Science café v knihovnách

Od lidmila

Vytvořeno 2025-03-06 10:25

Autor:

Lenka Stryalová

Rubrika:

Informace pro knihovny

Číslo časopisu:

1/2025

Vydáno:

2025-03-10 (All day)

Autoři citace:

STRYALOVÁ, Lenka

Městská knihovna Chodov v Karlovarském kraji nabízí svým čtenářům i návštěvníkům širokou paletu služeb a bohatý program, složený ze vzdělávacích, kulturních či kreativních aktivit. Stejně jako celá řada dalších veřejných knihoven. Knihovna roku 2024, je ale jediná v republice, která už od roku 2018 pořádá vědecko-popularizační přednášky v rámci projektu Science Café.

Přestože už před rokem 2018 pořádala knihovna množství vzdělávacích pořadů, přeci jen taková akademie třetího věku s širokým záběrem témat necílí zrovna na návštěvníky v produktivním věku. Prostor pro otestování vědecko-popularizačního projektu Science Café, který je určený široké veřejnosti bez omezení věkovou hranicí, tu tedy byl. Nápad vzešel od dobrovolnice Lenky, která znala projekt z audiozáznamů přednášek na internetu. A protože vždy fandila knihovnám, kritickému myšlení a vědě, pořádání Science Café doporučila ředitelce knihovny. Ta byla vždy nakloněna inovativním nápadům a tipům na rozšíření služeb knihovny. Takže když Lenka přislíbila, že bude pořad organizovat, nebylo moc co řešit a padlo rozhodnutí zkusit to. Při nejbližší příležitosti pak došlo na dohodu mezi knihovnou a spolkem Otevíráme. Ten ještě donedávna aktivně zastřešoval celorepublikovou síť kaváren, kde se na dobrovolnické bázi pořádaly vědecko-popularizační přednášky Science Café. Městská knihovna Chodov se tak stala jedinou knihovnou mezi kavárnami (právě proto Science CAFÉ) a tehdy také jediným takovým projektem v celém Karlovarském kraji.

Spolek propojoval jednotlivé organizátory přednášek a ti si tak vzájemně mohli vyměňovat zkušenosti či tipy na vědecké osobnosti. Zajišťoval částečně i propagaci nebo nahrávací techniku. Za každým organizátorem tak stálo nejen renomé projektu fungujícího v ČR od roku 2008, ale i mezinárodní věhlas ve vědecké komunitě. “Café Scientifique” se totiž ve světě pořádají už od devadesátých let. Většina oslovených vědců tak často projekt znala a věděla, co může od organizátora čekat. Základem je ale to, že pořad bude vždy dostupný každému zájemci. Tedy že vstupné bude zdarma nebo dobrovolné. Městská knihovna Chodov tak nikdy nepožadovala a nepožaduje od návštěvníků poplatek za vstupné. Přednášející se také v Chodově mohli spolehnout na dobré technické zázemí (od flipchartu po projektor) a samozřejmě na vhodný prostor. Ten knihovna musí umět snadno přizpůsobit očekávanému počtu návštěvníků. To mají naštěstí knihovníci v Čechách v malíku. Jsou zvyklí pořádat nejrůznější akce, od komorních klubových setkání třeba po obří autogramiády.

Jak na to?

Klíčový je samotný výběr přednášejícího. Knihovna, jako vzdělávací a inspirující instituce, by především v dnešní době měla dbát na pečlivou přípravu a zvát jen takové odborníky, kteří mají skutečně co říct ke svému oboru nebo oblasti své specializace. Nikdo z knihovníků by asi nechtěl, aby prostor dostala pseudověda nebo misinformace. Například dentista by měl mluvit o zubech a ne o infektologii. Doporučení uznávané instituce, kolegů, studentů nebo dalších organizátorů vědecko-popularizačních eventů hraje proto velmi významnou roli.

Dalším hlediskem je pak i to, zda je schopen vědec svou oblast přiblížit laickému posluchači. Přednost při výběru tak určitě dostane zapálený vědec, který se chce o specifika svého výzkumu podělit přístupným jazykem bez přemíry odborných výrazů a s uměním opsat složité věci pomocí jednoduchých a srozumitelných přirovnání. Ve výbavě přednášejícího vědce by pak měla být jeho ochota odpovídat na dotazy. I když na první dobrou mohou znít otázky z publika banálně či dokonce hloupě, bývá to nakonec pro obě strany skvělá příležitost, podívat se na téma z neobvyklého úhlu pohledu. Zkušenost chodovskou knihovnu naučila, že pokud vědec odpověď nezná a přizná to, stane se pro publikum rázem lidštějším a přístupnějším.

Kdy se do toho pustit?

