Půjčování e-knih a e-audioknih – rozhovor se Zuzanou Hájkovou

Co vás vedlo k tomu, že jste se v Jihočeské vědecké knihovně rozhodli nabídnout službu půjčování e-knih?

S online půjčováním e-knih českých nakladatelů jsme přišli jako první česká knihovna v roce 2014, tehdy ve spolupráci s firmou eReading. Hlavním důvodem bylo rozšíření nabídky služeb pro naše čtenáře. Chtěli jsme jít naproti jejich potřebám a zvyklostem – nestačí být knihovnou, která poskytuje služby pouze fyzicky na pobočce. Dnes je běžné, že lidé – a nejen mladší generace – využívají různé online služby: od objednávání jídla přes nákupy až po plánování dovolené. Chtěli jsme jim nabídnout možnost, aby si knihy mohli půjčovat stejně pohodlně – odkudkoli a kdykoli. Stačí si vybrat titul z elektronického katalogu a stáhnout si jej do zařízení (mobil, tablet, čtečka) – bez ohledu na otevírací dobu knihovny. Zavedení této služby ale nebylo úplně jednoduché. Předcházelo mu přes půl roku intenzivní přípravy a testování. Bylo nutné připravit pravidelné importy dat do knihovního systému ARL, upravit výpůjční protokol, vytvořit návody pro knihovníky i čtenáře. Na straně dodavatele šlo o vyřešení autorských práv, vytvoření exportních souborů podle knihovnických standardů a vývoj aplikace s možností časově omezené výpůjčky.

Jak na tuto novinku reagovali vaši čtenáři? Přijali e-knihy s nadšením?

Zpočátku jsme nevěděli, co očekávat – zda nezájem, nebo naopak přetížení systému. Proto jsme nastavili limit na dvě e-knihy na 21 dní. Časem si ale služba našla stabilní skupinu uživatelů, která dnes tvoří asi 15 % našich čtenářů. Díky tomu jsme mohli tehdy rozšířit nabídku na tři e-knihy měsíčně. Nejprve jsme o těchto čtenářích mnoho nevěděli – vše probíhalo online a bez osobního kontaktu. Službu jsme nabídli v dubnu 2014, v létě jsme rozeslali jednoduchý dotazník. Výsledky nás mile překvapily: návratnost byla vysoká a hodnocení velmi pozitivní. Čtenáři nejčastěji zmiňovali jako slabinu malou nabídku titulů (začínali jsme s cca 1 500 e-knihami) a technická omezení – aplikace fungovala na zařízeních s iOS a Android. Technické omezení přetrvává, ale nabídka se výrazně rozšířila – aktuálně máme 20 000 e-knih a 1 500 e-audioknih.

Zajímavé je i věkové složení uživatelů: očekávali jsme zájem hlavně u čtenářů 15+, ale největší skupinou se ukázali být lidé mezi 31 a 50 lety – tedy ti, kteří knihovnu osobně tolik nenavštěvují. Online výpůjčky jsou tak jednou z cest, jak tuto skupinu znovu oslovit a přivést ke knihovním službám. Naše nejstarší e-čtenářka má 90 let a e-knihy jí pomáhají překonat zdravotní bariéry, nemůže knihovnu navštěvovat osobně. Se stahováním e-knih jí zpočátku pomáhala vnučka, dnes vše zvládá sama a možnost zvětšit písmo jí výrazně usnadňuje čtení. Data za rok 2024 ukazují, že téměř 500 našich čtenářů využívalo výhradně e-knihy a e-audioknihy, aniž by si půjčovali tištěné dokumenty. U další téměř tisícovky čtenářů tvoří e-výpůjčky více než polovinu všech jejich výpůjček. Je pravděpodobné, že bez naší digitální nabídky bychom tuto skupinu vůbec neoslovili.

Proč jste se rozhodli rozšířit nabídku elektronických výpůjček i o audioknihy?

Podnět přišel ze strany našeho dodavatele, dnes firmy Palmknihy. Stejně jako v případě e-knih jsme viděli velký potenciál tohoto formátu. Trh s audioknihami neustále roste – jen za loňský rok vzrostl jejich prodej o 20 % a zároveň prudce klesá počet prodaných fyzických nosičů. V roce 2023 tvořila CD už jen 23 % všech prodaných audioknih, zatímco zbývajících 77 % bylo k dispozici ke stažení on-line. Důvod je prostý – možnosti, kde si dnes přehrát CD, se neustále zmenšují. Současné notebooky i stolní počítače často mechaniku pro CD vůbec nemají. Digitální forma navíc přináší pro knihovny i další výhody – například se u ní neřeší devítiměsíční odkladná doba od vydání audioknihy, která se vztahuje na nosiče CD. E-audioknihy půjčujeme od roku 2023 a opět jsme byli první knihovnou v ČR, která službu zavedla. Rozšířili jsme počet e-výpůjček na čtyři a zájem čtenářů nás potěšil – audioknihy si rychle našly publikum napříč generacemi. Rodiče je používají při uspávání dětí, senioři si je pouštějí doma, ostatní třeba při sportu nebo na cestách.

Jaké přínosy má podle vás e-půjčování pro knihovnu? A jaké s sebou nese případné nevýhody?

