ERASMUS+ není jen pro studenty VŠ

Program Erasmus+ se týká i žáků základních a středních škol, mládeže 13-30 let, zaměstnanců všech úrovní školství, pracovníků s mládeží a odborníků ve vzdělávání, kam spadáme také my zaměstnanci knihoven. Možnosti, které program přináší, jsou široké, jde o to si vybrat.

Grant je možné využít jednak na Job shadowing (stínování v hostitelské instituci), na absolvování kurzu a školení a nově i na konference, které budou obsahovat nějakou workshopovou aktivitu. Další možností je zorganizovat skupinovou cestu vzdělávaných osob, např. pro členy čtenářského či jiného klubu. A rovněž máme možnost pozvat hostujícího odborníka, tedy školitele, učitele, experty v dané oblasti ze zahraniční, kteří mohou pomoci zlepšit nabízená školení i v naší organizaci.

Kam je možné vycestovat?

Jsou to všechny členské státy EU (již bez Velké Británie), země EHP – Island, Lichtenštejnsko a Norsko (bez Švýcarska) a kandidátské země Severní Makedonie, Srbsko a Turecko. Výjezdy mohou trvat od 2 až do 365 dnů v závislosti na typu aktivity. Například školení může trvat opravdu maximálně 30 dnů a stínování maximálně 60 dnů. Jeden zaměstnanec může vyjet opakovaně.

Přínosy programu můžeme rozdělit na pracovní a osobní. Po pracovní stránce získáte zkušenosti, informace, jak danou problematiku řeší jinde, s čím se potýkají, jaké mají postupy a jaké používají např. jiné systémy, databáze či grafické nástroje. Po osobní stránce alespoň částečně poznáte místní kulturu, vylepšíte si angličtinu (popřípadě jiný jazyk) a můžete navštívit i další místa v dané oblasti. A nakonec uspokojení, že jsme si tuto cestu od A do Z vymysleli, komunikovali a zrealizovali sami, bude určitě veliké.

Finanční podmínky programu jsou také více než výhodné, protože tento grant pokryje většinu nákladů na výjezd. Umožňuje uhradit cestovní náklady, ubytování, poplatek na kurz či na konferenci.

Jak se lze přihlásit?

Zaměření tohoto Erasmu+ je na vzdělávání dospělých tzv. neformální vzdělávání (neformální vzdělávací a integrační programy). Pro možnost zapojení se do programu Erasmu+ musí být daná knihovna členem SDRUKu a zároveň být členem Konsorcia Erasmus+ Sdružení knihoven ČR k tomuto založenému letos v lednu. Zapojení je snadné, jedná se o podpis Mandátní smlouvy a založení si účtu v EU systému – EU Login. Knihovníci pak budou moci žádat o výjezdy až do konce roku 2027 a vycestovat až do roku 2029. Smyslem zřízeného konsorcia je minimalizovat knihovnám administrativní a organizační zátěž spojenou s mobilitami. Se SDRUkem se následně podepisují Smlouva na výjezd (SDRUK a knihovna) a Účastnická smlouva (vyjíždějící a knihovna). Administrativní zajištění zahrnuje podepsání ještě několika stručných smluv. S hostitelskou institucí se před výjezdem podepíše Learning Agreement, kde se sjedná přesný termín výjezdu, podrobný program apod. Jde spíše o formalitu, ale některé instituce se jí mohou cítit být více zavázány. Poslední den pobytu se pak podepíše Learning Agreement Complemet o tom, že naše mise byla splněna.

Kontaktní osobou na SDRUKu je paní Eliška Bartošová, která pomůže s administrativou okolo výjezdu, případně i s hledáním partnerské instituce. Nemusí totiž jít v každém případě o knihovny, ale i o jiné organizace zabývající se vzděláváním dospělých. Vyjíždí se na klasický cestovní příkaz, nemusí se čerpat dovolená či neplacené volno.

Osobní zkušeností s výjezdem prostřednictvím Erasmus+

První výjezd jsem absolvovala v roce 2018 na Universidade dos Açores ve městě Ponta Delgada na portugalském ostrově Sao Miguel, jedním z Azorských ostrovů. Jednoho dne přišla má slovenská kolegyně s tím, proč nevyjet na Erasmus + někam za sluníčkem po Evropě. Vrhly jsme se do výběru nejvhodnější instituce, vybraly si univerzitu na Krétě a začaly se těšit na „bezva výlet“. Jenže kontaktní osoba z univerzity na Krétě odepsala, že nás v daném období nemůže přijmout, protože by se nám nemohli plně věnovat, že mají začátek semestru, přípravy apod. Takže jsme zjistily, že postup nebude tak snadný a určitě ne tak rychlý, jak jsme původně předpokládaly. Poslaly jsme náš „dotazovací dopis“ dalším cca 5 univerzitám a nedočkaly se ani odpovědi, nebo snad přišla nějaká v tom smyslu, že do programu Erasmus+ není jejich univerzita zapojena.

Ve finále jsme rozeslaly okolo 25 žádostí o přijetí na stáž v rámci programu Erasmus+ a oslovovací dopis jsme pořád inovovaly a upravovaly, aby byl jasný, čtivý a lákavý. Takže jsme musely vždy přihodit větičku o tom, jak je nám – právě o jejich instituci známo – že jsou špičkou ve své oblasti a že víme, že oni jsou ti jediní praví pro náš vysoce záslužný čin přijet za nimi až z Masarykovy univerzity v Brně. A samozřejmě jsme musely rezignovat na naše vysněná místa někde u moře na jihu Evropy a brát „cokoliv“ s pozitivní odpovědí. Nakonec nám ale štěstí přálo a kladně odpověděla paní Maria João Mocho z Welcome officu Azorské university. Takže vyšel rovnou ostrov uprostřed Atlantiku!

Teď nastal čas pro vybavení praktických záležitostí jako přesné datum a délka pobytu, obsah Job shadowingu, koho z důležitých osobností univerzity bychom rády potkaly, a podepsání Learning Agreement. Pak také vyplnit si cestovní příkaz, k jehož přípravě zase musí mít člověk již představu o ubytování a o způsobu dopravy. Nákup letenek s Air Portugal jsme stihly na poslední chvíli, tak aby ještě splňovaly cenovou hladinu proplácených výdajů na cesty.

Termín stáže jsme měly naplánovaný na září, a když jsme s přestupem v Lisabonu doletěli do Ponta Delgady, bylo teplo, až vedro. Paní Maria Mocho nás přivítala velmi mile a provedla nás po areálu univerzity. Domluvily jsme se na konkrétním harmonogramu stáže, kdy jsme oficiální část/pracovní vměstnaly do 2-3 dnů a zbylé 3 dny jsme plánovaly věnovat průzkumu ostrova. Maria s tímto programem souhlasila a vzala nás do univerzitní kantýny na oběd. Pak jsme byly představeny paní proděkance univerzity, my vyřídily naše pozdravy zaslané naším panem vedoucím (a nejspíše i panem rektorem), abychom je ujistily, že si jejich univerzity vážíme. Pak jsme měly pro zúčastněné kolegy prezentaci o činnosti Masarykovy univerzity, resp. naší jednotky na výzkumném centru CEITEC. Koordinovali jsme v té době více českých i mezinárodních projektů, takže jsme měly o čem vyprávět. Další oficiální program byl pak až poslední den naší návštěvy, kdy jsme měly meeting se studenty ohledně výměny zkušeností s Erasmem+ a navštívily jsme také univerzitní seismologické centrum.

A kdybyste plánovali zde také vyrazit (Univerzita má velkou knihovnu) vezměte si sebou plavky. Po celém ostrově jsou totiž rozesetá přírodní termální koupaliště, která určitě stojí za to vyzkoušet. Tím naše průzkumná mise na Azorské ostrovy ovšem neskončila, musely jsme ještě sepsat závěrečnou zprávu pro hodnotitele programu Erasmus+ o proběhnutém Job shadowingu. Sepsaly jsme poznatky z univerzity, také přínos pro nás a pro naši instituci, výhledy do budoucna apod. A ještě jsme s kolegyní připravily prezentaci o našich zkušenostech a zážitcích „on top“ v místní krásné přírodě a s místními příjemnými lidmi.

V letošním roce hodlám také vycestovat a oslovit tak vybrané knihovny a porozhlédnout se, jak dělají evropské projekty jinde. Prozatím mám pouze jednu odezvu z Národní knihovny Estonska v Talinu, která v současné době návštěvy podobného druhu nepřijímá, protože je v rekonstrukci a pracuje se v provizorních podmínkách. Pokud tedy ještě váháte, zda se v budoucnu přihlásit, za mě váhání s klidným srdcem ukončete a začněte hledat spřízněnou knihovnu!