Digitalizované staré tisky: Úvod do vyhledávání

Digitalizace představuje pro staré tisky, tedy dokumenty vydané před rokem 1800, významný krok vpřed. Nejenže tyto vzácné materiály chrání před nadměrnou manipulací a rizikem poškození, ale zároveň umožňuje jejich vzdálené zpřístupnění bez nutnosti fyzické návštěvy badatelny.

I v běžné veřejné knihovně se může objevit požadavek na nalezení digitální podoby starého tisku. V takové situaci není důvod k panice. Nejedná se o neřešitelný problém a v případě potíží je vždy možné zprostředkovat kontakt na specializovaná oddělení větších knihoven (například v MZK na adrese rukopisy@mzk.cz). Stejně jako u moderních publikací, i zde je zásadní přesně definovat uživatelský požadavek. Může se jednat o pouhý text díla, konkrétní vydání, specifický exemplář, nebo třeba jen o mapu či ilustraci. Následující text se zaměří na základní postupy vyhledávání digitálních verzí starých tisků, s důrazem na nalezení konkrétního vydání.

Hledání specifického exempláře obvykle vyžaduje znalost jeho uložení, zatímco u děl s mnoha vydáními bývá často preferována modernější edice. Proto se nebudeme primárně zabývat rukopisy, které jsou ze své podstaty unikátní a dochované na jediném místě, ale soustředíme se na tištěnou produkci, a to zejména na území Čech.

Ještě před samotným vyhledáváním je užitečné zmínit několik obecných rad. Při hledání podle názvu doporučujeme používat pouze prvních 3–5 slov. Popisy názvů se historicky zkracovaly různými způsoby, a začátek názvu tak bude s větší pravděpodobností zaznamenán konzistentně. Nezapomeňte na frázové vyhledávání (v dvojitých uvozovkách). Pamatujte také, že název může být transliterovaný i transkribovaný. Doporučujeme proto vyzkoušet obě podoby – například historické písmeno „V“ může být přepsáno jako „U“ nebo ponecháno jako „V“. Podobných případů existuje mnoho. Pokud názvu na titulním listu předcházejí autorské údaje (i skloňované), hledejte až samotný titul (např. „C. Iulii Caesari De bello Gallico“ hledejte pod „De bello Gallico“). Pokud název začíná gramatickým členem, může být efektivní jej při vyhledávání vynechat. Důležitým faktorem je také jazyk. Většina knih vytištěných na českém území před rokem 1800 byla vydána v němčině a latině, čeština je až na třetím místě. Navíc se nejedná o současnou češtinu, ale o její podobu před jazykovými reformami poloviny 19. století (například s použitím spřežek).

Nyní se již podívejme na konkrétní zdroje. Prvním krokem při hledání tisků vydaných na českém území může být prohledání bibliografických databází Knihopis a BCBT (Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků). Tyto databáze mají společné vyhledávací rozhraní na portálu knihoveda.cz. Záznamy v nich často obsahují odkazy na dostupné digitální verze děl.

Další významnou možností je vyhledávání v Google Books, ideálně pomocí přesné fráze názvu v uvozovkách. Google zdigitalizoval fondy významných středoevropských knihoven, jako je například rakouská a česká Národní knihovna nebo Bavorská státní knihovna, což zvyšuje šanci na úspěch. Kromě Google Books je užitečný i Karlsruher Virtueller Katalog (KVK), který prohledává mnoho evropských souborných katalogů a u výsledků indikuje digitalizované exempláře ikonou PDF. Z velkých neziskových portálů s volně dostupnými knihami lze využít zejména Internet Archive (archive.org), případně agregátor digitálních knihoven HathiTrust (hathitrust.org), kde však může být někdy obtížnější identifikovat konkrétní uložení a signaturu původního exempláře.

Třetím doporučeným postupem je využití bibliografií německojazyčných tisků. Tyto databáze zahrnují i tisky vydané v němčině, které vznikly mimo území dnešního Německa. Jedná se o databáze VD16, VD17 a VD18 (číslice označuje století vydání), které doplňuje databáze VDLied pro písňové texty.

Z digitálních knihoven provozovaných českými knihovnami se nabízejí zejména Manuscriptorium a Kramerius. Manuscriptorium, původně zaměřené na rukopisy, dnes obsahuje i značné množství tištěných dokumentů. Přestože se vyhledávání v něm neustále zlepšuje, zkušení uživatelé v něm bývají stále úspěšnější než začátečníci. Z tištěné produkce z českého území zahrnuje především díla digitalizovaná v rámci projektů VISK 6. Kramerius začal zpřístupňovat staré tisky o něco později, ale pro jednoduché prohlížení je uživatelsky přívětivější. Jeho nevýhodou je méně podrobný popis, absence jednotného uživatelského prostředí a omezená možnost prohledávat více instalací v různých knihovnách současně, což by se však v budoucnu mělo změnit.

Specializovanou knihovnou, podobnou Manuscriptoriu, je digitální knihovna Špalíček. Ta se soustředí na zpřístupnění specifického typu dokumentů s odpovídajícími vyhledávacími požadavky – kramářských písní a modliteb. Její časový přesah do 19. století je dán právě typem dokumentů, na které se zaměřuje.

Podobnou specializovanou digitální knihovnu by si zasloužily i další specifické dokumenty, zejména mapy. Pro jejich vyhledávání lze zatím využít nadnárodní agregátor oldmapsonline.org, který shromažďuje digitalizáty z celého světa. Vyhledávání je zde velmi intuitivní – není třeba znát název mapy ani autora, stačí označit požadované území a časové období vzniku. Výsledkem je seznam relevantních map s odkazy do digitálních knihoven vlastníků. Pro vyhledání map českého území může dobře posloužit i německý souborný mapový katalog IKAR, který rovněž obsahuje řadu odkazů na digitalizované verze.

Práce s digitalizáty starých tisků dnes již zdaleka nepředstavuje pouze jejich prohlížení. Uživatelům knihoven lze nabídnout nejen rozpoznané texty (včetně rukopisných a hudebních), ale také nástroje pro porovnávání obrazů a vytváření personalizovaných sad obrazů z různých digitálních knihoven, které využívají standard IIIF. Lze očekávat, že v blízké budoucnosti získají na významu i jazykové modely pro historické jazyky, jako je latina.

Fotografie: 

DUHA_1_1.jpg

DUHA_2.jpg