Já osobně vidím hlavně výhody – ta první už byla zmíněna: e-dokumenty má čtenář k dispozici kdykoli a odkudkoli, není vázán na knihovnu, na její otevírací dobu či umístění. Pro samotnou knihovnu e-výpůjčky znamenají i ušetření času knihovníka, e-výpůjčku si čtenář vyřeší sám, knihovník nemusí knihy/audioknihy půjčit, vrátit, řadit na regál, do skladu, revidovat je atp. Důležité je i to, že knihovna platí až za samotnou e-výpůjčku, nikoli za kompletní nabídku e-titulů. V nabídce dnes máme 22 tisíc titulů e-dokumentů, ale zaplatili jsme za výpůjčky 5 tisíc z těch, které si čtenáři opravdu vypůjčili. Výhoda e-výpůjčky se projevuje u hodně žádaných titulů - je možné vícenásobné půjčení e-knihy různým čtenářům, takže čtenáři nemusejí čekat. Naopak i u málo žádaných titulů je knihovna nemusí kupovat v tištěné podobě a požadavek jednoho čtenáře uspokojí formou e-výpůjčky. Dám příklad z poslední doby – vítěznou knihu ceny Magnezia Litera Letnice máme v 5 tištěných exemplářích, ty si zarezervovalo 46 čtenářů a jako e-kniha se za duben a polovinu května půjčila 21krát, bez čekání. Kolik bychom museli zakoupit tištěných výtisků, abychom včas uspokojili požadavky všech našich čtenářů? A co bychom poté s tolika tištěnými výtisky dělali, až zájem opadne?

Co podle vás nejvíce brání tomu, aby se e-výpůjčky rozšířily i do dalších knihoven?

Počet knihoven, které e-výpůjčky nabízejí, stále roste. Pomáhá i dotační program VISK3 Ministerstva kultury. Přesto jde stále jen o stovky knihoven – konkrétně přes 400 knihoven u e-knih a přes 300 u e-audioknih. Vzhledem k počtu 6 000 veřejných knihoven v ČR je to nízké číslo. Prvním důvodem je financování – každá výpůjčka něco stojí. U malých knihoven to může být bariéra. Ale zároveň je to nová služba, která může přivést nové čtenáře. Dalším faktorem může být knihovní systém, který daná knihovna používá. Ne každý systém umožňuje napojení na e-výpůjčky – a pokud ano, nemusí tuto možnost nabízet bezplatně. I to může být překážkou, zejména pro malé knihovny s omezeným rozpočtem. A třetím důvodem může být určitá nejistota nebo zdrženlivost vůči nové, ne zcela prozkoumané službě. Ale z vlastní zkušenosti vím, že knihovníci jsou lidé otevření změnám, ochotní sdílet dobré zkušenosti a vzájemně si pomáhat. Proto věřím, že s časem bude knihoven nabízejících e-výpůjčky stále přibývat.

Jak si představujete budoucnost e-výpůjček v rámci knihoven? Jakým směrem by se podle vás měly ubírat?

Přináším svůj osobní pohled a přiznávám, že jsem v tomto směru možná velký optimista. Věřím, že kombinace tištěných a elektronických zdrojů se stane běžnou součástí knihovnické nabídky. Vedle e-knih a e-audioknih budou čtenářům zpřístupňovány i další elektronické databáze, například Databáze děl nedostupných na trhu (DNNT), čímž knihovna dokáže nabídnout i tituly, které ve svém fondu fyzicky vůbec nemá. Tištěná kniha si podle mě zachová své pevné místo – především v oblasti beletrie a dětské literatury. Naopak e-knihy vidím jako ideální nástroj pro studium a odborné využití – umožňují vyhledávání v textu, zvýrazňování, tvorbu poznámek či generování citací. Jak jsem již zmiňovala, e-výpůjčky navíc představují skvělý způsob, jak zpřístupnit knihovní služby seniorům nebo obyvatelům malých obcí s omezenou otevírací dobou knihoven. Do budoucna bych si přála, aby byl systém e-výpůjček více podpořen státem – dnes stát hradí autorské poplatky za výpůjčky tištěných knih. Proč by obdobný model nemohl fungovat i pro e-dokumenty? Takový krok by mohl výrazně napomoci širšímu rozšíření této služby.

Také doufám, že se nabídka e-knih bude dále rozšiřovat a co nejvíce kopírovat produkci tištěných knih. V současnosti bohužel řada nakladatelů odmítá e-knihy do knihoven uvolňovat, nebo je nabízí za nevýhodných licenčních podmínek. Věřím, že budoucnost knihoven bude nejen tištěná, ale i digitální. A že i ty nejmenší knihovny mohou díky e-výpůjčkám otevřít svým čtenářům dveře do světa, který sahá daleko za jejich regály. Možná právě teď je ten správný čas udělat první krok. E-knihy a e-audioknihy nejsou hrozbou, ale příležitostí – jak oslovit nové čtenáře, jak držet krok s dobou a jak ukázat, že i malá knihovna může nabízet velké služby. 

PhDr. Zuzana Hájková je náměstkyní ředitele Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Po absolvování Filozofické fakulty, katedry knihovnictví a vědeckých informací, kde obhájila titul PhDr., působila na pozici metodičky v knihovně v Karlových Varech. V roce 1994 se přestěhovala do Českých Budějovic, kde začala pracovat ve Státní vědecké knihovně (dnes Jihočeská vědecká knihovna). Svým zájmem o nové technologie pomohla významně posunout digitalizaci knihovních fondů, katalogizaci a obor systémového knihovnictví. Je členkou expertních skupin při Národní knihovně České republiky i Ministerstva kultury ČR. V roce 2003 obdržela Medaili Z. V. Tobolky za rozvoj českého knihovnictví.

Fotografie: 

Nejctenejsi.jpg

Nejposlouchanejsi.jpg

graf.png