Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.

Kdy a jak jste se setkala s tématem mediální gramotnosti a proč jste se mu rozhodla věnovat?
K tématu mediální gramotnosti jsem se dostala během studií žurnalistiky na Masarykově univerzitě. Uvědomovala jsem si, že spoustu důležitých věcí o tom, jak vlastně média fungují a ovlivňují nás, se dozvídám až na tomto oboru, přitom bych je ráda věděla už dřív – a ne jen jako potenciální novinář, ale hlavně jako člověk, občan. Uvědomila jsem si, že mnoho lidí – včetně mých vrstevníků – nemá dostatečné nástroje k rozpoznání manipulativních technik nebo ověřování informací. A tak jsem se přidala do Zvol si info a také šla studovat informační studia a knihovnictví, protože to je tomuto tématu zřejmě nejblíže ze všech – přeci jen knihovny jsou hlavním garantem vědění a pravdy.
Jaká je podle Vás mediální gramotnost obyvatel České republiky? Liší se její úroveň s ohledem na teritorium, věk či vzdělání?
Určitě jsme na tom o něco lépe než před 7 lety, kdy jsem se začala o téma zajímat. Nelze říci, že by na tom jedna generace byla lépe nebo hůře, spíše se liší samotné informační chování. Mladší generace tráví více času online, což znamená, že jsou často lépe obeznámeny s digitálními platformami, ale zároveň čelí většímu tlaku sociálních sítí a dezinformacím. Starší generace má zkušenost s tradičními médii a třeba i řetězovými e-maily, ale někdy jí chybí porozumění právě tomu, jak fungují sociální sítě a jak se orientovat lépe v online prostoru.
Lidé s vyšším vzděláním mají sice často lepší nástroje pro kritické myšlení, ale ani akademická úroveň není zárukou imunity vůči dezinformacím. Naopak, vzdělanější lidé se často nechají v debatách s těmi méně vzdělanými oklamat představou „my jsme ti chytří, tak určitě máme pravdu“, případně „my jsme vzdělaní, my určitě nenaletíme na dezinformaci“ – a pak jsou třeba méně obezřetní. Věk, vzdělání, oblast – nic z toho není vypovídající, všichni jsme podobně zranitelní.
Proč vznikl spolek Zvol si info a co je jeho cílem?
Zvol si info vzniklo v roce 2016 jako iniciativa studentů. Původně jsme chtěli pomoci svým vrstevníkům lépe se orientovat v informačním chaosu, ale rychle jsme si uvědomili, že tento problém se týká celé společnosti. Naším cílem je zlepšit mediální gramotnost napříč generacemi a poskytnout lidem praktické nástroje, jak se chránit před manipulací, dezinformacemi a tlaky digitálního světa.
Jakou podobu má Vaše činnost a na koho je zaměřena?
Naše aktivity zahrnují široké spektrum vzdělávacích programů. Pořádáme besedy a workshopy pro základní a střední školy – buď přímo ve školách, nebo v knihovnách. Také umíme připravit jednorázové i dlouhodobé akce pro seniory. V neposlední řadě pořádáme kurzy přímo pro učitele a knihovníky o aktuálních trendech v digitálním světě a jak s tématy pracovat při tvorbě vlastních akcí. Kromě samotných přednášek a seminářů jsme velmi aktivní v on-line vzdělávání, publikujeme vzdělávací články na našem webu www.zvolsi.info, tvoříme informativní příspěvky na sociálních sítích a metodické příručky pro vzdělavatele.
S jakými ohlasy na svou činnost se setkáváte? Byli jste za ni i oceněni?
Ohlasy jsou velmi pozitivní. Studenti oceňují, že je naše workshopy baví a nejsou „jen další nudná přednáška“. Učitelé a knihovníci zase často říkají, že jim chyběly konkrétní nástroje, jak mediální gramotnost učit – a že jim naše metodické materiály hodně pomáhají. Co se týče ocenění, získali jsme například národní cenu Karla Velikého pro mladé Evropany, kterou udílí Evropský parlament, dále např. Cenu rektora Masarykovy Univerzity, Gratias Tibi, nebo ocenění v mezinárodní soutěži Facebook Global Digital Challenge.
Nabízíte možnost spolupráce s knihovnami? Pokud ano, v jaké podobě?
Ano! S knihovnami spolupracujeme dlouhodobě a aktivně. Nabízíme například:
Proměňuje podle Vás umělá inteligence zásadním způsobem mediální prostor? Co od ní můžeme v budoucnu očekávat?
Rozhodně ano. AI už nyní ovlivňuje způsob, jakým konzumujeme informace – od personalizovaných algoritmů na sociálních sítích po generování falešných obrázků a textů. V budoucnu můžeme očekávat ještě sofistikovanější dezinformace, které bude obtížnější odhalit. Na druhou stranu AI nabízí i řešení – například nástroje na ověřování faktů nebo detekci deepfake videí. Klíčem bude kritické myšlení a mediální gramotnost, aby lidé dokázali rozlišit pravdivé informace od manipulace.
Co je podle Vás klíčové pro náš digitální život?
Zmínila bych 3 důležité kompetence:
Děkuji za rozhovor.
Veronika Batelková lektoruje od roku 2018 pro různé skupiny od dětí až po seniory. Nejvíce se zaměřuje na učitele, knihovníky a další vzdělavatele. Vede organizaci bojující proti dezinformacím, pořádá mezinárodní školicí projekty pro pracovníky s mládeží a podílí se na výuce několika univerzitních kurzů na Masarykově univerzitě v Brně, kde úspěšně absolvovala studium žurnalistiky, politologie a informačních věd a knihovnictví se zaměřením na technologie ve vzdělávání. Kromě mediální, informační a digitální gramotnosti také učí kurzy o pedagogice, kritickém a kreativním myšlení, duševní pohodě či prezentačních a lektorských dovednostech. Více o Veronice je možné nalézt na jejím blogu https://veronikabatelkova.cz/