Všichni organizátoři jakékoliv akce pro veřejnost ví, že je nutné znát svou komunitu a řadu faktorů, které mohou místní návštěvnost ovlivnit. Příliš teplo, příliš zima, svátky, prázdniny a nebo třeba finále hokejového turnaje či koncert v místním kulturním domě. I to jsou na menším městě nebo v obci významné faktory, které z očekávané účasti několika osob změní knihovnu v našlapaný dům, který by potřeboval přifouknout. A bohužel i naopak.

Začátky v Chodově

V říjnu 2018, kdy se konalo první Science Café, byla návštěvnost doslova rekordní! Fanoušci knihovny přišli ale především ze zvědavosti, jak si novinka v programu povede. Záhy však pochopili, že přednášky vědců mohou být výbornou příležitostí, jak si rozšířit obzor o další zajímavé a užitečné informace. Od zahájení až do vynucené covidové pauzy tak knihovna přivítala anorganického chemika Havlíka s povídáním o nanomolekulách; profesorku Illnerovou, která vyprávěla o melatoninu a biologických hodinách; novináře a vysokoškolského pedagoga Kyšu, který návštěvníkům ukázal, co umí mediální manipulace a večer neplánovaně zakončil autogramiádou spisovatele Kotlety; forenzní vědkyni Šimkovou, která vysvětlovala, jak se vyhodnocují důkazy; nebo lékaře a patologa Šrámka, který popsal význam tukové tkáně.

Knihovna už v té době měla blog, na který čas od času publikovala příspěvky ze zajímavých akcí, recenze knih a filmů nebo literární či soutěžní příspěvky čtenářů. Zahájením Science Café došlo na rozšíření blogu o novou rubriku, kde zveřejňovala reportážní zápisy o každé uskutečněné přednášce a zvala na další. Nejen kvůli sentimentální připomínce nebo marketingovým účelům, ale i k zaznamenání konkrétních zajímavostí, vzorečků, tipů na jednoduché experimenty nebo výukové materiály. Zápisy na blogu podle ohlasů využívají nejen zájemci o téma z řad laické veřejnosti, ale také učitelé nebo studenti.

S plnohodnotným Science Café začala po novu knihovna od ledna 2024, kdy už byla přestěhována a zabydlena v nové a bezbariérové budově. Na povídání s veřejností tak přijali pozvání advokátka Schützová s právním lexikonem; psycholožka Krejčová se specifiky dyslexie; geolog Brož se sopkami a Marsem; datový analytik a pedagog Šlerka s umělou inteligencí; šéf Ústavu výzkumu globální změny AV, profesor Marek s globální klimatickou změnou a vynikající lektorka chemie Ryparová s chemií v potravinách. Posledním loňským vědcem byl odvážný biochemik Havlík s pokusy s katalyzátory, kdy si knihovna zažila (naštěstí ve velmi malém měřítku) otevřený oheň v přednáškovém sále!

Díky vstřícnosti a ochotě vědců, mohla knihovna nejen pořádat Science Café pro veřejnost v obvyklých večerních hodinách, ale i pozvat žáky místních škol na dopolední přednášku, čímž skvěle doplnila výuku souvisejících předmětů na ZŠ. Protože knihovna už několik let nevyužívala podporu zastřešující sítě Science Café (která své aktivity po covidu postupně utlumovala) a organizaci SC měla plně ve své režii, obrátila se při hledání nových přednášejících pro letošní rok přímo na zdroj. Na mladé nadšence z projektu Zeptej se vědce. Díky podpoře a spolupráci celého personálu knihovny tak v Chodově letos přivítali fyzika Batystu s optikou a lasery. Aktuálně se připravuje na setkání s biochemikem a sportovcem Dvořákem na povídání o přípravě na sportovní výkon. V březnu by do knihovny měla dorazit bioložka Šmídová se strašidelnými parazity. Další přednášky se už připravují!

Z už proběhlých přednášek určitě stojí za zmínku třeba showman Brož, který velmi nadšeně přijal nejen přednášení pro veřejnost odpoledne, ale zhostil se s vervou i dopoledního povídání pro místní základní školy, kde doslova uchvátil pro vědu několik tříd. To, že po večerní přednášce na svého oblíbeného vědce čekala malá fanynka s maminkou, aby získala podpis do Vesmírníčku, už byla jen třešinka na dortu. Lenka už také pomalu připravuje medaili pro studentku gymnázia, která si nenechala ujít posledních několik přednášek v řadě a její zápal pro vědu inspiruje nejen přednášející, ale i knihovníky! To jsou přesně ty chvíle, kdy knihovna naplno cítí, že vědecko-popularizační přednášky mají smysl.

Fotografie: