Postřehy z celostátní konference Spolupráce knihoven a škol II. – střední školy

22. dubna 2025 proběhla v Knihovně J. Mahena za podpory SKIP konference věnovaná spolupráci knihovníků a pedagogů. Druhý ročník byl zaměřen na střední školy. Konference přinesla nejen množství aktuálních informací, ale také četné podněty pro praxi jak knihoven, tak i středních škol. Vzájemnou spolupráci jistě ovlivní probíhající změny kurikulárních dokumentů a nové technologie včetně umělé inteligence.

Konferenci moderovala Libuše Nivnická, ředitelka Knihovny J. Mahena v Brně. Při zahájení akce zdůraznil Roman Giebisch (předseda SKIP a vedoucí Oddělení vzdělávání Knihovnického institutu Národní knihovny ČR) nutnost spolupráce knihoven se středními školami. Průzkum v r. 2019 ukázal, že gymnáziím se věnuje 20 % knihoven, středním odborným školám 17 % knihoven a SOU pouze 12 % knihoven. Pracuje se na novém Rámcovém vzdělávacím programu (RVP) pro střední školy. V úvodní části konference poukázali na důležitost knihoven zástupci Jihomoravského kraje: Hynek Nespěšný (Odboru školství) a Petr Fedor (Odbor památkové péče). Připomněli také projekty, na které kraj přispívá. L. Nivnická poděkovala JMK za podporu knihoven, která je v porovnání s ostatními kraji v ČR nadstandardní.

Poté Pavlína Mazáčová (KISK FF MU) vedla rozhovor se zástupcem z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a z Ministerstva kultury ČR. Michal Černý (MŠMT) informoval o aktuálním dění ve školství. Pedagogové se museli vyrovnat s příchodem žáků z Ukrajiny. Proběhla revize RVP pro předškolní vzdělávání a základní školy. Na ředitelích škol leží velká odpovědnost. Národní pedagogický institut připravil tři školní modelové vzdělávací programy, které se nyní pilotují. RVP přímo  motivuje základní školy ke spolupráci s knihovnami. MŠMT usiluje o vytvoření podmínek pro toto propojení. Pokud jde učitel se třídou do knihovny, podle současných metodik nekoná výuku, tudíž si pedagog musí příslušné hodiny nahradit. Michal Fojtík (MK) nastínil směry podpory knihoven v budoucnosti. Dojde ke změnám v nastavení dotačních titulů. MK si přeje více investovat do vzdělávání knihovníků než do techniky.

Martina Ondrouchová (NPI, krajské pracoviště Brno) informovala nejprve o stavu revize RVP pro střední odborné vzdělávání. Poté představila projekty na podporu vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v kontextu digitalizace a dynamického rozvoje nástrojů AI. Knihovníci budou moci být zařazeni do vzdělávacích programů určených pro učitele. V tomto školním roce se testuje využití ChatGPT při vyučování, výsledkem bude metodická příručka. Průzkum STEM v r. 2023 ukázal, že 11 % SŠ a 23 % SOU se vůbec nevěnuje mediálnímu vzdělávání, proto NPI podniká kroky pro vzdělávání pedagogů i v této oblasti. M. Ondrouchová zmínila kromě celé řady projektů pomůcku pro učitele s názvem DigiCompEdu kuchařka (https://digcompedu.npi.cz/), která má pomoci pedagogům při aplikaci digitálních technologií do výuky jednotlivých předmětů. NPI rovněž věnuje pozornost vzdělávání pedagogů v oblasti digitálního wellbeingu a finanční gramotnosti. Informace ohledně RVP najdete zde: https://digitalizace.rvp.cz/.

Jan Křeček (Gymnázium Brno, Elgartova) se zaměřil na aplikaci biblioterapie do výuky. Poté pozdravila účastníky konference Markéta Vaňková (primátorka města Brna), která mimo jiné pozitivně hodnotila práci Knihovny J. Mahena. Potom Pavlína Mazáčová upozornila na možnost využití digitalizovaného kulturního dědictví při vzdělávání. Bohužel pedagogové většinou tyto zdroje neznají. Pro učitele by mohly být užitečné např. tyto projekty: Manuscriptorium, mapy z digitální knihovny MZK, Muzeum online Národního muzea, eSbírky, Europeana, Historiana, Kongresová knihovna, Petrucciho hudební knihovna, Humanitní vědy dokořán. Řada těchto platforem obsahuje kromě dokumentů, které mohou učitelé aplikovat do výuky různých předmětů, také metodické materiály a pracovní listy. Lze využít i některé nástroje vytvořené v rámci projektu INDIHU.

Poté Jaroslav Mašek (Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno) prezentoval výsledky projektu zaměřeného na využití nástrojů AI při psaní článků na Wikipedii. Žáci by se měli stát režiséry procesu zpracování hesla a tvořit texty sami. Generativní AI neudělá všechno za člověka, může mu pomoci v určitých fázích, např. při rešerších. Práce s nástroji AI je náročnější než bez ní.

Ondřej Hudeček (Městská knihovna v Praze) se podělil o zkušenosti na téma, jak a co by knihovna měla udělat, aby ji střední školy potřebovaly. MKP ročně připravuje asi 3 000 vzdělávacích akcí pro MŠ, ZŠ a SŠ, z toho 150 pro střední školy. V r. 2021 přišla s projektem Naučit se učit. Knihovna nabízí akce šité na míru, které probíhají buď v knihovnách, nebo ve školách. Studentům a vyučujícím SŠ nabídla MKP po dohodě se zřizovatelem čtenářskou legitimaci zdarma. O. Hudeček zdůraznil na konci svého vystoupení význam kvality programů pro SŠ. Žáci v tomto věku mohou být velmi kritičtí. Přednášející vyzdvihl také nutnost aktivně oslovovat ředitele a učitele SŠ, je užitečné si s pedagogy osobně popovídat o možnostech knihovny a potřebách školy.

Matty Čechovských (Knihovna J. Mahena v Brně) pohovořil o projektu Dotykáč. Jedná se o cyklus  6–8 vzdělávacích akcí ročně, jež jsou věnovány tématům, která by mohla být zajímavá pro žáky středních škol. Některé přednášky a workshopy probíhají dopoledne pro uzavřené skupiny, jiné odpoledne pro veřejnost. Přednášejí zde externí odborníci. Pavlína Lišovská (Centrum dětského čtenářství, KJM v Brně) pak seznámila přítomné s Databankou vzdělávacích knihovnických programů (https://www.kjm.cz/databanka-vzdelavacich-knihovnickych-programu), ze které lze stahovat po registraci a přihlášení libovolné podklady. Nyní je zde registrováno 330 knihovníků. Databanka teď obsahuje 53 vzdělávacích programů. Na výše uvedeném odkazu najdete také příručku P. Lišovské Učící knihovník jako tvůrce lekcí.

O své zkušenosti s přípravou akcí pro SŠ se následně podělila Tereza Karlová (Městská knihovna Jaroměř). Knihovna navázala spolupráci s místním gymnáziem a Střední školou řemeslnou. V r. 2023 provedla knihovna průzkum mapující potřeby těchto škol. Jednou z bariér spolupráce škol s knihovnou bylo nedostatečné propojení aktivit knihovny s RVP. Při akcích pracuje knihovna s různými digitálními nástroji jako např. Mentimeter, Twine, Kahoot, Padlet či ElevenLabs. Knihovníci se nevyhýbají ani aktivitám pro učňovské obory. Přednášející uvedla několik zásad pro práci s touto skupinou návštěvníků. Rovněž zdůraznila význam zpětné vazby, ke které knihovna využívá formuláře Google. V závěru svého vystoupení upozornila T. Karlová na skutečnost, že knihovna může být poslední místo, kde lze u učňovské mládeže zasít semínko pochybností a kritického myšlení. Žáci gymnázií mohou narazit na problematiku kritického myšlení v několika předmětech. Učňovské školy se tomuto tématu většinou nevěnují.

Edita Vaníčková Makosová (Centrum pro školní knihovny, NPMK - Pedagogická knihovna J. A. Komenského) představila v závěru hlavní části konference kurz Minimum pro školní knihovny, jenž byl pilotován na jaře tohoto roku. O školní knihovny se stará v ČR 5 000 pracovníků, z toho pouze 300 zaměstnanců má knihovnické vzdělání. Kurz probíhá 6 týdnů formou e-learningu, pak se účastníci sejdou na dvou prezenčních seminářích. E-learning se skládá z 5 modulů, každý modul je ukončen testem. Kurz je otvírán 2x ročně, kapacita kurzu je 15 účastníků. Kurz stojí 1 000 Kč.

Po přednáškovém bloku nabídli pořadatelé možnost účasti na jednom ze tří paralelně probíhajících workshopů: Dezinformace a mediální workshop, Biblioterapie ve výuce literatury na vlastní kůži a Maturitní četba - tipy, triky a dobré rady, jak (hravě) odmaturovat z literatury. Já jsem si vybrala workshop věnovaný dezinformacím, který vedla Aneta Mudavanhu a Markéta Kopecká (Střediska Europe Direct, KJM v Brně). Workshop byl ochutnávkou vzdělávací akce, kterou realizuje uvedené pracoviště pro střední školy. Využívá k tomu prezentace a pracovní listy vytvořené v rámci EU. Účastníci workshopu měli možnost si prakticky vyzkoušet, jak lze postavit lekci pro žáky SŠ.

Na závěr musím konstatovat, že konference jistě přispěla k propojení a vzájemnému pochopení mezi středními školami a knihovnami. Každý účastník si určitě odnesl řadu užitečných informací a podnětů pro praxi. Záznamy jednotlivých příspěvků lze zhlédnout zde.Doufáme, že se i v příštím roce Knihovna J. Mahena ujme nelehké role organizátora této přínosné konference.