěvek P. Očka se také významně dotýká problematiky umělé inteligence, zejména jejího rychlého rozvoje a nové legislativy Evropské unie v oblasti digitální ekonomiky, která se na tento trend snaží reagovat.

Neméně hodnotným konceptem je informační hygiena, kterou ve svém příspěvku popisuje M. Dombrovská. V několika kapitolách se dozvídáme o vývoji informační hygieny, zdravých návycích, které se k ní vztahují ať už v kontextu fyzického či psychického stavu člověka, a dále téma propojuje s rolí knihoven a čtení. Nyní, kdy je mnoho lidí informačně přetíženo, případně trpí závislostmi na sociálních médiích a frustrací z množství negativních zpráv, které se k nim dostávají z prostředí internetu či televize, je informační hygiena zásadní. Uživatelky a uživatelé se snaží svůj čas strávený online omezit. Do budoucna bude tato oblast čím dál důležitější a podobné příspěvky budou jistě užitečným zdrojem informací a podpory.

Velmi praktickou a užitečnou stať, která může pomoci jak studentstvu, tak ostatním publikujícím ve vědecké a výzkumné sféře, sepsaly autorky R. Krejčí Salátová a A. Machová. Text je nabitý radami pro psaní a publikování odborných článků. Autorky předkládají základní terminologii, popisují, jak vypadá redaktorská práce, jak článek putuje od autorů a autorek do periodik nebo jak probíhá recenzní řízení. Upozorňují také na nešvary, kterým se vyvarovat, a čeho se naopak nebát.

L. Foberová a Z. Šidlichovská své příspěvky věnovaly oblastem managementu – konkrétně nefinanční motivaci a managementu kultury. Poznatky v těchto kapitolách jsou nezbytné pro osoby, které působí ve vedoucích pozicích. Avšak zaměstnanci a zaměstnankyně mohou rovněž získat cenné informace – mohou například lépe identifikovat, proč se v práci necítí komfortně, co jim schází a co by potřebovali pro větší motivaci, a následně by mohli své potřeby komunikovat s nadřízenými. Oceňuji důraz, který autorky kladou na formování poslání, spolupráci, motivaci, komunikaci a zejména pak na lidský přístup.

Tři texty věnované čtení a čtenářství sepsali Ľ. Hrdináková, R. Papík a J. Trávníček. Ve svých statích popisují procesy čtení, motivace ke čtení, metody rychlého čtení a různé pohledy na čtenářskou kulturu v průběhu lidských dějin. Čtení ke knihovnám neodmyslitelně patří, zmíněné kapitoly mají tak v kompendiu nepochybně své místo.

Všichni přispívající se podělili o podnětná, obohacující a aktuální témata. Významným aspektem textů je, že se dotýkají umělé inteligence, tedy entity, která nás v současné době obklopuje, v různých mírách ovlivňuje, nabízí nástroje využitelné ke zjednodušení života nebo k neetickým činnostem. Z příspěvků bych dále ráda vyzdvihla oblasti informační hygieny, managementu a publikování odborných materiálů. Změnila bych pouze přiřazení některých příspěvků do jednotlivých bloků. Zároveň považuji pro lepší přehlednost používání číslování kapitol a podkapitol. Jedná se však o drobné výhrady, které nijak významně nenarušily čtenářský zážitek.

Na další vydání kompendia jsem velmi zvědavá a věřím, že se bude opět zabývat minimálně stejně přínosnými tématy jako v tomto díle. Ještě nedávno jsem byla studentkou a publikace tohoto typu by mi ve studiu pomohly. Sborník bych doporučila studentkám a studentům, ale k prostudování zvu také odbornou i neodbornou veřejnost. Skvělá je rovněž skutečnost, že je kompendium volně dostupné v elektronické podobě (viz odkaz), publikace je tedy jednoduše přístupná většině čtenářů a čtenářek.